Lidé dobrého úmyslu věří, že několik dobrých skutků postačí k dosažení klidného svědomí a následnému dobytí království nebes.

Mezi nicneděláním a realizací něčeho je vždy lepší konat dobro. Přesto však opakovaný šlechetný čin není úplně dostačující k vyrovnání lidských hodnot na bitevním poli osobnosti, která tato bytost postrádá uvnitř sebe sama.

Člověk se stane tím, co vytváří v myšlenkách.

Nevyrovnaný mentální život, ploditel tisíce konfliktů a pošetilostí, se nezmění několika solidárními činy či skutečnou dobročinností.

Správně myslet je jedinou metodou jak správně jednat.

Pouze správně řízené myšlení zabrání klíčení semen mentálního narušení, ploditele útrap vystávajících z dřívějších špatných návyků.

Úsilí vynaložené na snahu správně myslet zabrání špatnému myšlení nebo nemyšlení vůbec, dvěma výplodům přetvářky a pohodlí.

Pomocí správného myšlení člověk objeví sám sebe a také správně jedná.

Usměrni své myšlenky k tomu nejzdárnějšímu.

Nestaň se prostředníkem morálního odpadu společnosti, ani si nedovol sbírat zbytky pesimizmu či vulgárnosti.

V žádném případě nekritizuj svého bližního, obzvláště tehdy, když není přítomen.

Hledej pozitivní vlastnosti, které existují u jiných a zlepši ty, které se nacházejí v tobě.

Buď vyrovnaný v hloubi duše i ve svém vnějším projevu.

Hovoř méně a rozvažuj víc o lásce.

Trvej na myšlenkách, které podněcují chuť stát se silným.

Plánuj vzrůst a přemýšlej o něm, uvažuj na téma ztráta času iluzemi a malichernostmi.

Ovládej strach jakéhokoliv původu, s důvěrou, že žádné vnější zlo ti nemůže uškodit, pokud budeš vnitřně dobrý, a že se ti přihodí pouze to, co pomáhá přispět k tvému osobnímu míru a spirituálnímu růstu.

*

Ježíš realizoval na Zemi jedny z nejpodivuhodnějších fenoménů, které byly kdy zaznamenány. Demonstroval ten nejvyšší stupeň lásky, který kdo doposud nabídl bytostem tohoto světa. Jeho správné myšlení bylo vždy příčinou správného jednání, které Ho učinilo Vzorem hodným následování ve všech dalších epochách.

Týden 38:
Divaldo Pereira Franco/Joanna de Ângelis, Chvíle rozjímaní, Zpráva 3

Naslouchej pozorně a pečlivě.
Nesnaž se přerušovat hovor, jako bys již vše pochopil.
Jsou lidé, kteří se nesnadno vyjadřují proto nebývá snadné jim porozumět.
Vyslechl-li jsi někoho, rozmlouvej s ním, pokud to dovolí okolnosti, a pouč ho, aby mu situace byla jasná.
Kdo umí pozorně naslouchat, ten lépe chápe poučení, které k němu přichází.
Naslouchat je umění, dnes ještě málo používané.

Týden 37:
Divaldo Pereira Franco/Joanna de Ângelis, Štastný život, Zpráva XLVIII

Nekřič.
Žádná situace nevyžaduje křičení, které mate a rozrušuje.
Když budeš hovořit přiměřeným tónem, křiklouni se ztiší, aby tě slyšeli.
Chceš-li s nimi soutěžit ve výšce hlasu, ochraptíš a nebudeš slyšen.
Hlas charakterizuje chování a emoce osob.
Nehovoříme o technikách prozódie, které mají svůj cíl, ale o přirozeném, slyšitelném tónu bez agresivity.
Slyšel jsi již svůj hlas z magnetofonu, především když jsi byl nevyrovnaný? Vyzkoušej si to!

Týden 36:
Divaldo Pereira Franco/Joanna de Ângelis, Štastný život, Zpráva C

I když o tom nevíš, jsi někomu příkladem.

Vždy existují osoby, které sledují tvé jednání, dokonce i nesprávné, a ztotožní se s ním.

Zodpovídáš pak nejen za to, co konáš, ale také za to, jak tvé ideje a postoj inspirují jiné.

Diktátoři a svévolní vládci by nic nezmohli, pokud by nebylo těch, kteří myslí stejným způsobem a podporují je.

Proto i dílo dobra by zaniklo, kdyby nebyli lidé, kteří se s ním spojí s odevzdaností a láskou.

Dbej na to, co mluvíš a konáš, abys podnítil následovníky, kteří se povznesou a budou jednat správně.

Týden 35:
Divaldo Pereira Franco/Joanna de Ângelis, Štastný život, Zpráva CXX

Přímluvná modlitba v prospěch trpících je vždy hodnotným přínosem pro toho, komu byla určena.

Nevyřeší problém, ani nezbaví muk, které vytváří prostředky převýchovy, pokaždé však zmírní trpkost zkoušky a inspiruje dotyčného, pomáhá mu hojit rány vlastního neštěstí.

Navíc zklidní a zjemní toho, kdo se modlí, povznáší ho do vyšších sfér, kde čerpá vznešené city, které ho vedou k lepším vnitřním schopnostem.

Modlitba je vždy balzámem pro duši, která se stává lékem fyziologického těla.

Emise myšlenek v modlitbě, vede živé síly směrem k požadovanému cíli, končí proměnou stavu, ve kterém se bytost nachází.

Kdo se modlí, nalezne sám sebe, protože se napojí na boží myšlenku způsobem jemných vibrací, neobvyklých pro nízké sféry.

Modlitba vedená k nemocným, stimuluje místa zasažená chorobou, obnovuje narušené buňky a obnovuje zdraví, které by pacient měl udržovat.

Vysílaná směrem k trpícímu, zasáhne ho a utiší, je-li dotyčný schopen přijímat a tím je i výměna snazší. Ale i když není schopný napojit se na žehnající vlnu, dostihne ho a obdaří blahodárným obsahem.

Jako ten, co se vyhýbá slunečnému světlu, je přesto hýčkán zářením a vlnami které chrání jeho zdraví a život.

Modlitba působí na zdraví stejnými účinky.

Modlitba za zemřelé jim vytváří hodnotný přinos lásky, je důkazem něhy a zdrojem neocenitelného dobrodiní.

Podobně jako u telefonního hovoru, modlitba na ně působí blahodárně, dojímá je a tyto emoce jim pomáhají procitnout, usilovat o vznešené cíle a osobní naplnění.

Mimoto přirozeným procesem souladu s Prameny které dávají vznik životu, zesílí potenciál modlitby a rozestře se nad příjemci, vybízí je otevřít se pomoci, která k ním přichází od Otce.

Má se proto doma modlit bez jakéhokoliv nebezpečí, že by vzpomenutá bytost byla přivolána do rodinného zázemí, ba naopak, nachází-li se tato zmatená či narušená u rodiny, osvobodí se nebo bude odvedena do nemocnic, či prostorů vlastních světu duchů, kde se zotaví a nabyde rovnováhy.

Prokaž svou lásku k nevtěleným v modlitbách, vzpomínkami na ně v přízni, udržuj v mysli šťastné okamžiky s nimi prožité.

Vyhýbej se bolestivým vzpomínkám, které jim zapříčiňují utrpení a zasáhnou je myšlenkami na ně upínanými.

Zesil svůj impuls modlitby upřímným přáním jejich štěstí: to je posilní a oni budou za odměnou blahořečit tvému činu a citům.

Nikdo není na věky vyhnancem. Proto všichni očekávají přímluvu, pomoc, osvobozující příležitost.

Modli se proto kdykoliv můžeš, za ty co trpí, za ty co opustili Zemi, stejně jako za sebe sama, naplňuj se mírem, který vychází ze skutku svěřovat se Bohu.

Joanna de Ângelis/Divaldo Franco,  z knihy „Chvíle rozjímání“

Poté, co si uvědomíš svůj omyl, začni s nápravou.

Nikdy se neoddávej zoufalství nebo sebevýčitkám.

Stejně tak, jak bys neměl trvat na neušlechtilých přáních, nemůžeš se vyčerpávat neustálým pokáním.

Pokání má za úkol pouze si uvědomit učiněné zlo.

Odpusť si, vzchop se, začni pracovat na obnově své rovnováhy, zmenšovat a  napravovat způsobené škody.

Joanna de Angelis, Šťastný život.

Můžeš vykonat více dobra ve prospěch lidstva, když se k tomu rozhodneš.

Podej ruku někomu, kdo klesl, řekni zdvořilé slovo jinému, usměj se na osamělého člověka, dej mu znamení bratrství, daruj květinu příteli, rozvesel truchlícího, laskavě obejmi nešťastného.

To jsou mince lásky, které mají větší cenu než bankovní poklady, jsou-li rozdány ve správný okamžik a s laskavostí.

Nikdo neodmítá přítele, ani neopovrhne pomocným gestem.

Měj tu čest a staň se stavitelem lepšího světa a šťastnější společnosti.

Joanna de Angelis, Šťastný život.

Ten, kdo Divalda Pereiru Franca nezná a přečte si poprvé jeho životopis, si často může klást otázky: Je to pravda? Jak je to možné? Kde, kdy a jak to začalo?

V přání k Divaldovým 85. narozeninám od Suely Caldas Schubertové Divaldovi z roku 2012 a ve knize Divaldo Franco, Mladík, který zvolil Lásku napsané Anitou Marií Rosas Baptist nacházíme některé z odpovědí na tyto otázky.

Divaldo se narodil v katolické rodině, byl šťastným a veselým dítětem a miloval hudbu  přírody a žalmy, i když neměl žádné radio. Ve 4 letech uviděl Divaldo poprvé ducha milé a láskyplné dámy, která se objevila, aby ho utěšila pokaždé, když měl astmatický záchvat. Představila se jako “Přátelský duch”. Tak se probudila Divaldova mediumita. A ačkoli se posléze jeho dětství dá považovat za úplně běžné dětství normálního kluka, míval i zlé sny a zneklidňující vize pod vlivem nešťastných duchů.
“Přátelský duch” odhalil svoji identitu až roku 1945. Je to Joanna de Angelis, jeho duchovní učitelka.

Jako dospělý byl Divaldo přiveden ke spiritismu a začal praktikovat mediumitu pod vedením jeho rádkyně Joanny de Angelis. Ve 20 letech započal svůj úkol coby řečník. 27. března 1947, ve městě Aracaju, před zraky diváků očekávající jeho řeč, váhající a nejistý, uslyšel hlas, který mu řekl: “Mluv, já budu mluvit za tebe a s tebou.” To promluvil duch Humberta de Campose (Brazilského spisovatele žijího v letech 1886-1934), vyzívající ho, aby začal jeho misi rozšiřování Kristova evangelia a spiritismu. Divaldo tedy povstal a promluvil. A od té doby nikdy nepřestal přednášet. Již 66 let mluví ve jménu dobra a míru.

16. února 1949 medijně napsal(psychografoval) svojí první zprávu, která byla podepsaná duchem Marca Prisca. Divaldo Franco popisuje tuto událost takto: Po tom, co cítil ostrou bolest v ruce a jistý neklid, promluvil se svými duchovními přáteli, kteří ho doprovodili do Veigova domu a navrhli mu, aby vzal tužku a papír. Divaldo poslechl a začal velmi rychle psát… A i v tomto případě píše doteď a pokračuje tak ve své misy. Ke dnešnímu dni Divaldo medijně napsal 258 knih podepsaných 211 duchovními autory.
Většina prací byla napsána pod vedením Joanny de Angelis, která zdůrazňuje sebepoznání a každodení uplatnění mravní nauky bratrské lásky, obsažené v Evangeliu a spiritistické doktrýně, a povzbuzuje čtenáře, aby čelili problémům všedního dne praktičtějším a optimističtějším způsobem.

Divaldův život je neoddělitelně spojený se životem jeho přítele a bratrance Nilsona Pereiry de Souza. S ním roku 1952 založili oraganizaci Mansão do Caminho. Divaldo líčí, že když roku 1948 cestoval s Nilsonem vlakem a sledoval scenérii za oknem, měl vizi, ve které viděl sám sebe pohybující se po velké oblasti s mnoha stromy, několika budovami a skupinou dětí okolo starého muže. “Když jsem se k tomuto muži přiblížil, otočil se a já si uvědomil, že jsem to já sám, i když starší…”, popisuje Divaldo a pokračuje: “Přijeli jsme do Salvadoru a šli jsme na běžné mediumické sezení, kde se mě Joanna de Angelis, stále ještě se představující jako “Přátelský duch”, zeptala, jestli bych se nechtěl věnovat vzdělávání sirotků, protože je tento úkol součástí mého programu duchovní evoluce…” A tak, jak říká, se zrodilo Mansão do Caminho.

Poslední roky Divaldo cestuje průměrně 230dní v roce, aby přednášel na seminářích v Brazílii i po celém světě. Divaldův život je směsí přeplněných  přednášek posluchači; rozhovorů s novináři i lidmi na ulicích (ovládá několik jazyků); neustávajího studia; medijních sezení; medijního psaní; duchů projevujících se skrze jeho mediumitu; vznešených duchů, kteří ho obklopují; spirituálního léčení; jeho slov utěšujících psychické i fyzické bolesti; práce pro děti, které se rodí, vyrůstají a vzdělávají v jeho oraganizaci; mnoha přátel; spiritistického hnutí; stovek dobrovolníků a mnoha dalšího.
Od roku 1947 do 2010 navšívil 976 měst (z toho 397 mimo Brazílii) v 65 zemích světa, procestoval 13702687 km (což představuje 41 cest na Měsíc) a přednesl okolo 13000 přednášek. Jen pro představu, během své letošní cesty po Evropě mezi 5. květnem a 13. červnem navštíví 17 zemí a přednáší v 27 městech.

Během své letošní návštěvy Curychu mu byla položena otázka, zda-li ve svých 86 letech cítí unavený? Na což mladistvě odpověděl: “Cítím se osvěžován radostí ze života.” A to i přes jeho pro nás nepochopitelný způsob života, protože spí pouze 4 hodiny deně a každý den až do časných ranních hodin medijně píše knihy, i když má ten den přednášku.
Tento rok je již dvacátým třetím, ve kterém má přednášku i v České republice, v Praze a/nebo v Brně. Ve svém rozhovoru z Magazínu Meduňka z června loňského roku nám odhaluje svoji náklonnost a oddanost naší zemi.

Být s Divaldem a naslouchat mu je jako dar z nebes: citíme veselí, štěstí a lásku. Momenty s ním jsou prosyceny jeho moudrostí, jeho slovy plnými lásky a ozářeny jeho vysokými psychickými vibracemi. Cítíme se obnoveni, optimističtí a šťastní.
Za to, za všechno, i za to ostatní, pro co se v tomto článku již nenašlo místo, bychom ti chtěli Divaldo poděkovat.

Děkujeme.
Skupina Allan Kardec Praha

Objeví-li se na tvé cestě nesnáze, které ti brání v chůzi, neztrácej čas. Zvolni krok a obejdi překážku.

Když nepředvídaný problém ohrožuje tvou rovnováhu, netruchli. Zklidni vzpouru v sobě a snaž se záležitost vyřešit dle svých možností.

Jestliže někdo, koho miluješ, změnil svůj vztah k tobě, nebo tě opustil, zůstaň klidný. Vzbouřenec a dezertér svým pobouřeným chováním již ztratili rozum. Setrvej v míru.

To, co ztrácíš nyní, získáš v budoucnu.

Chováš-li se správně, pak ať se objeví cokoliv, vše poslouží tvému budoucímu životu.

Joanna de Angelis, Šťastný život

Neobyčejny člověk

Divaldo Pereira Franco se narodil 5. 5. 1927 ve městě Feira de Santana, Bahia, Brazílie. Už 64 let se věnuje výchově dětí z nejchudší sociální vrstvy na okraji Salvadoru de Bahia. Je uznáván za jednoho z největších  současných médií a lektorů v oblasti spiritismu.

Zúčastnil se více než 13000 konferencí ve více než 2000 městech Brazílie a v 65 zemích všech kontinentů. Vždy přitahoval široké publikum svými angažovanými projevy reagujícími na nejrůznější oblasti lidských a duchovních problémů. Pětkrát hovořil  v OSN ve Washingtonu a ve Vídni, a také na 22 univerzitách v Severní Americe a v Evropě.

Divaldo obdržel více než 600 ocenění od kulturních, sociálních, náboženských, politických a vládních institucí v mnoha zemích. Mimo jiné se stal nositelem titulu “Velvyslanec světového míru” (Švýcarsko, 2005) a ”Velvyslanec dobra ve světě” (Anglie, 2008).

Vydal 257 knih v celkovém nákladu 8 miliónů výtisků. 104 titulů bylo přeloženo do 17 jazyků (němčiny, albánštiny, katalánštiny, španělštiny, esperanta, francouzštiny, holandštiny, maďarštiny, angličtiny, italštiny, norštiny, polštiny, češtiny, turečtiny, ruštiny, švédštiny a Braillova písma). Jeho práce zahrnují širokou škálu témat: filosofických, historických, psychologických, psychiatrických a také témata pro děti. Výtěžek z prodeje jeho děl a autorských práv patří  “Mansão do Caminho”.

“Mansão do Caminho” je dobročinná společnost založená v roce 1952 v Salvadoru de Bahia Divaldem Francem a Nilsonem Pereirou de Souza. Tato společnost je dnes pozoruhodný vzdělávací komplex 52 budov o rozloze 83000m2 v jednom z nejchudších předměstí Salvadoru. Každý den cca 3000 dětí a mladých lidí z chudých rodin navštěvuje toto zařízení. Vedle mateřských, základních a středních škol zahrnuje i zdravotnické středisko, porodnici a laboratoř pro  klinická vyšetření.  Společnost “Mansão do Caminho” organizuje i různé společenské a vzdělávací aktivity např. práci s počítačem, výrobu keramiky aj.

Dosud více než 35000 dětí využilo možnost navštěvovat třídy a dílny “Mansão do Caminho”. Fond, který zajišťuje chod instituce, je financovaný hlavně z prodeje knih a CD zaznamenaných v průběhu konferencí, seminářů a rozhovorů s Divaldem.

Více informací o Divaldu Francovi a jeho činnosti naleznete na:

http://www.mansaodocaminho.com.br/