Rozhovor s Divaldem Francem, 2014

Divaldo Franco nám poskytnul rozhovor na téma jeho letošních přednášek:

Jak se naučit mít rád/a?

Nikdo se nerodí milující. Láska je emoční evoluční proces, který je potřeba cvičit. Stejně tak, nikdo se nenarodil s nenávistí, ta může být výsledkem chování rodiny a společnosti ve vztahu k jednotlivci.
Zkušenost lásky začíná rozvinutím božské psychiky, jež je latentní ve všech stvořeních, protože nesmrtelný duch roste ve směru k Bohu, skrze něhu obdrženou od znovuzrození v útulí domova. Později, s použitím rozumu přichází rozpor mezi emocionálními výkyvy a rovnováhou. Tento konflikt poskytuje analýzu, kdo jsme a co je cílem naší existence na Zemi; a také přinášejí potřebu sebelásky – a to skrze ocenění morálních kvalit a překonání nedokonalostí, které jsou přirozeným důsledkem intelektuálně-morálního vývoje. Skrze respektování sebe sama si uvědomíte, že existence je cenná pro nás stejně tak jako pro ostatní a jedinec se tak probouzí k sebelásce.

Myslíte, že je problém naší doby, že lidé se snaží o sebelásku, ale ve skutečnosti jim jde především o posílení vlastního ega?

Je rozdíl mezi sebeláskou a posilováním vlastního ega. Sebeláska se sychronizuje s potřebou vlastního morálního a intelektuálního zlepšení užitečného pro sebe samotného i pro společnost. Oproti tomu ego si libuje pouze v v narcistickém uspokojování skutečných i falešných potřeb.

Je sebeláska spojená i s láskou k ostatním bytostem?

Bez pochyby. Když myslíme na to, co je pro užitečné naše bližní a zjistíme, že pouze nemáme potřebné podmínky, cítíme potřebu rozvinout osobní etické hodnoty, obětovat nízké pudy a rozvinout své schopnosti sloužit.
Takto může láska k bližnímu, když není psychologickým únikem k získání emocionálního bezpečí, být jednou z bezpečných cest k sebelásce.

Jakou roli hraje v případě sebelásky vztah člověka v přírodě?

Ve chvíli, kdy si člověk uvědomí, že příroda je naše matka, ze které přijímáme základní prvky pro udržení fyzického života, začne ji respektovat a spolupracovat s ní, je na jedné z cest k vybudování sebelásky směrem k zachování našich prostředků a krásy, které jsou nositeli.

Jakou roli hraje ve zdraví člověka vztah k přírodě?

Příroda vytváří vše, od vzduchu, který dýcháme a bez nehož je biologický život nemožný, až po harmonické vibrace potřebné pro naši psychofyzickou rovnováhu. Znečišťování přírody je cesta ničení života.

Co když se člověk cítí být nemocný, ačkoli je podle vyšetření u lékaře zdraví?

Je třeba zvážit, zda-li problém není důsledkem problémů emocionálních nebo spirituálních s vlivem(vměšováním) nešťastných duchů na vaši psychosféru, což je velmi dobře popsáno Spiritistickou doktrínou v kapitole o obsesích.

Jak se naučit pozitivnímu myšlení?

Překonáním vnitřních konfliktů a komplexů a záměnou depresivních myšlenek za zdravé a jejich posilněním. Když nemůžeme žít bez lítosti, vždy když přijde negativní myšlenka, nahradíme ji pozitivní, abychom si vytvořili návyk zdravého myšlení.

Je nějak zásadní ve vztahu k sebelásce výchova? Jestli je třeba u výchovy dětí dbát na něco zvýšený důraz, nebo zda naopak přehnaná výchova je kontraproduktivní?

Vzdělání získané láskou a něhou rodičů je prvním krokem k získání sebelásky, která odpovídá bezpečí a rovnováze vzdělávaného.
Přirozeně, když rodiče očekávají příliš mnoho, kastrují a přetváří emoce dětí, což se projeví v adolesenci a dospělosti jako psychologické poruchy.

Je možné, že zdraví a celkový stav člověka je spojený s negativními okolnostmi v jeho životě?

Ne nutně, protože to závisí na tom, jaký je pohled jedince na tyto negativní okolnosti. Pohoda a zdraví se odvíjí od psychické rovnováhy v harmonii s emocionální, pracující pro organizmus a v důsledku zabraňující nemocem.
Zdraví, na druhou stranu, není absence nemoci, ale dokonalé nastavení mentálních, emocionálních, fyzických, ekonomických a spirituálních hodnot.

Je možné léčit či zmírnit následky autoimunitní choroby jako revma či lupénka?

Lékařské procedury se neustále zlepšují ve snaze najít řešení autoimunitních chorob. Nicméně, jsou i nemoci karmické, u kterých může pomoci transformace morálky pacienta k lepšímu. To v praxi znamená snahu o udržení si duševní a emocionální rovnováhy a nepovažovat se za nemocného, ale pouze za nositele nemoci.

Dublin, 8. května 2014.

Divaldo Pereira Franco

Odkaz na původní text v portugalštině: https://drive.google.com/file/d/0BxsRull3ssmyVDdIWGtaNlI1WW8/edit?usp=sharing

Divaldo Franco v České republice, 2014

Vážené dámy a pánové,
rádi bychom Vás jménem vídeňské Verein für spiritistische Studien Allan Kardec a Skupiny Allan Kardec Praha pozval na přednášku světoznámého brazilského média a spiritistického řečníka
 
DIVALDA FRANCA
 
, který po roce opět přijede do České republiky a promluví v Praze a Brně.
Praze bude mít 7. přednášku z cyklu Spiritualita a zdraví, tentokrát na téma Psychiatrické poruchy a obsese.
Přednáška se uskuteční 21. 5. 2014 od 18:00 do 20:00 na obvyklém místě – budova ČSVTS, Novotného lávka 5, Praha 1 v sále č. 319.
Jako vždy bude přednáška tlumočena z portugalštiny do češtiny a vstupné bude dobrovolné.

Událost v Praze na FB

Brně Divaldo promluví o den později na téma Síla a vliv myšlenek na léčbu a sebeléčbu.
Přednáška se tedy bude konat 22. 5. 2014, opět od 18:00 do 20:00, v sále Hotelu Slovan (název sálu bude zveřejněn v hotelu), Lidická 23, Brno.
Stejně jako v Praze bude přednáška tlumočena do češtiny a vstupné bude dobrovolné.

Událost v Brně na FB

Na obou přednáškách bude možnost zakoupit Divaldovy knihy.
Krátce o Divaldovi:
– Humanista a světoznámé médium z Brazílie. Je jedním z největších znalců spiritismu současnosti.
– Různá čestná ocenění a tituly několika světových universit svědčí o velkém uznání a ocenění jeho hlubokých znalostí:
   * Doktor honoris causae  Humanity – International College of Spiritual and Psychic Sciences, Montreal (Kanada) a Federální universita Bahia (Brazílie)
   * Dr. Parapsychologie, University Illinois (USA)
   * Velvyslanec světového míru – Ambassade Universalle Pour la Paix, Ženeva (Švýcarsko)
   * Velvyslanec dobra ve světě Nadace Kelsang Pawo (Anglie)
– Vydal 250 knih v celkovém nákladu 8 miliónů výtisků. 92 titulů bylo přeloženo do 16 jazyků. Jeho práce zahrnují širokou škálu témat: filosofických, historických, psychologických, psychiatrických. Věnuje se také tématům pro děti.
– Celý výtěžek z prodeje jeho mnoha medijně napsaných knih je určen především k financování jeho sociálního projektu Mansão do Caminho pro děti a chudé v Salvadoru ve statě Bahia, ale také k podpoře dalších projektů na jiných místech Brazílie.
– Během 65 let tak mohlo být pomoženo více než 35 tisícům dětí k nalezení důstojného místa ve společnosti. Jeho život je prostoupen neúnavnou prací a láskou k bližnímu.

Informace o Divaldovi můžete nalézt zde:
Divaldo, diky.
Divaldo Franco

Rozhovory s Divaldem z předchozích let:
Rok 2013
Rok 2012

Stránky vídeňské skupiny:
http://www.spiritismus.at/

Rozhovor s Divaldem

Dne 27.5. 2013 proběhla na Novotného lávce 5 již 4. přednáška z cyklu Spiritualita Divalda Franca o depresích a psychiatrických poruchách.

05-Praga

Pří této příležitosti poskytl rozhovor, publikovaný již v květnovém čísle časopisu Meduňka, který nyní uveřejňujeme v plném znění:

1) Jak můžeme analyzovat depresi z lidského a duchovního hlediska?

Deprese je bipolární porucha v oblasti citů. Může být nejen původu organického, ale také psychologického, coby výsledek různých faktorů: dědičnosti, nakažlivých infekčních nemocí, které jsou interního původu organizmu anebo životních zážitků: traumata z dětství, domácí konflikty, rušivé rodinné chování, úzkost, strach, osamocenost…. Také připomeneme faktory duchovního původu, kde se jedná o vměšování duchovních myslí, podněcujících obsese, to znamená ovládnutí citové domény individua duchovními bytostmi. V Ježíšově Evangeliu je toto téma známo jako posedlost démony.

2) Dle tvrzení specialistů pro mentální zdraví světové zdravotnické organizace WHO by se měla deprese stát tou nejrozšířenější nemocí na světě. Souhlasíte s tímto tvrzením? Co vysvětluje tuto realitu?

Jsem v plné shodě s výrokem Světové zdravotnické organizace, protože sociální konkurence, egoismus, nedostatek bratrského cítění, přehnaná technologie, chybějící solidarita, strach ze samoty a jiných vlivných současných faktorů, tlačí jedince do vlastního nitra (do Self) a také psychologická nezralost, která narušuje neurokomunikaci a brání produkci substancí podněcujících radost a dobrý mozkový stav, což jsou: serotonin, noradrenalin a dopamin. Bez morálních základů nedokáží psychologicky oslabená individua čelit těmto ovlivňujícím faktorům a podléhají depresi. Dle důvěryhodných statistik, existuje dnes na světě přibližně 250 milionů depresivních lidí, mimo těch, kteří ještě nebyli takto diagnostikování…

3) Existují nějaké symptomy předcházející depresi?

Takových symptomů je mnoho: nespavost, nechuť k jídlu a k sexualitě, strach, přerušovaný spánek, nedostatek chuti žít, potíže s ranním vstáváním…

4) Je obvyklé spojovat depresi s genetickými faktory. Depresivní rodiče mají depresivní děti. Jaké další faktory můžeme ještě uvážit?

Bez jakékoliv pochyby genetické faktory přispívají k problematice deprese. Je-li jeden z rodičů depresivní, děti mají šanci 30% stát se také depresivními. Jsou-li oba rodiče depresivní, tato šance stoupá na 70%. Totéž platí v případě schizofrenie. Jiné faktory, jak je uvedeno v předchozí otázce, jsou události života, psychologické soužití s ​​ostatními a niterní konflikty.

5) Jak řešit depresi v dětství? Jsou takové případy běžné v instituci “Mansão do Caminho”, kterou řídíte?

Deprese v dětství je ještě závažnější pro neschopnost dítěte reagovat na svůj stav a snažit se o motivaci, aby se vymanilo z této emocionální poruchy. Nicméně povzbuzující konverzace, hry, při kterých se vzbuzuje zájem o soupeření a seberealizaci, velmi pomáhají vedle psychologických a psychiatrických terapií vždy přiměřených stupni projeveného problému. V naší instituci “Mansão do Caminho” jsme měli pouze jeden případ deprese, kde se ve skutečnosti jednalo o duchovní obsesi, negativní dědictví z jiné reinkarnace a šlo o jednoho našeho 15 letého chlapce.

6) Jak pomoci objektivně rodinným příslušníkům anebo přátelům, kteří trpí hlubokou depresí, bez vlastních sil vymanit se z této situace? Existují nějaké alternativy, které nahrazují anebo doplňují léky tradičně používané?

Když se pacient při depresi rozhodne čelit problému, stane se tím nejlepším psychoterapeutem. Protože nemá chuť k životu, je pro něho těžké reagovat. Avšak když projeví zájem o uzdravení, může si záhy přivlastnit zdravé návyky ve svém chování. Nejdříve ho musíme stimulovat, převést negativní myšlenkové vlny na jiné myšlenky – optimistického charakteru, naděje a dobrého pocitu. Poté mu pomáhat, aby se usilovně snažil překonat svůj špatný stav, obzvláště když ráno vstane, aby pečoval o svou hygienu, i třeba pod nátlakem. Hned poté pacientovi navrhnout procházku, což je velmi zdravé. Někteří specialisté v oblasti deprese tvrdí, že 6 kilometrová procházka odpovídá dávce specifického léku… Trváme na tom, aby nepřerušil léčbu, i přesto že už se cítí lépe, ale aby pokračoval v léčbě až do úplného uzdravení. Čímž se zabrání recidivě, ke které vždy dochází z důvodů nepozornosti pacienta a jeho rodiny.

7) Existují relace mezi mediumitou a depresivními anebo psychiatrickými poruchami?

Reinkarnovaný duch je vždy dlužníkem. Z tohoto důvodu se již narodí s matrikou vlastností určených k morální splátce. Jsou-li jeho dluhy spirituálního anebo intelektuálního druhu, narodí se s pocitem viny ve svém podvědomí, s nevyhnutelnou tendenci k problémům psychiatrického rázu. A současně ty duchovní bytosti, které se cítí být ublížené anebo oběťmi tohoto, jež se nyní opět nachází ve fyzickém těle, prostřednictvím zákona morální afinity se k němu přiblíží a přenáší na něho stav nevolnosti, produkují mentální hypnosu, jejichž výsledkem je soužení depresí anebo jiného rázu. Co se týká mediumity, toto soužití s nepřátelskými duchy, se stane snadnějším a přímočarým při vytváření fenoménu posedlosti.

8) Jaký je pohled spiritismu na ty nezávažnější psychiatrické případy?

Dle spiritismu existují dva způsoby morální splátky, které esoterici nazývají karmou. Jsou to zkoušky, které se skládají z testů, drobných neduhů a utrpení, jež jsou vážnými mentálními poruchami a organickými potížemi, jako deformace a degenerace všeho druhu. My spiritisté dáváme přednost konceptu s názvem zákon příčiny a následku. Každá událost je výsledkem nějaké příčiny. Jedná-li se o inteligentní událost, okamžitě za ní vidíme inteligentní původ. Z tohoto důvodu, ať už jsou jakékoliv výzvy lidské bytosti: zdraví, nemoc, štěstí nebo neštěstí, moc nebo závislost, krása anebo deformace, hojnost nebo chudoba, radost nebo smutek, příčina se vždy nachází u ducha tohoto člověka, který trpí následkem špatností praktikovaných v minulosti. Co se týče psychologických a psychiatrických problémů, prevalence tohoto zákona je normální.

9) Existují preventivní metody proti depresi?

Ano existují. Zpočátku, musíme vždy kultivovat radost ze života, a to dokonce i v méně šťastných okamžicích. Snažit se žít vznešené myšlenky, udržovat si relevantní výtečnou emocionální úroveň, bez psychologických holí jakéhokoliv druhu závislosti. Modlitba je blahodárným přínosem, protože pozvedává myšlení těch, kteří v modlitbě přemýšlí, a tím mohou získat naději a klid…

10) Jaký vzkaz by jste měl pro naše čtenáře?

Žít biologický fenomén. Dobře žít a nashromáždit zážitky, avšak, žít dobře to znamená být niterně bohatým na radost a mír, být žoviální a pracovitý, to jsou cíle, které my všichni máme sledovat. Velký český psychiatr Dr. Stanislav Grof, který uskutečnil pozoruhodné pokusy s kyselinou lysergovou na pražské univerzitě kolem roku 1955 u pacientů trpících schizofrenií a tak definoval reinkarnaci, napsal excelentní knihu, které dal název „Za hranicemi mozku“ a stal se později v Kalifornii (USA) jedním ze spoluzakladatelů Transpersonální psychologie, také známé jako Psychologie s duší. Ve svých terapeutických doporučeních Grof navrhuje víceméně to, o čem jsem se zmínil. Důležité je dát životu smysl, psychologický význam, tak jak tomu učil Viktor Frankel, slavný vídeňský psychiatr, autor Logoterapie, také známé jako smyslová terapie. Přežil několik koncentračních táborů s nucenými pracemi a vyhlazením. Dát životu smysl, je nejlepším způsobem k dosažení vnitřního naplnění. Proto bych vzkázal vašim čtenářům, že nejdůležitější je milovat, a ne být milován, jakkoliv se to zdá být neuvěřitelné. Jestliže milujete, vnitřní obohacení je možné. Když si přejete být milováni, individuum se ještě nachází ve stavu psychologického dětství.

Salvador de Bahia, 15. prosince 2012. Divaldo Pereira Franco

Divaldo, Díky

Ten, kdo Divalda Pereiru Franca nezná a přečte si poprvé jeho životopis, si často může klást otázky: Je to pravda? Jak je to možné? Kde, kdy a jak to začalo?

V přání k Divaldovým 85. narozeninám od Suely Caldas Schubertové Divaldovi z roku 2012 a ve knize Divaldo Franco, Mladík, který zvolil Lásku napsané Anitou Marií Rosas Baptist nacházíme některé z odpovědí na tyto otázky.

Divaldo se narodil v katolické rodině, byl šťastným a veselým dítětem a miloval hudbu  přírody a žalmy, i když neměl žádné radio. Ve 4 letech uviděl Divaldo poprvé ducha milé a láskyplné dámy, která se objevila, aby ho utěšila pokaždé, když měl astmatický záchvat. Představila se jako “Přátelský duch”. Tak se probudila Divaldova mediumita. A ačkoli se posléze jeho dětství dá považovat za úplně běžné dětství normálního kluka, míval i zlé sny a zneklidňující vize pod vlivem nešťastných duchů.
“Přátelský duch” odhalil svoji identitu až roku 1945. Je to Joanna de Angelis, jeho duchovní učitelka.

Jako dospělý byl Divaldo přiveden ke spiritismu a začal praktikovat mediumitu pod vedením jeho rádkyně Joanny de Angelis. Ve 20 letech započal svůj úkol coby řečník. 27. března 1947, ve městě Aracaju, před zraky diváků očekávající jeho řeč, váhající a nejistý, uslyšel hlas, který mu řekl: “Mluv, já budu mluvit za tebe a s tebou.” To promluvil duch Humberta de Campose (Brazilského spisovatele žijího v letech 1886-1934), vyzívající ho, aby začal jeho misi rozšiřování Kristova evangelia a spiritismu. Divaldo tedy povstal a promluvil. A od té doby nikdy nepřestal přednášet. Již 66 let mluví ve jménu dobra a míru.

16. února 1949 medijně napsal(psychografoval) svojí první zprávu, která byla podepsaná duchem Marca Prisca. Divaldo Franco popisuje tuto událost takto: Po tom, co cítil ostrou bolest v ruce a jistý neklid, promluvil se svými duchovními přáteli, kteří ho doprovodili do Veigova domu a navrhli mu, aby vzal tužku a papír. Divaldo poslechl a začal velmi rychle psát… A i v tomto případě píše doteď a pokračuje tak ve své misy. Ke dnešnímu dni Divaldo medijně napsal 258 knih podepsaných 211 duchovními autory.
Většina prací byla napsána pod vedením Joanny de Angelis, která zdůrazňuje sebepoznání a každodení uplatnění mravní nauky bratrské lásky, obsažené v Evangeliu a spiritistické doktrýně, a povzbuzuje čtenáře, aby čelili problémům všedního dne praktičtějším a optimističtějším způsobem.

Divaldův život je neoddělitelně spojený se životem jeho přítele a bratrance Nilsona Pereiry de Souza. S ním roku 1952 založili oraganizaci Mansão do Caminho. Divaldo líčí, že když roku 1948 cestoval s Nilsonem vlakem a sledoval scenérii za oknem, měl vizi, ve které viděl sám sebe pohybující se po velké oblasti s mnoha stromy, několika budovami a skupinou dětí okolo starého muže. “Když jsem se k tomuto muži přiblížil, otočil se a já si uvědomil, že jsem to já sám, i když starší…”, popisuje Divaldo a pokračuje: “Přijeli jsme do Salvadoru a šli jsme na běžné mediumické sezení, kde se mě Joanna de Angelis, stále ještě se představující jako “Přátelský duch”, zeptala, jestli bych se nechtěl věnovat vzdělávání sirotků, protože je tento úkol součástí mého programu duchovní evoluce…” A tak, jak říká, se zrodilo Mansão do Caminho.

Pocatky Mansão do Camin
Počátky Mansão do Caminho

Poslední roky Divaldo cestuje průměrně 230dní v roce, aby přednášel na seminářích v Brazílii i po celém světě. Divaldův život je směsí přeplněných  přednášek posluchači; rozhovorů s novináři i lidmi na ulicích (ovládá několik jazyků); neustávajího studia; medijních sezení; medijního psaní; duchů projevujících se skrze jeho mediumitu; vznešených duchů, kteří ho obklopují; spirituálního léčení; jeho slov utěšujících psychické i fyzické bolesti; práce pro děti, které se rodí, vyrůstají a vzdělávají v jeho oraganizaci; mnoha přátel; spiritistického hnutí; stovek dobrovolníků a mnoha dalšího.
Od roku 1947 do 2010 navšívil 976 měst (z toho 397 mimo Brazílii) v 65 zemích světa, procestoval 13702687 km (což představuje 41 cest na Měsíc) a přednesl okolo 13000 přednášek. Jen pro představu, během své letošní cesty po Evropě mezi 5. květnem a 13. červnem navštíví 17 zemí a přednáší v 27 městech.

Divaldova prednaska
Divaldova prednáška

Během své letošní návštěvy Curychu mu byla položena otázka, zda-li ve svých 86 letech cítí unavený? Na což mladistvě odpověděl: “Cítím se osvěžován radostí ze života.” A to i přes jeho pro nás nepochopitelný způsob života, protože spí pouze 4 hodiny deně a každý den až do časných ranních hodin medijně píše knihy, i když má ten den přednášku.
Tento rok je již dvacátým třetím, ve kterém má přednášku i v České republice, v Praze a/nebo v Brně. Ve svém rozhovoru z Magazínu Meduňka z června loňského roku nám odhaluje svoji náklonnost a oddanost naší zemi.

Být s Divaldem a naslouchat mu je jako dar z nebes: citíme veselí, štěstí a lásku. Momenty s ním jsou prosyceny jeho moudrostí, jeho slovy plnými lásky a ozářeny jeho vysokými psychickými vibracemi. Cítíme se obnoveni, optimističtí a šťastní.
Za to, za všechno, i za to ostatní, pro co se v tomto článku již nenašlo místo, bychom ti chtěli Divaldo poděkovat.

Děkujeme.
Skupina Allan Kardec Praha

Divaldo Franco

Neobyčejny člověk

Divaldo Pereira Franco se narodil 5. 5. 1927 ve městě Feira de Santana, Bahia, Brazílie. Už 64 let se věnuje výchově dětí z nejchudší sociální vrstvy na okraji Salvadoru de Bahia. Je uznáván za jednoho z největších  současných médií a lektorů v oblasti spiritismu.

Zúčastnil se více než 13000 konferencí ve více než 2000 městech Brazílie a v 65 zemích všech kontinentů. Vždy přitahoval široké publikum svými angažovanými projevy reagujícími na nejrůznější oblasti lidských a duchovních problémů. Pětkrát hovořil  v OSN ve Washingtonu a ve Vídni, a také na 22 univerzitách v Severní Americe a v Evropě.

Divaldo obdržel více než 600 ocenění od kulturních, sociálních, náboženských, politických a vládních institucí v mnoha zemích. Mimo jiné se stal nositelem titulu “Velvyslanec světového míru” (Švýcarsko, 2005) a ”Velvyslanec dobra ve světě” (Anglie, 2008).

Vydal 257 knih v celkovém nákladu 8 miliónů výtisků. 104 titulů bylo přeloženo do 17 jazyků (němčiny, albánštiny, katalánštiny, španělštiny, esperanta, francouzštiny, holandštiny, maďarštiny, angličtiny, italštiny, norštiny, polštiny, češtiny, turečtiny, ruštiny, švédštiny a Braillova písma). Jeho práce zahrnují širokou škálu témat: filosofických, historických, psychologických, psychiatrických a také témata pro děti. Výtěžek z prodeje jeho děl a autorských práv patří  “Mansão do Caminho”.

“Mansão do Caminho” je dobročinná společnost založená v roce 1952 v Salvadoru de Bahia Divaldem Francem a Nilsonem Pereirou de Souza. Tato společnost je dnes pozoruhodný vzdělávací komplex 52 budov o rozloze 83000m2 v jednom z nejchudších předměstí Salvadoru. Každý den cca 3000 dětí a mladých lidí z chudých rodin navštěvuje toto zařízení. Vedle mateřských, základních a středních škol zahrnuje i zdravotnické středisko, porodnici a laboratoř pro  klinická vyšetření.  Společnost “Mansão do Caminho” organizuje i různé společenské a vzdělávací aktivity např. práci s počítačem, výrobu keramiky aj.

Dosud více než 35000 dětí využilo možnost navštěvovat třídy a dílny “Mansão do Caminho”. Fond, který zajišťuje chod instituce, je financovaný hlavně z prodeje knih a CD zaznamenaných v průběhu konferencí, seminářů a rozhovorů s Divaldem.

Více informací o Divaldu Francovi a jeho činnosti naleznete na:

http://www.mansaodocaminho.com.br/

Vždycky stojí za to milovat

(Rozhovor s D. P. Francem v časopisu Meduňka 6/2012)

Světoznámé brazilské Médium Divaldo Pereira Franco napsal doposud v mediálním stavu přes 250 knih, z nichž 92 bylo přeloženo do 16 jazyků. Uskutečnil více než 13 tisíc přednášek v 64 zemích všech kontinentů. Je zakladatelem rozsáhlého sociálního projektu v předměstí brazilského Salvádoru da Bahia. Obdržel titul Velvyslanec světového míru v Ženevě a více než 600 dalších vyznamenání v různých zemích světa.

Divaldo provede v Praze dne 8. června 2012 třetí část semináře Spiritualita a zdraví, který se uskuteční na Novotného lávce 5, v 18.00h, kde bude hovořit o zdraví coby výsledku síly chtění a niterní proměny a zodpoví naše otázky.

– Již 22 let přednášíte pravidelně v České republice. Co je důvodem této vaší zvláštní pozornosti k naší zemi?

My spiritisté věříme, že Allan Kardec kodifikátor Spiritismus a význačný pedagog narozený ve francouzském Lyonu, dne 03. října 1804, byl v předešlé reinkarnaci nezapomenutelný Jan Hus upálený v Kostnici dne 06 června 1415. Proto existuje onen silný emoční vztah k České republice, avšak to není jen jediný důvod, ale také proto, že to je země vznešených myslitelů, umělců, vědců a pracovitých lidí. Před druhou světovou válkou existovalo v této zemi velké spiritistické hnutí a že díla Spiritismu byla během dlouhé doby pravidelně publikována v oblasti vědy, filozofie a víry.

A navíc, náš přítel Josef Jackulak, který nám skýtá ubytování a hostí nás ve Vídni je Čech, přiváží mě do své vlasti, kterou má tolik rád.

– V současné době se alternativních terapií pro zdraví přibývá. Jak byste to vysvětlil?

Vývoj vědeckých poznatků o lidské bytosti, hlavně v oblastech psychologie a medicíny, dospěl k závěru, že my všichni jsme kondenzovaná energie a to do jednotky, která se nazývá somatické tělo, a že většina konfliktů a nemocí jsou výsledkem nesouladu mezi myslí a emocí, vyjímaje dědičnost.

Světová zdravotnická organizace příležitostně ustanovila, že neexistují nemoci ale nemocní, to znamená lidé se sklony k nemocem.

Protože my spiritisté věříme v reinkarnaci, víme, že jsme dědici naších dávných návyků a mentálních i morálních výdobytků v minulosti, které se v nové tělesné zkušenosti promění ve zdraví anebo nemoc. Proto také moderní terapie zasáhnou vnitřní bytost, nezůstanou pouze u následků poruch, ale jdou dál až k jejich příčinám.

– Jaké jsou cesty k dosažení úplného mentálního a fyzického zdraví?

Úvodem si připomeňme latinské učení: mens sana in corpore sano (zdravá mysl ve zdravém těle). To nám říká, že emocionální rovnováha ve vztahu k životu je výsledkem psychických dědictví z jiných existencí, a že k dosažení úplného zdraví je nezbytně nutná harmonie mezi myšlením, cítěním a našim jednáním.

Carl Gustav Jung, švýcarský psychiatr a neurolog prokázal, že jsme to, co myslíme a co v sobě kultivujeme, což také hlásá většina psychoterapeutů, psychologů a psychiatrů. Proto návyk zdravého myšlení, respektování sebe sama, meditace, četba povznášející literatury, konání dobra, odpuštění a soucitu formou dobročinnosti a lásky i bez náboženské konotace, jsou výborné cesty k dosažení celistvého zdraví.

– Jak vyvinout sílu vůle v boji proti naším špatnostem?

Důležité je setrvávat na dobrých předsevzetích a i když opakovaně chybujeme, je nezbytné začít znovu tolikrát, kolikrát to je potřebné. Cvičením trpělivosti pří dobývání a výchovy našeho nitra vzniká energie, která nám dodá vůli čelit špatnostem našeho nitra, jež nás ohrožují.

– Jak může praktikování mediálních schopností přispět k všeobecnému dobru?

Mediumická činnost otevře prostor pro důkazy o nesmrtelnosti ducha, což podstatně přispěje k vymanění se z konfliktů, které sužují lidské bytosti. Tím je osvobodí od strachu ze smrti, od utrpení i zatrpklosti. Projev mediumity v nás otevře nové krajiny dobrého stavu, zdraví, radosti ze života a niterného pocitu štěstí, který je tak charakteristický pro média při pomoci svým bližnímu a to i při aplikaci bioenergie, která má léčivé účinky. Osobně neléčím, avšak poskytuji podpůrné terapeutické pohovory k vymanění se z utrpení, která nás narušují.

– Jak probíhá dennodenní soužití s duchovními bytostmi, když je vidíte slyšíte a vnímáte?

Na počátku to je trochu rušivé z důvodu nezvyklosti zážitku. Později se senzitivní člověk naučí události kontrolovat a cítí se v rovnováze.

– Jak se pečuje o zdraví dětí a mladistvých, kteří se vzdělávají ve vašem sociálním projektu  Mansão do Caminho?

Využíváme všech prostředků a možností vědeckého lékařství, obzvláště dbáme na výživu, hygienu, zdravé návyky doplňované mentálním cvičením, meditací, modlitbou, výchovnou četbou a pedagogickými pohovory vedoucími k dosažení šťastného života.

– Jaký odkaz byste měl pro naše čtenáře?

Můj odkaz je naplněn mírem, prosycen láskou a něhou. Člověk trpí, protože nedokáže milovat sebe sama. Když nemiluje sebe sama, nedokáže milovat ani ostatní, což podněcuje nesčetné konflikty, které ho činí nešťastným. Vždycky stojí za to milovat a přitom neočekávat opětování. Láska pak už není produktem libida  anebo teologie, ale psychoterapeutickým procesem, který podporuje vnitřní harmonii člověka, umožňuje mu stav dobrého pocitu a míru s pozitivním dopadem na zdraví.

Proto bychom si neměli dělat starosti, když máme nepřátele, ale buďme ve střehu, abychom se sami nestali něčí nepřátelé, protože každý, kdo v sobě uchovává hněv a přání pomsty, si vytváří mentální odpad, který otráví neurony, a učiní nešťastným toho, kdo se takto nechá ovlivnit.

Na otázky redakce odpovídal  Divaldo Pereira Franco, Salvador, Bahia, Brazílie, 19. března 2012.

Chvála bratru Slunci


Když  jsi přišel na zem, temno středověku šířilo strach a hrůzu, udržovalo vládnoucí nevědomost, které využívali mocní, aby mohli utlačovat chudé rolníky a měšťany.

Všude panoval strach a pověrčivost, lidstvo žilo pod stigmatem hříchu a neřesti, za které byli nelítostně trestáni.

Ty jsi však přišel a představil pravdu, která nikdy nepřestala osvěcovat lidstvo.

Existovala perverzita bez přetvářky a diskriminace všeho druhu, proměnila člověka ve vlka člověka a tím i opovrženíhodným.

Ve své svaté prostotě jsi pěl chvalozpěv všemu stvořenému a vlídně jsi všechny nazýval bratry a sestrami.

Panovala epidemie nenávisti a šířila morový zápach nekonečných válek, zanechávaje pole pokrytá mrtvolami rozkládajícími se pod otevřeným nebem.

Tvůj hlas zněl sladce a něžně a pěl píseň míru, stal ses symbolem bratrství, které se jednoho dne rozprostře po celé zemi.

Epidemie vyhlazovaly lidské bytosti, decimované na ubožáky krutého osudu, vydané na pospas hroznému a nepopsatelnému utrpení.

Náboženská víra ve své přemrštěné pompě  se opírala o mocné, kterým pomáhala pronásledovat a špehovat slabé. Ale Tys měl odvahu svléct hedvábí a brokát svého otce, obnažit se a znovu se narodit a od oné chvíle pomáhat malomocným z Rivotorna…

Na počátku Tvé mise, když přišli první služebníci Lásky, jsi vyryl do země kříž a vyslal jsi je do hlavních světových stran, aby všichni poznali Slunce První Velikosti. Zatímco On je vyslal po dvou, Ty jsi měl odvahu vyslat je samotné, protože jsi věděl, že On bude všude neodlučně doprovázet tyto požehnané hrdiny lásky.

V době, kdy náboženská víra šířila hrůzu se ti, jež se považovali za Boží zástupce na Zemi, stále více vzdalovali od oveček, které měli vést. Tehdy jsi vzal na sebe oděv pokorné ovce, shromáždil všechny ztracené a vytvořil nové stádo…

Za Tvých časů, a ani v dobách pozdějších, Ti nikdo nemohl odolat, ani Tvému hlasu, ani Tvým okouzlujícím vibracím lásky…

Neodolal mu ani dravý vlk z Gubia, ani štěbetající vlaštovky, které zmlkly, když Tě rušily při zpěvu písně lásky trpícím u oltáře přírody.

Za horkého léta, když oči Tvé byly vypáleny žhavým kovem pod širým nebem, rozpoznal jsi z bzukotu včel, že jím chybí  pyl a květy pro výrobu medu. Tehdy jsi neváhal upozornit sestru Kláru, aby opatřila v klášteře potravu pro pilné sestřičky.

Kdo jiný než Ty se opovážil zachovat se tímto způsobem, napodobit Jeho, kterého jsi tolik miloval ve všech okamžicích svého života, od chvíle kdy Tě vyzval znovu zbudovat Jeho kostel ležící v morálních troskách.

Ó bratře, pěvče zapomenutých a zoufalých!

Ó moderní světe, bohatý na prchavou slávu a chudý na city, pyšný na své kvapné výdobytky, který si však nepovšimne velkého utrpení, ve kterém setrvávají hladovějící davy vyloučené ze společnosti, prožívající nesnesitelnou noc plnou hrůzy a nejistot. On Tě naléhavě potřebuje. Nikdy nebyl tak velký nedostatek lásky jako dnes, proto by Tvůj zpěv mohl zmenšit strach, který se proměnil ve skličující formu žití na trpící Zemi.

Bez pochyby jsou zde velké okamžiky, jež vycházejí z vědy a technologie, ale samota, neklid, strach a nejistoty, všechny tyto stavy zplozené necitelným materializmem, vyprodukovaly existenciální prázdnotu, vážné psychologické poruchy, psychosomatické nemoci, šílenství způsobené užíváním drog, alkoholismus, kouření, sexuální nevyrovnanost, svádí své oběti k útěku neospravedlnitelnou sebevraždou.

Vrať  se, bratře Františku, a shromáždi znova všechny bytosti kolem sebe tak, jako tenkrát, když jsi je vedl k Ježíšovi.

Povolej znovu své bratry Lea, Rufína, Chapea, tak jako mnohé jiné, kteří s Tebou tehdy vybudovali svět, naslouchající již osm set let Tvému hlasu, ale nemá dodnes odvahu následovat Tvé kroky.

Kolik z nich Tě  opustilo, po Tvém návaru do Velkého Domova.

Ještě slyšíme jejich tiché kroky, když prchali v náruč rušivých vášní, kterým unikli, ale ke kterým se dychtivě vrátili.

Oni jsou opět na Zemi, rozrušeni, steskuplní, čekají na Tvůj hlas, který znají a nemohou zapomenout.

Tvé milé  Assisi se rozrostlo až za městské hradby, kterými se obklopilo a kde lidé si úzkostlivě přejí býti jeho občany.

Hudba zaznívá, srdce jsou tichá, a slzy stojí v očích takřka všem bytostem v těchto dnech neklidu a nejistot.

Následkem je velké  očekávání, oznámení naděje…

Vrať se prosím, Bratře Radosti, aby konečně smutek nelásky byl vymýcen a jaro požehnání mohlo vše naplnit.

Modré  nebe, jež Ti bylo střechou a zelená pole vonící  levandulí, po kterých Tvé poraněné nohy kráčely, na Tebe stále čekají.

Slavnostně přicházejí hlučné davy, aby Tě velebily a následovaly, avšak lhostejné k Tvému volání a bez hodnot.

Proto znovu zapěj svou prostou modlitbu, kterou si nás poctil za oněch dávno zapomenutých dnů a která přinesla mír a naději tam, kde vládlo zoufalství.  A tváří v tvář hrozící smrti, bytost se zjeví ve slávě s vědomím znovuvzkříšení, protože zemřít znamená žít věčně.

Bratře Slunce, hluboká noc morálního postoje, Tě úzkostlivě  očekává.

Joanna de Ângelis

Stránku napsal mediumicky Divadlo Pereia Franco, odpoledne 3. června 2009, za doprovodu přátel,

u hrobu svatého Františka v Assisi, v Itálii.

Kdo byla Joanna de Ângelis

V době Ježíšově žila v Římě pod jménem Joana de Cusa jako manželka správce Antipase, který neměl zájem o duchovní pokrok a nepřijal učení Mistra. Pro nepochopení jejího manžela jí Ježíš poradil, aby Ho následovala z jisté vzdálenosti. Roku 68 po K. Byla upálena se synem a více než 500 Křesťany. Plameny velikého ohně bylo osvětleno celé město.

Žila též v době sv. Františka z Assisi.

V roce 1651 se znovuzrodila v San Miguel Nepantla v Mexiku se jménem Juana de Asbaje y Remirez de Santillana. Po vstupu do kláštera obdržela jméno Soror Juana Inez de la Cruz.

Ve své poslední reinkarnaci žila ve městě Salvádor ve státě Bahia v Brazílii, kde se narodila 11. prosince 1761. Ve věku 21 let vstoupila do kláštera Lapa a obdržela jméno Joanna Angélica de Jesus. V roce 1815 se pro své zásluhy stala abatyší. Byla usmrcena, když hájila klášter.

V duchovním světě pracuje pro pokrok lidstva. Stala se duchovní vůdkyní média Divalda Pereiry Franca, jehož prostřednictvím již napsala mnoho krásných knih se vznešenými a tomuto světu prospěšnými tématy.