Spiritistické přednášky v Brně a Bratislavě

“DETERMINISMUS ANEB MOŽNOST SVOBODNÉHO ROZHODOVÁNÍ”

Ne vždy  máme pocit, že život je k nám spravedlivý. Jsme obětí determinismu a nebo jen hříčkou náhod? Jakou odpověď nám na tyto otázky nabízí spiritismus?

Na toto téma vybrané z cyklu měsíčních studií se spolkem Allan Kardec z Vídně bude hovořit Prof. Dr. Cesar Perri v Brně a Bratislavě.

BRNO:

24.09.2012  v 18.00 hod.

Hotel Slovan – salónek Dvoranka, Lidická 23, Brno

BRATISLAVA:

26. 09. 2012 v 18.00 hod.

CULTUS – Ružinov – sál č. 271, Ružinovská 28, Bratislava

Vstup: Dobrovolný příspěvek na úhradu nákladů spojených s organizací přednášky.

Přednášky budou tlumočeny .

Prof. Dr. Cesar Perri universitní profesor, doktor věd a autor spiritistických knih, pochází z Brazílie. Díky své sociální a veřejné angažovanosti se řadí k nejznámějším osobnostem spiritismu nejen v Brazílii, ale také v Evropě a  v USA. V současné době zastává mimo jiné funkci předsedy Brazilské spiritistické federace a generálního sekretáře Národní spiritistické rady, je také členem Mezinárodní spiritistické rady. Na své cestě Evropou zavítá také na Slovensko a do České republiky.

Vždycky stojí za to milovat

(Rozhovor s D. P. Francem v časopisu Meduňka 6/2012)

Světoznámé brazilské Médium Divaldo Pereira Franco napsal doposud v mediálním stavu přes 250 knih, z nichž 92 bylo přeloženo do 16 jazyků. Uskutečnil více než 13 tisíc přednášek v 64 zemích všech kontinentů. Je zakladatelem rozsáhlého sociálního projektu v předměstí brazilského Salvádoru da Bahia. Obdržel titul Velvyslanec světového míru v Ženevě a více než 600 dalších vyznamenání v různých zemích světa.

Divaldo provede v Praze dne 8. června 2012 třetí část semináře Spiritualita a zdraví, který se uskuteční na Novotného lávce 5, v 18.00h, kde bude hovořit o zdraví coby výsledku síly chtění a niterní proměny a zodpoví naše otázky.

– Již 22 let přednášíte pravidelně v České republice. Co je důvodem této vaší zvláštní pozornosti k naší zemi?

My spiritisté věříme, že Allan Kardec kodifikátor Spiritismus a význačný pedagog narozený ve francouzském Lyonu, dne 03. října 1804, byl v předešlé reinkarnaci nezapomenutelný Jan Hus upálený v Kostnici dne 06 června 1415. Proto existuje onen silný emoční vztah k České republice, avšak to není jen jediný důvod, ale také proto, že to je země vznešených myslitelů, umělců, vědců a pracovitých lidí. Před druhou světovou válkou existovalo v této zemi velké spiritistické hnutí a že díla Spiritismu byla během dlouhé doby pravidelně publikována v oblasti vědy, filozofie a víry.

A navíc, náš přítel Josef Jackulak, který nám skýtá ubytování a hostí nás ve Vídni je Čech, přiváží mě do své vlasti, kterou má tolik rád.

– V současné době se alternativních terapií pro zdraví přibývá. Jak byste to vysvětlil?

Vývoj vědeckých poznatků o lidské bytosti, hlavně v oblastech psychologie a medicíny, dospěl k závěru, že my všichni jsme kondenzovaná energie a to do jednotky, která se nazývá somatické tělo, a že většina konfliktů a nemocí jsou výsledkem nesouladu mezi myslí a emocí, vyjímaje dědičnost.

Světová zdravotnická organizace příležitostně ustanovila, že neexistují nemoci ale nemocní, to znamená lidé se sklony k nemocem.

Protože my spiritisté věříme v reinkarnaci, víme, že jsme dědici naších dávných návyků a mentálních i morálních výdobytků v minulosti, které se v nové tělesné zkušenosti promění ve zdraví anebo nemoc. Proto také moderní terapie zasáhnou vnitřní bytost, nezůstanou pouze u následků poruch, ale jdou dál až k jejich příčinám.

– Jaké jsou cesty k dosažení úplného mentálního a fyzického zdraví?

Úvodem si připomeňme latinské učení: mens sana in corpore sano (zdravá mysl ve zdravém těle). To nám říká, že emocionální rovnováha ve vztahu k životu je výsledkem psychických dědictví z jiných existencí, a že k dosažení úplného zdraví je nezbytně nutná harmonie mezi myšlením, cítěním a našim jednáním.

Carl Gustav Jung, švýcarský psychiatr a neurolog prokázal, že jsme to, co myslíme a co v sobě kultivujeme, což také hlásá většina psychoterapeutů, psychologů a psychiatrů. Proto návyk zdravého myšlení, respektování sebe sama, meditace, četba povznášející literatury, konání dobra, odpuštění a soucitu formou dobročinnosti a lásky i bez náboženské konotace, jsou výborné cesty k dosažení celistvého zdraví.

– Jak vyvinout sílu vůle v boji proti naším špatnostem?

Důležité je setrvávat na dobrých předsevzetích a i když opakovaně chybujeme, je nezbytné začít znovu tolikrát, kolikrát to je potřebné. Cvičením trpělivosti pří dobývání a výchovy našeho nitra vzniká energie, která nám dodá vůli čelit špatnostem našeho nitra, jež nás ohrožují.

– Jak může praktikování mediálních schopností přispět k všeobecnému dobru?

Mediumická činnost otevře prostor pro důkazy o nesmrtelnosti ducha, což podstatně přispěje k vymanění se z konfliktů, které sužují lidské bytosti. Tím je osvobodí od strachu ze smrti, od utrpení i zatrpklosti. Projev mediumity v nás otevře nové krajiny dobrého stavu, zdraví, radosti ze života a niterného pocitu štěstí, který je tak charakteristický pro média při pomoci svým bližnímu a to i při aplikaci bioenergie, která má léčivé účinky. Osobně neléčím, avšak poskytuji podpůrné terapeutické pohovory k vymanění se z utrpení, která nás narušují.

– Jak probíhá dennodenní soužití s duchovními bytostmi, když je vidíte slyšíte a vnímáte?

Na počátku to je trochu rušivé z důvodu nezvyklosti zážitku. Později se senzitivní člověk naučí události kontrolovat a cítí se v rovnováze.

– Jak se pečuje o zdraví dětí a mladistvých, kteří se vzdělávají ve vašem sociálním projektu  Mansão do Caminho?

Využíváme všech prostředků a možností vědeckého lékařství, obzvláště dbáme na výživu, hygienu, zdravé návyky doplňované mentálním cvičením, meditací, modlitbou, výchovnou četbou a pedagogickými pohovory vedoucími k dosažení šťastného života.

– Jaký odkaz byste měl pro naše čtenáře?

Můj odkaz je naplněn mírem, prosycen láskou a něhou. Člověk trpí, protože nedokáže milovat sebe sama. Když nemiluje sebe sama, nedokáže milovat ani ostatní, což podněcuje nesčetné konflikty, které ho činí nešťastným. Vždycky stojí za to milovat a přitom neočekávat opětování. Láska pak už není produktem libida  anebo teologie, ale psychoterapeutickým procesem, který podporuje vnitřní harmonii člověka, umožňuje mu stav dobrého pocitu a míru s pozitivním dopadem na zdraví.

Proto bychom si neměli dělat starosti, když máme nepřátele, ale buďme ve střehu, abychom se sami nestali něčí nepřátelé, protože každý, kdo v sobě uchovává hněv a přání pomsty, si vytváří mentální odpad, který otráví neurony, a učiní nešťastným toho, kdo se takto nechá ovlivnit.

Na otázky redakce odpovídal  Divaldo Pereira Franco, Salvador, Bahia, Brazílie, 19. března 2012.

Na tvém pracovišti objevíš

Je možné že na tvém pracovišti objevíš spiklence proti tvému míru.

Svět je rozsáhlou arénou a nepřipraveni lidé místo aby milovali jeden druhého, ozbrojí se jedni proti druhým.

Někdy se z nich stávají nevědomé šelmy, kteří pouze reagují a zaujímají vždy nepřiměřený postoj k vlastní své lidské existenci a snaží se zaujmout místo jiných, vymýtit je, chtějí je vidět trpět.

Vyhni se tomuto zločinnému soupeření, této zneklidňující hádce, jednej čestně a uvědoměle.

Tvůj díl ti nikdo nevezme, tak jako ani žádná pomluva  nezastíní tvou zásluhu.

Jednej tedy správně a zůstaň klidným.

Joanna de Angelis, Šťastný život.

Chvála bratru Slunci


Když  jsi přišel na zem, temno středověku šířilo strach a hrůzu, udržovalo vládnoucí nevědomost, které využívali mocní, aby mohli utlačovat chudé rolníky a měšťany.

Všude panoval strach a pověrčivost, lidstvo žilo pod stigmatem hříchu a neřesti, za které byli nelítostně trestáni.

Ty jsi však přišel a představil pravdu, která nikdy nepřestala osvěcovat lidstvo.

Existovala perverzita bez přetvářky a diskriminace všeho druhu, proměnila člověka ve vlka člověka a tím i opovrženíhodným.

Ve své svaté prostotě jsi pěl chvalozpěv všemu stvořenému a vlídně jsi všechny nazýval bratry a sestrami.

Panovala epidemie nenávisti a šířila morový zápach nekonečných válek, zanechávaje pole pokrytá mrtvolami rozkládajícími se pod otevřeným nebem.

Tvůj hlas zněl sladce a něžně a pěl píseň míru, stal ses symbolem bratrství, které se jednoho dne rozprostře po celé zemi.

Epidemie vyhlazovaly lidské bytosti, decimované na ubožáky krutého osudu, vydané na pospas hroznému a nepopsatelnému utrpení.

Náboženská víra ve své přemrštěné pompě  se opírala o mocné, kterým pomáhala pronásledovat a špehovat slabé. Ale Tys měl odvahu svléct hedvábí a brokát svého otce, obnažit se a znovu se narodit a od oné chvíle pomáhat malomocným z Rivotorna…

Na počátku Tvé mise, když přišli první služebníci Lásky, jsi vyryl do země kříž a vyslal jsi je do hlavních světových stran, aby všichni poznali Slunce První Velikosti. Zatímco On je vyslal po dvou, Ty jsi měl odvahu vyslat je samotné, protože jsi věděl, že On bude všude neodlučně doprovázet tyto požehnané hrdiny lásky.

V době, kdy náboženská víra šířila hrůzu se ti, jež se považovali za Boží zástupce na Zemi, stále více vzdalovali od oveček, které měli vést. Tehdy jsi vzal na sebe oděv pokorné ovce, shromáždil všechny ztracené a vytvořil nové stádo…

Za Tvých časů, a ani v dobách pozdějších, Ti nikdo nemohl odolat, ani Tvému hlasu, ani Tvým okouzlujícím vibracím lásky…

Neodolal mu ani dravý vlk z Gubia, ani štěbetající vlaštovky, které zmlkly, když Tě rušily při zpěvu písně lásky trpícím u oltáře přírody.

Za horkého léta, když oči Tvé byly vypáleny žhavým kovem pod širým nebem, rozpoznal jsi z bzukotu včel, že jím chybí  pyl a květy pro výrobu medu. Tehdy jsi neváhal upozornit sestru Kláru, aby opatřila v klášteře potravu pro pilné sestřičky.

Kdo jiný než Ty se opovážil zachovat se tímto způsobem, napodobit Jeho, kterého jsi tolik miloval ve všech okamžicích svého života, od chvíle kdy Tě vyzval znovu zbudovat Jeho kostel ležící v morálních troskách.

Ó bratře, pěvče zapomenutých a zoufalých!

Ó moderní světe, bohatý na prchavou slávu a chudý na city, pyšný na své kvapné výdobytky, který si však nepovšimne velkého utrpení, ve kterém setrvávají hladovějící davy vyloučené ze společnosti, prožívající nesnesitelnou noc plnou hrůzy a nejistot. On Tě naléhavě potřebuje. Nikdy nebyl tak velký nedostatek lásky jako dnes, proto by Tvůj zpěv mohl zmenšit strach, který se proměnil ve skličující formu žití na trpící Zemi.

Bez pochyby jsou zde velké okamžiky, jež vycházejí z vědy a technologie, ale samota, neklid, strach a nejistoty, všechny tyto stavy zplozené necitelným materializmem, vyprodukovaly existenciální prázdnotu, vážné psychologické poruchy, psychosomatické nemoci, šílenství způsobené užíváním drog, alkoholismus, kouření, sexuální nevyrovnanost, svádí své oběti k útěku neospravedlnitelnou sebevraždou.

Vrať  se, bratře Františku, a shromáždi znova všechny bytosti kolem sebe tak, jako tenkrát, když jsi je vedl k Ježíšovi.

Povolej znovu své bratry Lea, Rufína, Chapea, tak jako mnohé jiné, kteří s Tebou tehdy vybudovali svět, naslouchající již osm set let Tvému hlasu, ale nemá dodnes odvahu následovat Tvé kroky.

Kolik z nich Tě  opustilo, po Tvém návaru do Velkého Domova.

Ještě slyšíme jejich tiché kroky, když prchali v náruč rušivých vášní, kterým unikli, ale ke kterým se dychtivě vrátili.

Oni jsou opět na Zemi, rozrušeni, steskuplní, čekají na Tvůj hlas, který znají a nemohou zapomenout.

Tvé milé  Assisi se rozrostlo až za městské hradby, kterými se obklopilo a kde lidé si úzkostlivě přejí býti jeho občany.

Hudba zaznívá, srdce jsou tichá, a slzy stojí v očích takřka všem bytostem v těchto dnech neklidu a nejistot.

Následkem je velké  očekávání, oznámení naděje…

Vrať se prosím, Bratře Radosti, aby konečně smutek nelásky byl vymýcen a jaro požehnání mohlo vše naplnit.

Modré  nebe, jež Ti bylo střechou a zelená pole vonící  levandulí, po kterých Tvé poraněné nohy kráčely, na Tebe stále čekají.

Slavnostně přicházejí hlučné davy, aby Tě velebily a následovaly, avšak lhostejné k Tvému volání a bez hodnot.

Proto znovu zapěj svou prostou modlitbu, kterou si nás poctil za oněch dávno zapomenutých dnů a která přinesla mír a naději tam, kde vládlo zoufalství.  A tváří v tvář hrozící smrti, bytost se zjeví ve slávě s vědomím znovuvzkříšení, protože zemřít znamená žít věčně.

Bratře Slunce, hluboká noc morálního postoje, Tě úzkostlivě  očekává.

Joanna de Ângelis

Stránku napsal mediumicky Divadlo Pereia Franco, odpoledne 3. června 2009, za doprovodu přátel,

u hrobu svatého Františka v Assisi, v Itálii.

Potřebuješ jasnost na každém kroku

Potřebuješ jasnost na každém kroku.

Jasnost v rozhodování, jednání a žití.

Život je rychlý a v každém okamžiku mění svůj scénář, vyžaduje stálou jasnost, aby nezotročoval lidi.

Kdo se rmoutí a snaží se následovat přílišnou rychlost dnešních dnů, ten se raní, protože při rychlém přechodu z jedné situace do druhé nemá čas se přizpůsobit předchozí fázi.

Zprávy přicházejí a události pomíjejí a zapřičiňují velké emocionální, mentální a fyzické opotřebování.

Jasně se střež a uchovej si nástroje své existence, protože ony jsou naprogramovány k vhodnému používaní, nikoliv ke zneužívaní.

Joanna de Angelis, Šťastný život.

Kdo byla Joanna de Ângelis

V době Ježíšově žila v Římě pod jménem Joana de Cusa jako manželka správce Antipase, který neměl zájem o duchovní pokrok a nepřijal učení Mistra. Pro nepochopení jejího manžela jí Ježíš poradil, aby Ho následovala z jisté vzdálenosti. Roku 68 po K. Byla upálena se synem a více než 500 Křesťany. Plameny velikého ohně bylo osvětleno celé město.

Žila též v době sv. Františka z Assisi.

V roce 1651 se znovuzrodila v San Miguel Nepantla v Mexiku se jménem Juana de Asbaje y Remirez de Santillana. Po vstupu do kláštera obdržela jméno Soror Juana Inez de la Cruz.

Ve své poslední reinkarnaci žila ve městě Salvádor ve státě Bahia v Brazílii, kde se narodila 11. prosince 1761. Ve věku 21 let vstoupila do kláštera Lapa a obdržela jméno Joanna Angélica de Jesus. V roce 1815 se pro své zásluhy stala abatyší. Byla usmrcena, když hájila klášter.

V duchovním světě pracuje pro pokrok lidstva. Stala se duchovní vůdkyní média Divalda Pereiry Franca, jehož prostřednictvím již napsala mnoho krásných knih se vznešenými a tomuto světu prospěšnými tématy.

Vítězství nezákonných sil jsou utopická

Vítězství nezákonných sil jsou utopická.

Zanechávají po sobě hořkou pachuť. Nespravedlnost zraní a nemůže být skutečně požehnáním pro jiné.

Kdo buduje na území jiných, ten posléze o svou stavbu přijde.

Nikdy nevzejde spravedlivá radost získaná z řeky slz jiných.

Pečuj o své záležitosti a bojuj jen tehdy, když se mohou opřít o zákon a jsou založeny na morálním základu.

Joanna de Angelis, Šťastný život.

Ego a Já

Jeden z nejobtížněji vedených bojů se odehrává ve tvém nitru.

Nikdo ho nevidí, neaplauduje mu a ani ho nekritizuje.

Je tvůj. Vítězství či prohra bude v tichosti náležet tobě.

Žádná vnější pomoc nebude schopna přispět k tvému úspěchu, ani jiné okolnosti tě nemohou oslabit.

*

Nepřátelé a přátelé přebývají ve tvém niterním domě a ty je znáš.

Doprovází tě od dob, kdy jsi se s nimi seznámil, také i tehdy, když si umíníš je ignorovat.

Oni tě vedou k vítězstvím a úpadkům, k hrdinným skutkům a zbabělým útěkům, pozvedají tě ke hvězdám či učiní otrokem iluzí.

*

Jsou řízeny jednotlivě tvým Egem a tvým Já.

První řídí uvolněné vášně, které tvoří království domýšlivého a slepého egoizmu, jenž pomate a poníží.

Je dědictvím zvířecího primitivizmu, tedy nechat se vést největším nepřítelem svého Já.

Já je tvá kosmická individualita, dědictví Boží lásky, která tě pohání k emocím lásky a osvobození.

Je vnitřním sluncem, plamenem v kouři ega, jež čeká na rozptýlení tohoto kouře, aby nakonec mohlo zářit čistotou.

*

Ego potírá a snaží se zadusit Já.

Já je excelentní osvoboditel od Ega.

*

Mimo přetvářky, jež je jeho strategicky válčící zločinnost, ego lže, pomlouvá, pobízí k smyslnosti, podporuje ziskuchtivost, zapříčiňuje nenávist, závist, pracuje ve prospěch pošetilosti.

Osvobozené Já miluje, odpouští, zříká se, je pokorné a bez přestání slouží.

Nikdy nechytračí ani nepředstírá své vyšší cíle.

*

Ego ohrožuje mír, ukájí se v marnostech, při neustálém hledání nespravedlivého opanování.

Já podněcuje harmonii, vzdává se majetku s vědomím, že je pramenem sebe sama, a ne vlastníkem ozdob bez skutečné hodnoty.

*

César kultivoval ego, byl nesen k hrobu s poctami, které zůstaly vně, dál pokračoval sám tak jak i žil.

Ježíš rozvinul Božské Já, kterým pronikl lidství a položený na kříž, oloupený o vše, pokračoval s rozepjatými pažemi a žehnal všem, kteří Ho až doposud hledají.

Lidské Ego musí uvolnit své místo kosmickému Já, nevyčerpatelnému prameni lásky a míru.

Neustávej v boji, ani se neobávej potyček.

 

Joanna de Ângelis/Divaldo Franco,  z knihy „Chvíle rozjímání“

Nikdo nevyřeší tvé problémy

Nikdo nevyřeší tvé problémy, pokud ty sám se nerozhodneš jim čelit a řešit je.

Nalezneš někoho, kdo ti půjčí peníze, abys zaplatil dluh. Avšak pohledávka zůstává, změnil se jen věřitel.

Přítel se může stát tvým pomocníkem, ale kříž je osobní, každá bytost je povinná ho vynést sama až na svou osvobozující Kalvárii.

Proto nezatěžuj své přátelé nářkem, stížnostmi a problémy.

Snaž se po jednom řešit své problémy, až zvítězíš nad všemi.

Joanna de Angelis, Šťastný život.

Za neštěstí v procesu lidské existence

Za neštěstí v procesu lidské existence jsou považovány různé přirozené události: ztráta milých osob, nehody s bolestivými následky, ekonomický bankrot, rozbitý vztah, zemětřesení a jiné přírodní katastrofy.

Jistěže představují vážné problémy, ne však skutečná neštěstí, vyjma pro toho, kdo se nechá strhnout jejich účinky ničícími ušlechtilé hodnoty života.

Umět čelit těmto úkazům plodícím nevoli znamená čerpat z nich hodnotná dobra, která obšťastňují.

Joanna de Angelis, Šťastný život.