Ten, kdo Divalda Pereiru Franca nezná a přečte si poprvé jeho životopis, si často může klást otázky: Je to pravda? Jak je to možné? Kde, kdy a jak to začalo?

V přání k Divaldovým 85. narozeninám od Suely Caldas Schubertové Divaldovi z roku 2012 a ve knize Divaldo Franco, Mladík, který zvolil Lásku napsané Anitou Marií Rosas Baptist nacházíme některé z odpovědí na tyto otázky.

Divaldo se narodil v katolické rodině, byl šťastným a veselým dítětem a miloval hudbu  přírody a žalmy, i když neměl žádné radio. Ve 4 letech uviděl Divaldo poprvé ducha milé a láskyplné dámy, která se objevila, aby ho utěšila pokaždé, když měl astmatický záchvat. Představila se jako “Přátelský duch”. Tak se probudila Divaldova mediumita. A ačkoli se posléze jeho dětství dá považovat za úplně běžné dětství normálního kluka, míval i zlé sny a zneklidňující vize pod vlivem nešťastných duchů.
“Přátelský duch” odhalil svoji identitu až roku 1945. Je to Joanna de Angelis, jeho duchovní učitelka.

Jako dospělý byl Divaldo přiveden ke spiritismu a začal praktikovat mediumitu pod vedením jeho rádkyně Joanny de Angelis. Ve 20 letech započal svůj úkol coby řečník. 27. března 1947, ve městě Aracaju, před zraky diváků očekávající jeho řeč, váhající a nejistý, uslyšel hlas, který mu řekl: “Mluv, já budu mluvit za tebe a s tebou.” To promluvil duch Humberta de Campose (Brazilského spisovatele žijího v letech 1886-1934), vyzívající ho, aby začal jeho misi rozšiřování Kristova evangelia a spiritismu. Divaldo tedy povstal a promluvil. A od té doby nikdy nepřestal přednášet. Již 66 let mluví ve jménu dobra a míru.

16. února 1949 medijně napsal(psychografoval) svojí první zprávu, která byla podepsaná duchem Marca Prisca. Divaldo Franco popisuje tuto událost takto: Po tom, co cítil ostrou bolest v ruce a jistý neklid, promluvil se svými duchovními přáteli, kteří ho doprovodili do Veigova domu a navrhli mu, aby vzal tužku a papír. Divaldo poslechl a začal velmi rychle psát… A i v tomto případě píše doteď a pokračuje tak ve své misy. Ke dnešnímu dni Divaldo medijně napsal 258 knih podepsaných 211 duchovními autory.
Většina prací byla napsána pod vedením Joanny de Angelis, která zdůrazňuje sebepoznání a každodení uplatnění mravní nauky bratrské lásky, obsažené v Evangeliu a spiritistické doktrýně, a povzbuzuje čtenáře, aby čelili problémům všedního dne praktičtějším a optimističtějším způsobem.

Divaldův život je neoddělitelně spojený se životem jeho přítele a bratrance Nilsona Pereiry de Souza. S ním roku 1952 založili oraganizaci Mansão do Caminho. Divaldo líčí, že když roku 1948 cestoval s Nilsonem vlakem a sledoval scenérii za oknem, měl vizi, ve které viděl sám sebe pohybující se po velké oblasti s mnoha stromy, několika budovami a skupinou dětí okolo starého muže. “Když jsem se k tomuto muži přiblížil, otočil se a já si uvědomil, že jsem to já sám, i když starší…”, popisuje Divaldo a pokračuje: “Přijeli jsme do Salvadoru a šli jsme na běžné mediumické sezení, kde se mě Joanna de Angelis, stále ještě se představující jako “Přátelský duch”, zeptala, jestli bych se nechtěl věnovat vzdělávání sirotků, protože je tento úkol součástí mého programu duchovní evoluce…” A tak, jak říká, se zrodilo Mansão do Caminho.

Poslední roky Divaldo cestuje průměrně 230dní v roce, aby přednášel na seminářích v Brazílii i po celém světě. Divaldův život je směsí přeplněných  přednášek posluchači; rozhovorů s novináři i lidmi na ulicích (ovládá několik jazyků); neustávajího studia; medijních sezení; medijního psaní; duchů projevujících se skrze jeho mediumitu; vznešených duchů, kteří ho obklopují; spirituálního léčení; jeho slov utěšujících psychické i fyzické bolesti; práce pro děti, které se rodí, vyrůstají a vzdělávají v jeho oraganizaci; mnoha přátel; spiritistického hnutí; stovek dobrovolníků a mnoha dalšího.
Od roku 1947 do 2010 navšívil 976 měst (z toho 397 mimo Brazílii) v 65 zemích světa, procestoval 13702687 km (což představuje 41 cest na Měsíc) a přednesl okolo 13000 přednášek. Jen pro představu, během své letošní cesty po Evropě mezi 5. květnem a 13. červnem navštíví 17 zemí a přednáší v 27 městech.

Během své letošní návštěvy Curychu mu byla položena otázka, zda-li ve svých 86 letech cítí unavený? Na což mladistvě odpověděl: “Cítím se osvěžován radostí ze života.” A to i přes jeho pro nás nepochopitelný způsob života, protože spí pouze 4 hodiny deně a každý den až do časných ranních hodin medijně píše knihy, i když má ten den přednášku.
Tento rok je již dvacátým třetím, ve kterém má přednášku i v České republice, v Praze a/nebo v Brně. Ve svém rozhovoru z Magazínu Meduňka z června loňského roku nám odhaluje svoji náklonnost a oddanost naší zemi.

Být s Divaldem a naslouchat mu je jako dar z nebes: citíme veselí, štěstí a lásku. Momenty s ním jsou prosyceny jeho moudrostí, jeho slovy plnými lásky a ozářeny jeho vysokými psychickými vibracemi. Cítíme se obnoveni, optimističtí a šťastní.
Za to, za všechno, i za to ostatní, pro co se v tomto článku již nenašlo místo, bychom ti chtěli Divaldo poděkovat.

Děkujeme.
Skupina Allan Kardec Praha