Milosrdenství je Kristovo nejvyšší poselství: „Milujte se navzájem jako bratři”. „Milujte spolubližní jako sebe samé”. „Milujte své nepřátele”. „Nečiňte jiným, co nechcete, aby oni činili vám”.
Milosrdenství není pouze dávání almužny – je to milosrdenství mysli, slov a skutků. Naše myšlení je milosrdné tehdy, je-li shovívavé ke spolubližním, kteří jsou chybující. Naše slova jsou „milosrdná”, když neříkáme to, co může ranit jiné. Naše skutky jsou milosrdné, když pomáháme svým spolubližním až na hranici svých vlastních sil.
Chudý člověk, který získává svůj chléb od člověka ještě chudšího, má větší zásluhy, než ten, který dává ze svého přebytku bez újmy čehokoliv.
Ti, kteří mají pocity nepřátelství, zášti, nenávisti nebo rozmrzelosti proti svým spolubližním, mají nedostatek milosrdenství a lásky. Oni lžou, jestliže si říkají „křesťané” a pochybují o Bohu.
Všichni lidé jsou bratři bez ohledu na rasu, náboženství nebo národnost, poněvadž Bůh zve všechny k sobě – a tak si mají navzájem všichni podávat ruce. Nedávejte do klatby jeden druhého, je to akt nenávisti a násilí prováděný proti milosrdenství Kristovu a je to z hlediska mravních zákonů jeden z největších přestupků.
Když jsou lidé sobečtí, jsou jakoby seřazeni do bitvy proti svému okolí: když jsou milosrdní, místo toho žijí se všemi v míru a to nejenom v materiálním, ale i v duchovním prostředí. V souladu se slovy Krista pouze milosrdenství může zajistit budoucí štěstí, poněvadž obsahuje skutečné pravdy, které vedou člověka k duchovní dokonalosti, protože duch se zbavil neřestí.
Nejvyšší vyznání „křesťanského spiritismu” zní: „Bez milosrdenství není spasení”.