Bůh a člověk

Je jen jediný věčný, pravý Bůh, příčina universa.
Udržuje život, je všudypřítomný, nikdy se však neztělesní.
Podmínkou lidstva je vzestup na vrcholek maximálního vývoje, to On však nepotřebuje.
Nedostupný lidskému chápáním protože je vším, co se nikdy nečlení, je Nesrovnatelnou Myšlenkou, která vše tvoří.
Všudypřítomný, všemohoucí, nalézá se všude tam jako síla, která shlukuje molekuly a jakákoliv snaha porozumět Mu, nebo Ho definovat, představuje Jeho omezení, odebrání Mu nepředstavitelnou velikost.
Proto bychom Ho měli uctívat v duchu a pravdě, s respektem a láskou, nevyslovovat Jeho jméno nadarmo, ani za záminkou hloubání o Jeho realitě.

*

 Mytologické záznamy praví, že ten, který opouští život voláním Jeho jména, se vysvobodí od jha reinkarnací…
Náboženství, ve své představivosti tvrdí, že umřít na tom či onom posvátném místě je dostačující pro získání Boží milosti a věčné štěstí…
Bylo-li tomu tak, jak vážná by byla Jeho nespravedlnost v relaci k těm, kteří se stanou obětí paralýzy a slabomyslnosti a nebo se nachází daleko od privilegovaných míst, kam je On umístil…
Transcendentní Boží láska dosáhne bez rozdílu všechna jeho stvoření a to je i určitým způsobem jeho osobním projevem.

*

Některé orientální kultury, bohaté na bajky a naivitu, vypráví, že Bůh nabývá periodicky lidské podoby, aby pomohl lidskému růstu, změnil špatné návyky, pozvedl jejich morálku, jako kdyby tak mnoho bylo potřeba k dosažení tak jednoduchého.
Jeho velvyslanci se objevují a vyvstávají na všech místech, ať už to byl Krišna, Budha, Mojžíš či Zoroastr, Lao-Tse, Hermes, Trimegistr, nebo Mohamed, Sokrates, nebo Augustin, Luter, nebo Allan Kardec, mezi jinými četnými… Ale všechny převyšuje svou čistotou a nezištností Ježíš Nazaretský, který přišel učit lid o Něm a  žít podle Něho tak, jak to ještě nikdo jiný nedokázal.

*

Nenech se nadchnout těmi, kteří o sobě tvrdí, že jsou “božím projevem” nebo Bohem “z masa a kostí” ve stínu země…
Respektuj je jako misionáře, kteří jsou emocionálně a kulturně blízcí zemím, kde se znovuzrozují se vznešenými a vyššími úmysly.
Vyslechni si jejich poselství, avšak pozoruj, zdali slova následují činy, jsou-li prostí, dobří a milosrdní, tolerantní a dobročinní, obětaví až k smrti a trpělivě projevují svou moudrost a pokrok.

*

Buď vděčný Bohu, že ti umožnil přiblížit se těmto duchům misionářům.
Nikdy je neuctívej ani neměň svůj názor o jejich učení.
Uvažuj a přemýšlej logicky.
Tvoji dokonalejší bratři, kteří kráčí před tebou, tě zvou k zamyšlení a k seberozvíjení.
Buď si vědom, že nade všemi těmito znáš Ježíše, který se obětoval a pouze tě prosí, abys miloval a miloval, abys učinil z tvého života “Evangelium činů” pro tvé dobro a dobro lidstva, kterého jsi členem.

Týden 51:
Divaldo Pereira Franco/Joanna de Ângelis, Chvíle rozjímání, Zpráva 14

Spiritistická představa Boha

 Bůh. Ústřední bod celé spiritistické doktríny. Bez Jeho existence nedává nic z ní smysl. Bez víry v Něj ji nikdy nemůžete přijmout.

Jedna z věcí, která podle mého názoru brání všeobecnějšímu rozšíření víry v Boha, je utkvělá představa o tom, že říkám-li, že věřím v Boha, nutně tím myslím vousatého stařečka, který sedí na obláčku, kouká dolů a plní naše přání. (Nemluvě o tom, že jsem se nedávno dozvěděl, že když věřím v Boha, popírám evoluci. To jsem o sobě ani nevěděl…) Kvůli tomuto mylnému přesvědčení mnoho lidí říká, že věří v “něco” vyššího, “něco” nad námi, ale v Boha v žádném případě.

Podle mě je podstatné si uvědomit, že právě to “něco” je Bohem. Něco pro nás stále neuchopitelného, co tu není proto, aby plnilo naše malicherná přání, ale pomáhám nám nalézt správnou cestu životem.

To, že je pro nás Bůh jako celek neuchopitelný, neznamená, že si o něm nemůžeme udělat alespoň základní představu. A proto je vhodné se podívat do Kardecovi Knihy duchů, ve které, v souladu s tím, co bylo zmíněno výše, hned první otázka zní: Co je to Bůh? (A ne Kdo je to Bůh?) Odpověď zní:

„Bůh je nejvyšší inteligence, první příčina všech věcí.“ (Kniha duchů, ot. č. 1)

Což je sice definice úplně správná, ale bohužel pro nás nepříliš konkrétní. Naše mysl ale stejně, jak již bylo zmíněno, ještě není schopná Jeho velikost pojmout. Což si každý může zkusit, ale také nás v tom utvrzují odpovědi na otázky 10 a 11:

  1. Může člověk pochopit vnitřní podstatu Boží?

„Ne, k jeho pochopení mu schází potřebné smysly.“

  1. Bude člověk někdy schopný pochopit tajemství Boží?

„Až jeho mysl nebude zastíněna hmotou a až se svou dokonalostí přiblíží Bohu, bude schopný Ho vidět a pochopit.“
Omezenost lidských schopností mu neumožňuje pochopit vnitřní podstatu Boha. Během raného dětství lidstva si člověk často pletl Stvořitele s tvorem a připisoval mu své vlastní nedokonalosti. Ale úměrně k vývoji jeho morálního smyslu, lidské myšlenky pronikají hlouběji do podstaty věci a tak si je schopný vytvořit správnější a racionálnější představu o Bohu, ačkoli stále nedokonalou a neúplnou.

Vše, čeho jsme schopni, je udělat si představu o některých z jeho vlastností. Tu nám přináší otázka 13:

  1. Když říkáme, že Bůh je věčný, nekonečný, neměnný, nehmotný, jedinečný, všemocný, svrchovaně spravedlivý a dobrý, nemáme úplnou představu o jeho vlastnostech?

 „Ano, soudě z vašeho úhlu pohledu, protože si myslíte, že shrnete do těchto pojmů vše; ale musíte pochopit, že existují věci převyšující inteligenci i toho nejrozumnějšího člověka, a pro které ve vaší řeči, omezené vašimi myšlenkami a city, chybí výrazy. Váš rozum vám říká, že Bůh musí mít tyto dokonalosti na nejvyšším stupni, protože kdyby mu jedna chyběla, nebo by nebyla na nejvyšším stupni, tak by nebyl nadřazený všem, a tak by nebyl Bohem. Aby byl nadřazený všem, nesmí se podrobovat žádné změně a nesmí mít žádnou nedokonalost, jakou jen si představivost dokáže vymyslet.“
Bůh je věčný. Kdyby měl začátek, musel by buď vycházet z ničeho nebo by musel být vytvořen něčím Jemu předcházejícím. A tak krok za krokem přicházíme k představě nekonečna a věčnosti.
Bůh je neměnný. Kdyby byl podroben změnám, zákony vládnoucí vesmíru by nebyly stálé.
Bůh je nehmotný, což znamená, že se jeho podstata liší od všeho, čemu říkáme hmota; jinak by nebyl neměnný, protože by podléhal změnám hmoty.
Bůh je jedinečný. Kdyby bylo několik Bohů, nebylo by jednoty ani v záměrech, ani v síle řídící vesmír.
Bůh je všemocný, protože je jedinečný. Kdyby nebyl nejmocnějším, znamenali to, že něco je mocnějším, nebo alespoň stejně mocným. Nestvořil by veškeré věci, a ty, které by nebyl stvořil, by byly výtvory jiného Boha.
Bůh je svrchovaně spravedlivý a dobrý. Prozřetelná moudrost Božích zákonů se ukazuje jasně v těch nejmenších, stejně jako v těch největších věcech a tato moudrost nepřipouští pochybnosti ani o Boží spravedlnosti, ani dobrotě.

Hledání Boha pro mě osobně neznamená hledání všemocné bytosti, ale hledání příčiny, proč vesmír existuje. Protože věřím snadno pozorovatelnému principu, že každý důsledek musí mít nějakou příčinu. Sledovali bychom-li události zpět v čase, pro každou událost bychom dokázali nějakou příčinou najít. I když je pravda, že mnohdy velmi komplikovanou. Nakonec se musíme neodvratně dostat k té první. K příčině, které nic nepředcházelo. A tuto neobyčejnou příčinu já nazývám Bohem… Tento myšlenkový postup jasně ukazuje to, že je zřejmě naprosto nemožné popsat, jak Bůh vlastně vypadá. Jak chcete popsat prvotní příčinu? Jistě jí nebudete dávat jakékoliv lidské parametry – proč by příčina měla vypadat jako člověk. Ale zároveň z toho vyplývají Jeho jiné charakteristiky. Jak neskutečně vyspělý musel být někdo (něco?), kdo stvořil celý tento vesmír…

Na závěr bych chtěl zmínit, proč je natolik podstatné, abychom si přiznali existenci Boha, když bylo ukázáno, že často je to pouze otázka slova, které používáme k označení stejné “entity”?  Je to protože pouze Bůh (a ne “něco”) u nás probouzí smysl pro morálku a povinnost vůči ostatním. Pouze Bůh a víra v jeho spravedlnost dokáže přinést nekonečný optimismus, co se týče budoucnosti, pouze Bůh nás může zbavit strachu ze smrti, pouze Bůh nám umožní přijímat utrpení jako něco užitečného (a umožnit nám tak snáze ho překonat) a pouze Bůh nám ukazuje, jak moc velkou cenu mají naše dobré skutky a jak moc platíme za ty špatné.

Pavel Beran

Bůh

Bůh je všemohoucí a všemocná inteligence a prvotní příčina všech věcí. Bůh je věčný, jedinečný, nemateriální, neměnný, absolutně spravedlivý a dobrý. Je nekonečný a nepřekonatelný ve svém jednání a konání; jestliže by byl v některých těchto vlastnostech omezený, nebyl by Bůh.

Bůh stvořil hmotu, z které se vytvořily světy, resp. vesmírná tělesa. Taky stvořil inteligentní bytosti, které my nazýváme duchy. Ti obydlili materiální světy v souladu s neměnnými zákony Tvoření; kvůli své podstatě jsou tyto bytosti schopné dosáhnout dokonalosti. Čím více se zdokonalují, tím více se přibližují Božství.