Být otcem nebo matkou je velká zodpovědnost.

Každá bytost si přináší úděl, který si sama vytvořila v minulých reinkarnacích. Avšak nikdy se nepřestane učit doma, živými příklady rodičů.

 První školou je tedy domov, a tento vytváří chování rodičů, kteří by ho měli naplnit laskavostí, ctností a mírem.

Žehnej svému dítěti svými slovy a chováním, buď mu přítelem za všech okolností.

Děti, stejně jako my všichni, patři Bohu a Jemu budeš skládat účet za zapůjčené dítě, které ti bylo svěřeno k výchově.

Joanna de Angelis, Šťastný život.

“Budu k vám dnes mluvit o nezištnosti, která má být jednou z hlavních ctností u medií právě tak jako skromnost a oddanost. Bůh jim udělil tuto schopnost, aby pomáhala šířit pravdu, ne proto, aby si z ní udělala živnost. Pod tím rozumím nejen ty, kteří by jí chtěli užít, jak by to učinili s obyčejnou  schopností, kteří by se stali medii, jako se stane někdo  tanečníkem, nýbrž všechny ty, kteří by jí hodlali použít z jakéhokoliv zištného ohledu. Je rozumné věřit, že by dobří duchové, a tím méně vyšší duchové, kteří zavrhují lakotu, svolili k tomu, aby činili pokusy na jevišti a aby se podrobili vůli nějakého podnikatele spiritistických manifestací? Tím méně můžeme předpokládat, že dobří duchové by mohli podporovat záměry pýchy a ctižádosti. Bůh jim dovoluje sdělit lidem, aby je osvobodili z pozemského kalu, ale nikoliv, aby byli nástrojem světských náruživostí. Nemůže se tedy dívat se zalíbením na ty, kteří dar, jenž jim daroval, odvracejí od jeho pravého cíle. Ubezpečuju vás, že budou zato potrestáni i zde na Zemi nejtrpším zklamáním.”

Delphine de Girardin

Z Knihy  medií od Allana Kardeca, kap. XXXI.

Neznáš-li něco, přiznej se k tomu.

Nejsi povinen znát všechno a mít o všem přehled.

Počestný je ten, kdo uzná své vlastní meze. A i když znáš již záležitost, o které hovoří jiná osoba, naslouchej trpělivě. Tak můžeš porovnat to, co již víš, s informacemi, které dostáváš a tak obohatit a nebo korigovat své poznatky.

Člověk, který se jeví dobře informován, má mnohdy jen povrchní znalost a jeho vědomosti jsou jen zdánlivé.

Kdo dovede naslouchat, ten z toho má vždy užitek.

Joanna de Angelis, Šťastný život.

Vášeň je vzpomínkou na zvířecí pud, který převláda v člověku.

Uvádí ho do nepředstavitelné trýzně, zotročuje ho a ničí jeho vznešené city.

Propukne, ničí jako nečekaná bouře, devastuje a pohlcuje vše, co jí klade odpor v jejím postupu.

Vyzývavě poblázní a bleskově zasáhne toho, kdo podlehne jejímu velení. Zanechává vždy „trosky“ pokud dosáhne vytýčeného, nebude-li přemožena stejným násilím jakého sama používala.

Je duší neovladatelných tužeb, pozůstatek primitivních instinktů, které by měl řídit rozum.

V tomto primitivním stavu je největším nepřítelem člověka, protože zdivočuje a ovládá.

Vedena disciplinovanou touhou po ušlechtilých cílech, promění se v hnací sílu, která dá život hrdinovi, vytrvalost mučedníkovi, křídla andělovi, krásu umělci a slávu bojovníkovi.

 Ovládni své nejhrubší city, potlačuj zlé sklony za pomoci správného uvážení, zaměřeného ke vznešeným cílům.

Proměň „ničivý oheň“ jež tě pohlcuje v sílu, která pohání k všeobecnému dobru.

Uniklá jiskra z nepozornosti vznítí dravý, ničivý požár, zatímco ovládané zhoubné plameny mohou tavit a zušlechťovat kovy, určené k prospěšnému a konečnému užívání.

Přemýšlej o vášni Alarica, nelítostného dobyvatele a jeho vrstevníka Augustina, osvoboditele.

Vzpomeň si na vášeň Nera, svévolného vládce a na jeho mistra-otroka Senecu,  kterého on nechal zabít.

Vášeň Heroda pro trůn a Ježíše k pravdě. Měli stejnou intenzitu, pouze síla této vášně byla řízená k opačným účelům.

Joanna de Ângelis/Divaldo Franco,  z knihy „Chvíle rozjímání“

Uč se lekcemi života, ale především svými vlastními zkušenostmi, důvěřuj méně písním sirén, které svádí a stahují do propasti.

Když si opilec přeje osvobodit se od alkoholismu, najde daleko snadněji někoho, kdo mu podá další doušek, než aby našel toho kdo mu podá chléb.

Když chce kuřák zanechat kouření, jeho přátelé jej ironicky zesměšňují a naléhají, aby se i nadále trávil tabákem.

Když se toxikoman snaží oprostit od drog, tak mu trafikant vyhrožuje a vydírá ho.

Když se delikvent jakéhokoliv druhu snaží napravit, začnou se kolem něj hemžit takoví, kteří osnují pikle proti jeho snažení. Buď proto opatrný, měj pevnou vůli a dbej na své fyzické a morální zdraví.

Joanna de Angelis, Šťastný život.

Buď moudrý a investuj do budoucnosti.

Co prožíváš nyní, to vyplývá z tvé minulosti, kterou již nemůžeš napravit.

Ale to, co má následovat, závisí od toho, co konáš nyní.

Zatímco sklízíš účinky dávných činů, vytváříš následky  budoucnosti.

Tak jak zaseješ, tak i  sklidíš.

Tvůj osud je dobro. Jak jej dosáhnout záleží jen na tobě, prostřednictvím uspěchaného nebo opožděného jednání, obojí je proti vývoji.

Nikdo není předurčen k utrpení. To je jen následek nesprávného výběru.

Investuj do zítřka a budeš šťasten již nyní.

Joanna de Angelis, Šťastný život.

Podle bestselleru Chico Xaviera film vypráví příběh Andrého Luize, úspěšného lékaře, který se po své smrti probudí v duchovním světě. Nejprve v dimenzi bolesti a utrpení, pak je zachráněn a převeden do duchovního města, které se jmenuje Náš Domov. Nachází se v horních vrstvách atmosféry a film je pojmenován po něm.

Když lékař objevuje život v jiné dimenzi, poznává sám sebe a vnitřně se transformuje. Když se mu konečně podaří  uvidět své příbuzné na Zemi, uvědomí si velkou pravdu: život pokračuje pro všechny.

Režie: Wagner de Assis (105min.). V portugalštině s českými titulky.

Francisco Cándido Xavier  (2.4.1910 – 30.6.2002) známý jako Chico Xavier je nejproslulejší brazilské médium 20.století.. Pod vlivem “Duchů” napsal víc než 400 knih o moudrosti a spiritualitě, z nich stovka byla vydána v několika jazycích. Velmi zpopularizoval spiritistickou doktrínu v Brazílii. Chico Xavier obdržel četné pocty od veřejných orgánů i od jednotlivců. V r. 1981 Brazílie  oficiálně navrhla Chico Xaviera jako kandidáta na Nobelovu cenu míru. V r. 2000 byl zvolen “Mineiro* 20. století“, po anketě mezi obyvatelstvem brazilského federálního státu, kde žil. Po jeho smrti poslanci Národního  shromáždění oficiálně uznali jeho úlohu v duchovním rozvoji země.

*Mineiro = obyvatel brazilského státu Minas Gerais

Dětství

Francisco Xavier Cándido se narodil 2.4.1910 v obci Pedro Leopoldo ve státě Minas Gerais (Brazílie)Rodina měla devět dětí. Oba jeho rodiče neuměli číst ani psát. Otec pracoval jako prodavač loterie a matka byla pradlena. Chico Xavier říkal, že začal slyšet hlasy, když v pěti letech přišel o matku. Od devíti let  musel pracovat jako krejčí, ale prokračoval v učení v základní  škole. Ve dvanácti letech napsal pozoruhodnou slohovou úlohu a vysvětlil učitelce, že tento text mu diktoval Duch, který stál vedle něho. Po uzdravení sestry, která trpěla obsesí, Chico se  stejně jako celá rodina přiklonil k teorii spiritismu.

Začátky ve spiritismu 

Chico Xavier studoval spiritistickou doktrínu a  21.6.1927  založil  spiritistické centrum «Luiz Gonzaga».  Věnoval se činnosti média a rozvíjel své schopnosti v psychografii *.  Vypravoval , že  v r. 1931 uviděl svého duchovního  učitele v podobě Ducha jménem Emmanuel. Ovlivněný touto neviditelnou bytostí Chico publikoval svou první knihu v červenci 1932: “Parnas ze záhrobí”. Byla to sbírka 60 básní připisováných devíti nežijícím brazilským básníkům , čtyřem portugalským a jednomu anonymu. Toto vyspělé poetické dílo vzbudilo všeobecné překvapení. Noviny “O Globo” z Ria  vyslaly jednoho nevěřícího redaktora, aby se zúčastnil po několik týdnů schůzek spiritistické skupiny v centru Luiz Gonzaga. Ten potom publikoval sérii reportáží, které zpopularizovaly spiritismus v Brazilii.

*psychografie = automatické psaní

Život média

Od své první publikace Chico Xavier přestává psát básně, ale píše romány, sbírky myšlenek, díla morální nebo pojednání o spiritistické technice. Mnohé z těchto publikací se staly úspěchem knižních vydavatelství.  Nejprodavanější publikací zůstáva “Náš Domov“, která popisuje život v duchovním světě.  Prodalo víc než 1,3 miliónu výtisků. Mnoho jeho knih bylo přeloženo do angličtiny, španělštiny a francouzštiny. Veškeré výnosy z autorských práv věnoval ve prospěch charity. Sám žil z nízkého platu úřednika na ministerstvu zemědělství. Po r.1957 se Chico Xavier přestěhoval do Uberaba. Toto město se stalo důležitym místem setkávání spiritistů z celého světa. Tam zemřel 30.6.2002, aniž by někdy změnil vysvětleni základů své fenomenální literární tvorby. Pod jeho vedením se Brazílie stala největší vlastí spiritismu. Má tam 20 miliónů stoupenců, z toho je 2,3 miliónů praktikujících. Spiritismus se stal třetím nejrozšiřejšim naboženstvím v zemi.

Chico byl velmi plodný spisovatel. Jako všechna média Chico vždy tvrdil, že on sám není autorem, ale jen nástrojem Duchů, aby zprostředkoval a předal jejich učení. Z toho důvodu je každá kniha spojena se jménem  nějakého Ducha.

Podrobnější informace o jeho díle najdete např. ve Wikipedii.

Navykni si pravdě.

Zvyk „bíle lží”, které se říká také nevinná nebo „společenská lež”, tě může strhnout do bažin špinavých lží, nadávání a stálých pomluv.

Jiskra rozžehne oheň, který roznítí velkými plameny požár.

Veliké zločiny mají původ v malých deliktech, nepostižených justicí, proměněných ve velké zlo.

Použij morální přísnosti proti sobě samému a vyvaruj se běžných zápletek.

Každá osoba zodpovídá sama za sebe a její činy jsou vryty v osobním svědomí.

Buď sebou samým ve stálém morálním pokroku.

Joanna de Angelis, Šťastný život.

Špatné svědomí se stane bičem politováníhodného utrpení tomu, kdo páchá zlo a tvoří nežádoucí součást nečestného života.

Všichni lidé s průměrnou schopností úsudku vědí, jak by se měli chovat a jak správně jednat, aby se stali úspěšnými ve snaze o zdravý život.

Chyba, která je průvodcem v učení, vede k lepší metodologii  při určování správného, v oblasti morálního chování přebírá vedoucí úlohu a zapříčiňuje následovně krátký či dlouhý účinek,dle vzniklého negativního vlivu.

Na Zemi, tváří v tvář eticko-sociálním povinnostem, které vyžadují jistý druh chování,

nezřídka na úkor reality, se stává, že individuum má dvojí chování: to, které se akceptuje a to, které bytost žije ve svém nitru.

Takový postoj rozpoutá emocionální potíže, které se mohou postupně proměnit v choromyslnost a nešťastné jednání.

Neunese náklad emocionální dichotomie, která ho pohltí. Individuum se utíká k neurotickými epizodám, upadá do chorobných stavů, které se časem zhorší v případě, že se neposkytne potřebná terapie a nenastane změna morálního chování.

V netělesném životě nabyde otázka špatného svědomí větších proporcí a daleko vážnějších aspektů.

Nemožnost, kterou prožívá viník, zakrýt spáchaný delikt a přítomnost nevinné oběti, která je-li vznešená a šlechetná ho neobviňuje, mu je nepopsatelným trýzněním.

Je-li však oběť na stejné úrovni chování, neschopná porozumět a odpustit, stane se neúprosným mstitelem a započne dlouhý proces kruté posedlosti, která se přenáší do budoucí inkarnace, o kterou viník usiluje, aby tak konečně zapomněl a rehabilitoval se…

Jednej vždy správně.

Neotravuj se výpary morálních chyb ani jakéhokoliv jiného původu.

Trp dnes nedostatkem takovým způsobem, abys nemusel trpět později za to, co jsi nepatřičně použil.

Chvilková radost nestojí za dlouhodobé výčitky svědomí.

Štěstí bez odříkání je jen třpytivý rozmar, který se promění ve zlý sen.

Vše pomine!

Je to doba, která ti časem přinese mír; ten, který ti nyní schází při tvých konfliktech.

Měj trpělivost, setrvávej v dobru a počestnosti.

Boží zákony jsou vepsány do lidského svědomí,  abychom věděli jak jednat, proč jednat a proč jednat vždy co nejlepším způsobem, dobrým pro všechny.

Proto se nekompromituj se špatnostmi, zločinem a neřestmi. Tak se osvobodíš již dopředu od viny.

Tvé chování bude pro tvé štěstí otázkou svědomí.

Joanna de Ângelis/Divaldo Franco,  z knihy „Chvíle rozjímání“