Bez pozitivní víry budete putovat bezcílně.
(Without positive faith, you will wander aimlessly.)

Týden 15:
Francisco Candido Xavier/Andre Luiz, Christian Agenda, 33

Život nikdy nekončí, je věčným pramenem a smrt je jen nejasným působením iluzí.

Velká řeka teče svou vlastní cestou než dosáhne oceánu. Podobně duše prochází stejně rozmanitými cestami a prochází rozdílnými stupni, tu a tam obdržíc nové přítoky vědění, posiluje svou osobnost a zdokonaluje své vlastnosti než dosáhne Oceánu věčné Moudrosti.

Uzavření našich pozemských očí je tak jednoduchou věcí.

Opuštění fyzického těla nevyřeší základní otázky osvícení, stejně jako změna oblečení nemá nic dočinění s hlubokými otázkami ohledně života a osudu.

Ach, cesty duše, tajemné stezky srdce! Člověk je musí projít celé předtím než bude čelit konečnému hodnocení Věčného života. Je pro vás nezbytné prožít všechny jejich konflikty a plně je znát v dlouhém procesu spirituálního pokroku.

Jak dětinské je přestavovat si, že pouhé „zatažení opony“ by vyřešilo transcendentální otázky Nekonečna.

Jeden život je pouze jedním dějstvím.

Jedno tělo – oděvem.

Jedno století – dnem.

Jeden úkol – zkušeností.

Jedno vítězství – akvizicí.

Jedna smrt – dechem renovace(obnovy).

Kolik životů, kolik těl, kolik století, kolik úkolů, kolik vítěství, kolik smrtí je nám ještě přisouzeno?

A přesto budou náboženští filozofové mluvit o konečných soudech a neměnných rozsudcích!

Bohužel všude nacházíme studenty doktríny, kteří jsou spirituálními analfabety!

Člověka stojí vstoupit do Školy Evangelia mnoho úsilí a je téměř vždy přijat podivným způsobem – ocitá se sám se svým Mistrem, zápasíce s těžkým předmětem, učíce se v neviditelné třídě, navštěvujíce dlouhé hodiny plné nevyřčených slov.

Dlouhá, předlouhá je tedy naše svízelná cesta. Zde vám naše skromné snahy přinášejí pouze záblesk této základní pravdy.

Mluvím k vám jako anonymní přítel, v anonymitě, která pramení z bratrské lásky. Velká většina lidstva se podobá křehké schránce, která ještě nemůže obsáhnout celou pravdu. Proto se omezujeme na vyjádření pouze samotného hlubokého zážitku v jeho kolektivních hodnotách. Nebudeme nikoho mučit myšlenkou Věčnosti. Nechme schránky nejdříve zesílit. Věnujeme tedy tento stručný záznam nedočkavým duchům našich bratrů snažících se o jejich spirituální pokrok, kteří stejně jako my vědí, že „vítr vane, kam chce“.

A nyní, mí přátelé, nechme mé díky dopadnout na tento papír a odtud stoupat a přecházet ve velké ticho soucitu a vděčnosti. Náklonnost, vděk, láska a radost sídlí v duši. Buďte si jisti, že v nitru(hloubce) té mé cítím tyto pocity směrem k vám.

Bůh vám žehnej.

 Andre Luiz

Úvod z knihy Náš domov od Andrea Luize tlumočené Chico Xavierem.

(Náš domov je prvním dílem z 12 knih napsáných Andreem Luizem prostřednictvím Chico Xaviera, které byly publikovány pod jménem “Život v duchovním světě”. Každý díl přináší nějaká objasnění o podmínkách duše v duchovním životě, o kontaktech obou světů a o jejich omezeních, o procesech inkarnace a smrti, o procesech obsese atd.)

Podle bestselleru Chico Xaviera film vypráví příběh Andrého Luize, úspěšného lékaře, který se po své smrti probudí v duchovním světě. Nejprve v dimenzi bolesti a utrpení, pak je zachráněn a převeden do duchovního města, které se jmenuje Náš Domov. Nachází se v horních vrstvách atmosféry a film je pojmenován po něm.

Když lékař objevuje život v jiné dimenzi, poznává sám sebe a vnitřně se transformuje. Když se mu konečně podaří  uvidět své příbuzné na Zemi, uvědomí si velkou pravdu: život pokračuje pro všechny.

Režie: Wagner de Assis (105min.). V portugalštině s českými titulky.

Francisco Cándido Xavier  (2.4.1910 – 30.6.2002) známý jako Chico Xavier je nejproslulejší brazilské médium 20.století.. Pod vlivem “Duchů” napsal víc než 400 knih o moudrosti a spiritualitě, z nich stovka byla vydána v několika jazycích. Velmi zpopularizoval spiritistickou doktrínu v Brazílii. Chico Xavier obdržel četné pocty od veřejných orgánů i od jednotlivců. V r. 1981 Brazílie  oficiálně navrhla Chico Xaviera jako kandidáta na Nobelovu cenu míru. V r. 2000 byl zvolen “Mineiro* 20. století“, po anketě mezi obyvatelstvem brazilského federálního státu, kde žil. Po jeho smrti poslanci Národního  shromáždění oficiálně uznali jeho úlohu v duchovním rozvoji země.

*Mineiro = obyvatel brazilského státu Minas Gerais

Dětství

Francisco Xavier Cándido se narodil 2.4.1910 v obci Pedro Leopoldo ve státě Minas Gerais (Brazílie)Rodina měla devět dětí. Oba jeho rodiče neuměli číst ani psát. Otec pracoval jako prodavač loterie a matka byla pradlena. Chico Xavier říkal, že začal slyšet hlasy, když v pěti letech přišel o matku. Od devíti let  musel pracovat jako krejčí, ale prokračoval v učení v základní  škole. Ve dvanácti letech napsal pozoruhodnou slohovou úlohu a vysvětlil učitelce, že tento text mu diktoval Duch, který stál vedle něho. Po uzdravení sestry, která trpěla obsesí, Chico se  stejně jako celá rodina přiklonil k teorii spiritismu.

Začátky ve spiritismu 

Chico Xavier studoval spiritistickou doktrínu a  21.6.1927  založil  spiritistické centrum «Luiz Gonzaga».  Věnoval se činnosti média a rozvíjel své schopnosti v psychografii *.  Vypravoval , že  v r. 1931 uviděl svého duchovního  učitele v podobě Ducha jménem Emmanuel. Ovlivněný touto neviditelnou bytostí Chico publikoval svou první knihu v červenci 1932: “Parnas ze záhrobí”. Byla to sbírka 60 básní připisováných devíti nežijícím brazilským básníkům , čtyřem portugalským a jednomu anonymu. Toto vyspělé poetické dílo vzbudilo všeobecné překvapení. Noviny “O Globo” z Ria  vyslaly jednoho nevěřícího redaktora, aby se zúčastnil po několik týdnů schůzek spiritistické skupiny v centru Luiz Gonzaga. Ten potom publikoval sérii reportáží, které zpopularizovaly spiritismus v Brazilii.

*psychografie = automatické psaní

Život média

Od své první publikace Chico Xavier přestává psát básně, ale píše romány, sbírky myšlenek, díla morální nebo pojednání o spiritistické technice. Mnohé z těchto publikací se staly úspěchem knižních vydavatelství.  Nejprodavanější publikací zůstáva “Náš Domov“, která popisuje život v duchovním světě.  Prodalo víc než 1,3 miliónu výtisků. Mnoho jeho knih bylo přeloženo do angličtiny, španělštiny a francouzštiny. Veškeré výnosy z autorských práv věnoval ve prospěch charity. Sám žil z nízkého platu úřednika na ministerstvu zemědělství. Po r.1957 se Chico Xavier přestěhoval do Uberaba. Toto město se stalo důležitym místem setkávání spiritistů z celého světa. Tam zemřel 30.6.2002, aniž by někdy změnil vysvětleni základů své fenomenální literární tvorby. Pod jeho vedením se Brazílie stala největší vlastí spiritismu. Má tam 20 miliónů stoupenců, z toho je 2,3 miliónů praktikujících. Spiritismus se stal třetím nejrozšiřejšim naboženstvím v zemi.

Chico byl velmi plodný spisovatel. Jako všechna média Chico vždy tvrdil, že on sám není autorem, ale jen nástrojem Duchů, aby zprostředkoval a předal jejich učení. Z toho důvodu je každá kniha spojena se jménem  nějakého Ducha.

Podrobnější informace o jeho díle najdete např. ve Wikipedii.