Největší almužna

Ve studiu dobročinnosti, nezapomínejte, že největší almužnou je to, co peníze nemohou poskytnout. Je to vlastní srdce, které se rozlije,vyzařující lásku zahrnutím slunce života.

Týden 26: Francisco Candido Xavier/Emmanuel, Ceifa de Luz, 30

***

A esmola maior

No estudo da caridade, não olvides a esmola maior que o dinheiro não consegue realizar. Ele é o próprio coração a derramar-se, irradiando o amor por sol envolvente da vida.

Sebeobrana

Nemluvíme zde o lhostejných úsměvech, které neurčitě pokrývají tvář, když ho nezbarvjí pocity.
Máme na mysli pochopení a následně toleranci a respektu se kterými všichni přivoláváme garanci vzájemného míru.

Týden 24: Francisco Candido Xavier/Emmanuel, Ceifa de Luz, 47

***

Autoproteção

Não falamos aqui do sorriso de indiferença que paira, indefinido, na face, quando o sentimento está longe de colori-lo.
Reportamo-nos à compreensão e, conseqüentemente, à tolerância e ao respeito com que somos todos chamados à garantia da paz recíproca.

Božský mistr

“Stůjte tedy, opásáni…” – Pavel (Efezským, 6:14)

Ničíce pevnost delikvence(zločinnosti) a vytrhávaje nás z pekla provinilosti, které vyvstává z pošetilosti vlastní vůle, dej nám Pane božího mistra, který se, s pomocí času, stane ošetřovatelkou našich nemocí a neúnavným andělem, který střeží náš osud.

Týden 21:
Francisco Candido Xavier/Emmanuel, Ceifa de Luz, 32
(Překlad PB, Český ekumenický překlad bible)

***

A mestra divina

“Estai, pois, firmes…” – Paulo (Efésios, 6:14)

Arrancando-nos ao reduto da delinqüência, e arrebatando-nos ao inferno da culpa, a que descemos pelo desvario da própria vontade, concede-nos o Senhor a mestra divina, que, apoiada no tempo, se converte na enfermeira de nossos males e no anjo infatigável que nos ampara o destino.

Francisco Candido Xavier/Emmanuel, Ceifa de Luz, 32

DNES ANO

Včera minulost.
Zítra budoucnost.
Dnes teď.
Včera slib.
Zítra pravěpodobnost.
Dnes čin.
Včera to vypadalo.
Zítra kdo ví?
Dnes bez pochybnosti.
Včera touha.
Zítra změna.
Dnes příležitost.
Včeta čas setí.
Zítra čas sklizně.
Dnes výběr.
Včera nikdy víc.
Zítra možná.
Dnes ano.
Včera bylo.
Zítra bude.
Dnes je.
Včera získáná zkušenost.
Zítra nové překážky.
Dnes, nicméně, je náš čas dělat a budovat.

Emmanuel

Francisco Candido Xavier a Waldo Vieira, The World of the Spirit.
(Překlad Pavel Beran, omlouvám se za kvalitu)

***

TODAY YES

Yesterday past.
Tomorrow future.
Today now.
Yesterday promise.
Tomorrow probability.
Today action.
Yesterday it seemed.
Tomorrow who knows?
Today without a doubt.
Yesterday longing.
Tomorrow change.
Today opportunity.
Yesterday seeding time.
Tomorrow harvest time.
Today selection.
Yesterday no more.
Tomorrow perhaps.
Today yes.
Yesterday was.
Tomorrow will be.
Today is.
Yesterday experience acquired.
Tomorrow new struggles.
Today, however, is our time for doing and building.

Emmanuel

Francisco Candido Xavier and Waldo Vieira, The World of the Spirit.

Jsouce na Zemi, na určený čas, s výhledem na vlastní pokání, které musí vykovat, bereme si sebou schopnosti, které nám Pán udělil za pracovní nástroje.
(Situando-se na Terra, por temto determinado, com vistas ao próprio burilamento que cabe realizar, trazes contigo as faculdades que Senhor te concedeu por instrumentos de trabalho.)

Týden 18:
Francisco Candido Xavier/Emmanuel, Ceifa de Luz, 26

“A z oblaku se ozval hlas: “Toto jest můj vyvolený Syn, toho poslouchejte.” (Lukáš – 9:35)

Lidé většinou mají jejich mysl pohlcenou mraky, které jsou na jejich obzoru. Jsou to oblaka zklamání, zmařených plánů a nadějí.
Velmi často si zoufají, a tak otravují fontánu života. Určitě by si přáli viditelně modré nebe, zářící slunce ve dne a světélkující hvězdy k okrášlení jejich nocí. Nicméně, neočekávaně, když se mraky objeví, najdou se obklopeni rozpaky.
Evangelium nám říká krasný příběh o mimořádném oblaku, jak následuje.
Učedníci byli fascinováni vidinou Ježíšovy proměny, mající, vedle Něj, Mojžíše a Eliáše, kteří byli obklopeni intenzivním světlem. Ale, z husté mlhy, je slyšet silný hlas božího zjevení: “Toto jest můj vyvolený Syn, toho poslouchejte.” V tem moment, z přechodného stínu, byl slyšen hlas z nebes.
Pozemské existence efektivně vnucuje znepokojivá muka a hořká strádání. Nicméně, je potřeba, aby v obtížných momentech, lidé zachovali klid a sebedůvěru.
Zkoušky a zklamání každodenního boje na Zemi přináší hluboké osvícení, utajené lekce a nádherné učení. Skrze ně, je slyšet moudrý a milující hlas Boha.

Chico Xavier/Emmanuel The Pathway, the Truth and Life – zpráva 32

Překlad: Pavel Beran, český ekumenický překlad Bible – původní text:

“A voice came from the cloud, saying: this is my Son, whom I have chosen; lisen to him” – (Luke, 9:35)

Humans usually have their mind absorbed by clouds which are present in their horizons. They are clouds of disappointment, frustrated plans and hopes.
Very often, they despair, thus poisoning life’s fountain. They certainly would wish a visible blue sky, a shining sun in the day, and luminous stars to beautify their nights. However, unexpectedly, when a cloud appears, they find themselves enveloped by perplexity.
The Gospel tells us a beautiful story about a particular cloud, as it follows.
The disciples were fascinated by vision fo Jesus’ transfiguration, having, beside Him, Moses and Elias, who were enveloped by an intense light. Suddenly, a great shadow came up obstructing the marvellous vision. However, from the thick fog, a powerful voice of the divine revelation is heard: “this is my Son, listen to him!” In that moment, from the temporary shadow, the voice of heaven was heard.
Terrestrial existence effectively imposes disturbing agonies and bitter distress. Nevertheless, it is necessary that, in difficult moments, people maintain serenity and confidence.
The trials and disappointments of the daily struggle on Earth bring deep enlightenment, undisclosed lessons, and magnificent teachings. Through them, the wise and loving voice of God is always heard.

“Až dosud jste o nic neprosili v mém jménu. Proste a dostanete, aby vaše radost byla plná.” Ježíš (Jan, 16:24.)

Na mnoha místech jsou lidé zklamaní z modlitby.

Neslíbil Ježíš, že Nebe odpoví každému, kdo žádá v Jeho jménu? Mnoho lidí zůstává odrazeno smrtí přítele nebo nečekanou katastrofou, která se vynořila na jejich cestě.

Nicméně, opakujeme, Božský Mistr(Pán) učil, že lidské bytosti by mělo žádat v Jeho jménu.

Z tohoto důvodu, věřící, kteří jsou si jistí svou křehkostí, by mělo zpytovat své svědomí o podstatě jejich proseb k Nejvyššímu Pánu, v mechanismu spirituálních projevů.

Žádají ve jménu Krista nebo ve jménu marností světa?

Stěžovat si kvůli rozmarům(vrtochům), které zatemňují cesty srdce vlastně znamená hodit na “Boží Slunce” prach pozemských rozruchů(nepokojů). Nicméně, žádat ve jménu Ježíše znamená přijmout Jeho láskyplné a moudré přání a upřímně se Mu oddat, aby nám mohly být dány nezbytnosti. Pouze tímto aktem perfektního porozumění Jeho vznešené lásky najdeme úplnou rozkoš(radost) a nekonečnou spokojenost.

Proto dbejte na podstatu vašich modliteb. Jakým způsobem žádáte? Je to ve jménu světa nebo ve jménu Krista?

Ti, kteří ukazují, že jsou odrazeni modlitbou ve skutečnosti ukazují dětinskost jejich proseb.

Chico Xavier/Emmanuel The Pathway, the Truth and Life – zpráva 66

Překlad: Český ekumenický překlad Bible (citát), Pavel Beran – v anglickém originále:

“Until now you have not asked for anything in my name. Ask and you will receive, and yout joy will be complete.” Jesus. (John, 16:24.)

In many places, there are people disillusioned by prayer.

Did not Jesus promise that Heaven would answer to those who ask in His name? Many people remain discouraged by the death of a friend or by unexpected disaster, which emerge on their pathway.

However, we repeat, the Divine Master taught that human beings should ask in His name.

Because of this, believers who are sure about their fragility should interrogate their conscience about the essence of their supplications to the Supreme Lord, in the mechanism of spiritual manifestations.

Are they asking in the name of Christ or in the name of the vanities of the world?

To complain due to the whims that obscure the pathways of the hearth is, in fact, to throw on the “Divine Sun” the dust of terrestrial disturbances. However, to ask in the name of Jesus is to accept His loving and wise wish, and to give onself, sincerely, to Him, so that the essentials may be given to us. It is only by this act of perfect comprehension of His sublime love that we find a complete delight and infinite contentment.

Therefore, observe the substance of your prayers. How do you ask? Is it in the name of the world or in the name of Christ?

Those who show themselves discouraged by prayer are, in fact, showing the childishness of their supplications.