Pozvánka na přednášku Andreie Moreiry

by

Verein für spiritistische Studien Allan Kardec Wien a Skupina Allan Kardec Praha Vás zvou na 6. přednášku z cyklu Spiritualita a zdraví

Andrei Moreira

VLIV NAŠICH MYŠLENEK NA ZDRAVÍ A NA NEMOC

Dr. Andrei Moreira je lékař se zaměřením na homeopatii. Vystudoval lékařskou fakultu Federální univerzity v Minas Gerais, a zde získal i svoji specializaci.
Od roku 2007 je prezidentem lékařsko-spiritistické společnosti Minas Gerais, kde se asi 100 stálých zaměstnanců podílí na denních aktivitách. Tato společnost se snaží o integraci zdraví a spirituality s teoretickými a praktickými činnostmi různých druhů klinické a duchovní péče určené pro obyvatelstvo.
Spiritistou je od 17 let. Je aktivní jako médium psychografie a psychofonie na spiritistických setkáních disobse společnosti AME Minas Gerais, která se konají ve Spiritistické nemocnici André Luiz. Je ředitelem a vydavatelem nakladatelství Ameeditora, které se specializuje na šíření Spiritismu. Jako řečník pořádá konference a semináře v Brazílii a v zahraničí ve snaze o rozvoj spiritismu.
Je autorem knih: “Léčba a sebeléčba – dle lékařsko-spiritistické vize”, “Homosexualita z pohledu nesmrtelného ducha”, “Svět papírových panenek”, “Tajuplná zahrada”, “Sebeláska a jiné síly duše” napsaných za inspirace duchem Dias da Cruz. Je spoluautorem knihy: “Zdravý člověk – nová vize”. Všechny jeho knihy byly vydané nakladatelstvím Ameeditora.
Do České republiky přijede poprvé.

Přednáška se bude konat 6.3. 2014 od 18:00 do 20:00 v sále 418 na obvyklé adrese Novotného lávka 5, Praha 1

Nejen chlebem je člověk živ

by

“Nejen chlebem živ člověk jest, ale i slovem Božím”, řekl Ježíš.
Starost o každodenní pokrm, oděv, bydlení a společenské spolužití nemá mařit zájem o duchovní život.
Vyhraď si denně určitou dobu pro pokrm “Božím slovem”.
Chléb živí tělo a víra udržuje duši.
Chléb posiluje hmotu a víra zdůstojní život.
Chléb sytí na krátký čas, ale víra řeší vše navždy.
Pečuj o tělo a živ duši, aby ses nakonec cítil dokonalým.

Týden 3:
Divaldo Pereira Franco/Joanna de Ângelis, Štastný život, Zpráva XCIV

Naslouchej citem a jednej rozumem

by

Drž na uzdě své pudy, které přicházejí z neovládaných instinktů a jednej dle příkazu rozumu.
Je pravdou, že dobrý cit by měl rozpustit led racionální logiky, ale mnohdy emoční chlad nebo výbojné bláznovství vyžaduje dohled rozumu.
Mozek a srdce musí jednat společně, poskytnout výhody rovnováhy a střídmosti ve prospěch zdravého života.
Naslouchej citem a jednej rozumem. Oba dobře dávkuj v jejich správném používání.

Týden 2:
Divaldo Pereira Franco/Joanna de Ângelis, Štastný život, Zpráva XCV

Výdobytky

by

Běžný člověk se uspokojí s fyziologickými jevy a požitky, které vyčerpávají cit bez jakéhokoli emočního přínosu.
Všechny jeho plány a naděje jsou zaměřeny na zisky, které mu slibují blízké cíle požitků a smyslnosti.
Požitek z jídla a smyslnosti; požitek ze spánku a smyslnost v ambici; požitek z pohodlí a smyslnost v myšlení.
Jeho intelekt se obrací v prospěchářství a cítění k požitku.
Růst, po kterém touží jde horizontálně tj. povrchně, nalézá překážky k vzestupu, k vertikalizaci života.

*

Člověk, který v sobě vzbudí zájem o osvobozující pokusy, povstane ze zajetí smyslů a “okřídlí” se.
Poznání se mu stane buzolou, která udává směr, zatímco cítění ho pobízí při překonávání překážek.
Radost se usídlí v hlubinných oblastech bytosti, neustálým nabýváním zkušenosti, odříkáváním, ztotožňování se s pravými hodnotami, na úkor vnitřního neklidu, vyvěrajícího z neukojených tužeb.
Usměrňuje své chování a vede myšlenky, bez fyzických či mentálních prázdnot, coby konfliktů, jež sužují a rozrušují srdce.
Člověku patří triumfy nad vlastními limity.

*

Běžný člověk, vidí, slyší a žije tak, jak se mu líbí.
Pozoruje a hodnotí události měrou osobních zájmů.
Dělá vše pro svůj stálý požitek, vychutnává jen z největšího získaného podílu.
Jeho nadvláda ovládána egoistickými vášněmi jen proměnlivá.
Jeho víra vychází z předpokladu, že získá věčný život a úmyslně používá metody, na kterých založil existenci.
Uvědomělý člověk chápe účel, pro který byl stvořen Bohem, vidí, slyší a žije podle norem Zákonů, které řídí život.
Skýtá prostředky k uskutečnění fenoménů – přirozených projevů svého jednání, shodného s božími plány.
Je vyrovnaný, protože ví, že se mu přihodí pouze to, co je pro něho nejlepší a z toho čerpá ponaučení, které mu napomáhá v jakékoliv situaci.
Věří a miluje bez obav, protože jeho život je užitečný.
Běžný člověk žije opojený nebo zmatený, toužící nebo zklamaný.
Uvědomělý člověk žije v míru.
Pilát z pozice své moci si umyl ruce nad osudem Spravedlivého.
Ježíš na vrcholu své čisté pravdy se podřídil bez jakékoliv výhrady. Vzpřímil se na kříži jako jasný symbol spojení s Bohem a naprostého vítězství nad životem.

Týden 1:
Divaldo Pereira Franco/Joanna de Ângelis, Chvíle rozjímání, Zpráva 5

Umění dialogu

by

Naslouchej vždy jasně, když jsi k tomu vyzván.
Partnera v hovoru nechej vždy dokončit jeho myšlenky, neunáhluj se předčasnými závěry, zajisté nesprávnými.
Ne všichni se umí vyjádřit rychle a jasně.
Naslouchej vždy laskavě, promiň nevhodná slova a výrazy a snaž se pochopit, co chce řečník vyjádřit.
Obviňuje-li tě někdo, hledej příčiny zla a vykořeň ho. Dialog má vždy probíhat bez hořkosti, ale má zachovat pozitivní výsledek.
Když ti někdo něco vysvětluje nebo poučuje, nauč se lekci.
Pokud společník někoho obviňuje, snaž se zmenšit intenzitu jeho obvinění příznivými slovy pro obviněného.

Týden 52:
Divaldo Pereira Franco/Joanna de Ângelis, Štastný život, Zpráva CXXI

Oblaka (Clouds)

by

“A z oblaku se ozval hlas: “Toto jest můj vyvolený Syn, toho poslouchejte.” (Lukáš – 9:35)

Lidé většinou mají jejich mysl pohlcenou mraky, které jsou na jejich obzoru. Jsou to oblaka zklamání, zmařených plánů a nadějí.
Velmi často si zoufají, a tak otravují fontánu života. Určitě by si přáli viditelně modré nebe, zářící slunce ve dne a světélkující hvězdy k okrášlení jejich nocí. Nicméně, neočekávaně, když se mraky objeví, najdou se obklopeni rozpaky.
Evangelium nám říká krasný příběh o mimořádném oblaku, jak následuje.
Učedníci byli fascinováni vidinou Ježíšovy proměny, mající, vedle Něj, Mojžíše a Eliáše, kteří byli obklopeni intenzivním světlem. Ale, z husté mlhy, je slyšet silný hlas božího zjevení: “Toto jest můj vyvolený Syn, toho poslouchejte.” V tem moment, z přechodného stínu, byl slyšen hlas z nebes.
Pozemské existence efektivně vnucuje znepokojivá muka a hořká strádání. Nicméně, je potřeba, aby v obtížných momentech, lidé zachovali klid a sebedůvěru.
Zkoušky a zklamání každodenního boje na Zemi přináší hluboké osvícení, utajené lekce a nádherné učení. Skrze ně, je slyšet moudrý a milující hlas Boha.

Chico Xavier/Emmanuel The Pathway, the Truth and Life – zpráva 32

Překlad: Pavel Beran, český ekumenický překlad Bible – původní text:

“A voice came from the cloud, saying: this is my Son, whom I have chosen; lisen to him” – (Luke, 9:35)

Humans usually have their mind absorbed by clouds which are present in their horizons. They are clouds of disappointment, frustrated plans and hopes.
Very often, they despair, thus poisoning life’s fountain. They certainly would wish a visible blue sky, a shining sun in the day, and luminous stars to beautify their nights. However, unexpectedly, when a cloud appears, they find themselves enveloped by perplexity.
The Gospel tells us a beautiful story about a particular cloud, as it follows.
The disciples were fascinated by vision fo Jesus’ transfiguration, having, beside Him, Moses and Elias, who were enveloped by an intense light. Suddenly, a great shadow came up obstructing the marvellous vision. However, from the thick fog, a powerful voice of the divine revelation is heard: “this is my Son, listen to him!” In that moment, from the temporary shadow, the voice of heaven was heard.
Terrestrial existence effectively imposes disturbing agonies and bitter distress. Nevertheless, it is necessary that, in difficult moments, people maintain serenity and confidence.
The trials and disappointments of the daily struggle on Earth bring deep enlightenment, undisclosed lessons, and magnificent teachings. Through them, the wise and loving voice of God is always heard.

Bůh a člověk

by

Je jen jediný věčný, pravý Bůh, příčina universa.
Udržuje život, je všudypřítomný, nikdy se však neztělesní.
Podmínkou lidstva je vzestup na vrcholek maximálního vývoje, to On však nepotřebuje.
Nedostupný lidskému chápáním protože je vším, co se nikdy nečlení, je Nesrovnatelnou Myšlenkou, která vše tvoří.
Všudypřítomný, všemohoucí, nalézá se všude tam jako síla, která shlukuje molekuly a jakákoliv snaha porozumět Mu, nebo Ho definovat, představuje Jeho omezení, odebrání Mu nepředstavitelnou velikost.
Proto bychom Ho měli uctívat v duchu a pravdě, s respektem a láskou, nevyslovovat Jeho jméno nadarmo, ani za záminkou hloubání o Jeho realitě.

*

 Mytologické záznamy praví, že ten, který opouští život voláním Jeho jména, se vysvobodí od jha reinkarnací…
Náboženství, ve své představivosti tvrdí, že umřít na tom či onom posvátném místě je dostačující pro získání Boží milosti a věčné štěstí…
Bylo-li tomu tak, jak vážná by byla Jeho nespravedlnost v relaci k těm, kteří se stanou obětí paralýzy a slabomyslnosti a nebo se nachází daleko od privilegovaných míst, kam je On umístil…
Transcendentní Boží láska dosáhne bez rozdílu všechna jeho stvoření a to je i určitým způsobem jeho osobním projevem.

*

Některé orientální kultury, bohaté na bajky a naivitu, vypráví, že Bůh nabývá periodicky lidské podoby, aby pomohl lidskému růstu, změnil špatné návyky, pozvedl jejich morálku, jako kdyby tak mnoho bylo potřeba k dosažení tak jednoduchého.
Jeho velvyslanci se objevují a vyvstávají na všech místech, ať už to byl Krišna, Budha, Mojžíš či Zoroastr, Lao-Tse, Hermes, Trimegistr, nebo Mohamed, Sokrates, nebo Augustin, Luter, nebo Allan Kardec, mezi jinými četnými… Ale všechny převyšuje svou čistotou a nezištností Ježíš Nazaretský, který přišel učit lid o Něm a  žít podle Něho tak, jak to ještě nikdo jiný nedokázal.

*

Nenech se nadchnout těmi, kteří o sobě tvrdí, že jsou “božím projevem” nebo Bohem “z masa a kostí” ve stínu země…
Respektuj je jako misionáře, kteří jsou emocionálně a kulturně blízcí zemím, kde se znovuzrozují se vznešenými a vyššími úmysly.
Vyslechni si jejich poselství, avšak pozoruj, zdali slova následují činy, jsou-li prostí, dobří a milosrdní, tolerantní a dobročinní, obětaví až k smrti a trpělivě projevují svou moudrost a pokrok.

*

Buď vděčný Bohu, že ti umožnil přiblížit se těmto duchům misionářům.
Nikdy je neuctívej ani neměň svůj názor o jejich učení.
Uvažuj a přemýšlej logicky.
Tvoji dokonalejší bratři, kteří kráčí před tebou, tě zvou k zamyšlení a k seberozvíjení.
Buď si vědom, že nade všemi těmito znáš Ježíše, který se obětoval a pouze tě prosí, abys miloval a miloval, abys učinil z tvého života “Evangelium činů” pro tvé dobro a dobro lidstva, kterého jsi členem.

Týden 51:
Divaldo Pereira Franco/Joanna de Ângelis, Chvíle rozjímání, Zpráva 14