Dětství – příležitost.
Hrob – revize.
Rodina – pouto.
Domov – útočiště.
Společnost – škola.
Povolání – povinnost.
Školství – kultura.
Vzdělání – zdokonalování.
Práce – obnova.
Služba – požehnání.
Zkušenost – předtucha.
Spolupráce – kompatibilita(slučitelnost).
Nesnáze – výuka.
Odpuštění – vysvobození.
Bolest – náprava.
Čas – ústupek.
Pravda – rovnost.
Svědomí – průvodce.
Milosrdenství — spása.
Láska – Bůh.

André Luiz

Francisco Candido Xavier a Waldo Vieira, The World of the Spirit.

***

Infancy — opportunity.
Tomb — revision.
Family — tie.
Home — refuge.
Society — school.
Profession — duty.
Schooling — culture.
Education — perfecting.
Work — renewal.
Service — blessing.
Experience — prescience.
Cooperation — compatibility.
Difficulty — teaching.
Forgiveness — deliverance.
Pain — corrective.
Time — concession.
Truth — equity.
Conscience — guide.
Charity — salvation.
Love — God.

André Luiz

Francisco Candido Xavier and Waldo Vieira, The World of the Spirit.

Jsouce na Zemi, na určený čas, s výhledem na vlastní pokání, které musí vykovat, bereme si sebou schopnosti, které nám Pán udělil za pracovní nástroje.
(Situando-se na Terra, por temto determinado, com vistas ao próprio burilamento que cabe realizar, trazes contigo as faculdades que Senhor te concedeu por instrumentos de trabalho.)

Týden 18:
Francisco Candido Xavier/Emmanuel, Ceifa de Luz, 26

Přítel hledá cesty jak pomoci.
Protivník se ohlíží po prostředcích, jak ublížit.
(The friend studies ways to help.
The adversary watches for means to hurt.)

Týden 17:
Francisco Candido Xavier/Andre Luiz, Christian Agenda, 20

Říká se, že každý s živoucí vírou neustále trpí při milostrdé práci ve jménu Krista, ale je za zmínku vhodné vysvětlit, proč je tomu tak.
Pesimističtí duchové přijímají porážku jakékoliv iniciativy dokonce předtím, než s ní začnou.
Sobci neudělají víc, než co poslouží jejich pohodlí.
Vlažní lidé znevažují hodiny(čas).
Povrchní zapomenou závazky.
Lehkovážní žijí spojeni s povrchními aspekty situací a věcí.
Oportunisté(Prospěcháři) touží po okamžitých ziscích a výhodách.
Marniví výslovně ignorují potřeby druhých.
Impulsivní vytvářejí problémy.
Ale každý, kdo věří v Krista je, právě z tohoto důvodu, někdo, kdo se snaží sloužit napodobením.
Jeho lekcí a příkladů a je Jím proto vybrán, za jeho dobrou práci, protože vyzývat linivé a netečné je k ničemu.

André Luiz

Francisco Candido Xavier a Waldo Vieira, The World of the Spirit
(Překlad (omlouvám se, za jeho kvalitu) Pavel Beran)

***

It is said that every person with a living faith incessantly suffers in charitable works in the
name of Christ, nevertheless it is worthwhile to explain why this is so.
Pessimistic spirits accept the defeat of any initiatives even before they begin them.
Selfish persons will do no more than that which suits their convenience.
The lukewarm disregard the hours.
The superficial forget engagements.
The frivolous live attached to the superficial aspects of situations and things.
Opportunists desire immediate profits and advantages.
The vain expressly ignore the needs of others.
The impulsive create problems.
Every person, however, who trusts in Christ is, for that very reason, someone who strives
to serve by emulating. His lessons and examples and is, therefore, singled our by Him for good
works, since to call upon the slothful and indifferent is of no avail.

André Luiz

Francisco Candido Xavier and Waldo Vieira, The World of the Spirit.

Modlitba je prosba člověka ke Stvořiteli.
Služba je podmínkou, kterou zákon poskytuje všem lidem, aby jim mohl Stvořitel odpovědět.
Rozjímání je studiem.
Práce je realizací.
Pozorujme vhodnost tohoto prohlášení v jednoduchých podmínkách.
Ušlechtilé setí je tichou prosbou přírody, aby zeleň a chléb mohly být stvořeny.
Ale pokud člověk v učení neprozkoumá její listy, moudrá výzva chřadne nadarmo.
Hudba, i ta božská, pokud zůstane výhradně zapsaná v notách, je molodií, která se nezrodila.
Vynález bez experimentu je neproduktivní myšlenkou.
Modleme se, mí bratři, ale modleme se během(za) služby.
Pevná budova nebyla postavena bez náležitého plánu.
Ale slovo, jakkoliv krásné, bez správné konstrukce, zůstane navždy mumifikovaným snem v tabulkách geometrie.

Albino Teixeira

Francisco Candido Xavier a Waldo Vieira, The World of the Spirit.
(Překlad (omlouvám se za jeho kvalitu) Pavel Beran)

***

Prayer is the petition of man to the Creator.
Service is a condition which law provide for all men so that the Creator may answer them.
Meditation is study.
Work is realization.
Let us observe the propriety of the statement in simple terms.
A noble sowing is a silent petition of nature that verdure and bread may be made.
But if man does not scrutinize its leaves in apprenticeship, the wise appeal withers in vain.
Music, even the divine, if it should reside exclusively in the written notes, is melody which was not born.
Invention without experiment is unproductive thought.
Let us pray, my brothers, but let us pray while serving.
A proper building is not erected without an adequate plan.
But the word, however beautiful, without the correct construction, will always be a mummified dream in tables of geometry.

Albino Teixeira

Francisco Candido Xavier and Waldo Vieira, The World of the Spirit.

Bez pozitivní víry budete putovat bezcílně.
(Without positive faith, you will wander aimlessly.)

Týden 15:
Francisco Candido Xavier/Andre Luiz, Christian Agenda, 33

“A z oblaku se ozval hlas: “Toto jest můj vyvolený Syn, toho poslouchejte.” (Lukáš – 9:35)

Lidé většinou mají jejich mysl pohlcenou mraky, které jsou na jejich obzoru. Jsou to oblaka zklamání, zmařených plánů a nadějí.
Velmi často si zoufají, a tak otravují fontánu života. Určitě by si přáli viditelně modré nebe, zářící slunce ve dne a světélkující hvězdy k okrášlení jejich nocí. Nicméně, neočekávaně, když se mraky objeví, najdou se obklopeni rozpaky.
Evangelium nám říká krasný příběh o mimořádném oblaku, jak následuje.
Učedníci byli fascinováni vidinou Ježíšovy proměny, mající, vedle Něj, Mojžíše a Eliáše, kteří byli obklopeni intenzivním světlem. Ale, z husté mlhy, je slyšet silný hlas božího zjevení: “Toto jest můj vyvolený Syn, toho poslouchejte.” V tem moment, z přechodného stínu, byl slyšen hlas z nebes.
Pozemské existence efektivně vnucuje znepokojivá muka a hořká strádání. Nicméně, je potřeba, aby v obtížných momentech, lidé zachovali klid a sebedůvěru.
Zkoušky a zklamání každodenního boje na Zemi přináší hluboké osvícení, utajené lekce a nádherné učení. Skrze ně, je slyšet moudrý a milující hlas Boha.

Chico Xavier/Emmanuel The Pathway, the Truth and Life – zpráva 32

Překlad: Pavel Beran, český ekumenický překlad Bible – původní text:

“A voice came from the cloud, saying: this is my Son, whom I have chosen; lisen to him” – (Luke, 9:35)

Humans usually have their mind absorbed by clouds which are present in their horizons. They are clouds of disappointment, frustrated plans and hopes.
Very often, they despair, thus poisoning life’s fountain. They certainly would wish a visible blue sky, a shining sun in the day, and luminous stars to beautify their nights. However, unexpectedly, when a cloud appears, they find themselves enveloped by perplexity.
The Gospel tells us a beautiful story about a particular cloud, as it follows.
The disciples were fascinated by vision fo Jesus’ transfiguration, having, beside Him, Moses and Elias, who were enveloped by an intense light. Suddenly, a great shadow came up obstructing the marvellous vision. However, from the thick fog, a powerful voice of the divine revelation is heard: “this is my Son, listen to him!” In that moment, from the temporary shadow, the voice of heaven was heard.
Terrestrial existence effectively imposes disturbing agonies and bitter distress. Nevertheless, it is necessary that, in difficult moments, people maintain serenity and confidence.
The trials and disappointments of the daily struggle on Earth bring deep enlightenment, undisclosed lessons, and magnificent teachings. Through them, the wise and loving voice of God is always heard.

“Až dosud jste o nic neprosili v mém jménu. Proste a dostanete, aby vaše radost byla plná.” Ježíš (Jan, 16:24.)

Na mnoha místech jsou lidé zklamaní z modlitby.

Neslíbil Ježíš, že Nebe odpoví každému, kdo žádá v Jeho jménu? Mnoho lidí zůstává odrazeno smrtí přítele nebo nečekanou katastrofou, která se vynořila na jejich cestě.

Nicméně, opakujeme, Božský Mistr(Pán) učil, že lidské bytosti by mělo žádat v Jeho jménu.

Z tohoto důvodu, věřící, kteří jsou si jistí svou křehkostí, by mělo zpytovat své svědomí o podstatě jejich proseb k Nejvyššímu Pánu, v mechanismu spirituálních projevů.

Žádají ve jménu Krista nebo ve jménu marností světa?

Stěžovat si kvůli rozmarům(vrtochům), které zatemňují cesty srdce vlastně znamená hodit na “Boží Slunce” prach pozemských rozruchů(nepokojů). Nicméně, žádat ve jménu Ježíše znamená přijmout Jeho láskyplné a moudré přání a upřímně se Mu oddat, aby nám mohly být dány nezbytnosti. Pouze tímto aktem perfektního porozumění Jeho vznešené lásky najdeme úplnou rozkoš(radost) a nekonečnou spokojenost.

Proto dbejte na podstatu vašich modliteb. Jakým způsobem žádáte? Je to ve jménu světa nebo ve jménu Krista?

Ti, kteří ukazují, že jsou odrazeni modlitbou ve skutečnosti ukazují dětinskost jejich proseb.

Chico Xavier/Emmanuel The Pathway, the Truth and Life – zpráva 66

Překlad: Český ekumenický překlad Bible (citát), Pavel Beran – v anglickém originále:

“Until now you have not asked for anything in my name. Ask and you will receive, and yout joy will be complete.” Jesus. (John, 16:24.)

In many places, there are people disillusioned by prayer.

Did not Jesus promise that Heaven would answer to those who ask in His name? Many people remain discouraged by the death of a friend or by unexpected disaster, which emerge on their pathway.

However, we repeat, the Divine Master taught that human beings should ask in His name.

Because of this, believers who are sure about their fragility should interrogate their conscience about the essence of their supplications to the Supreme Lord, in the mechanism of spiritual manifestations.

Are they asking in the name of Christ or in the name of the vanities of the world?

To complain due to the whims that obscure the pathways of the hearth is, in fact, to throw on the “Divine Sun” the dust of terrestrial disturbances. However, to ask in the name of Jesus is to accept His loving and wise wish, and to give onself, sincerely, to Him, so that the essentials may be given to us. It is only by this act of perfect comprehension of His sublime love that we find a complete delight and infinite contentment.

Therefore, observe the substance of your prayers. How do you ask? Is it in the name of the world or in the name of Christ?

Those who show themselves discouraged by prayer are, in fact, showing the childishness of their supplications.

Přijímejte své problematické příbuzné se štědrostí a pochopením, buďte si jistí, že Boží zákon by vás nespojil dohromady bez dobrého důvodu.

Problematický příbuzný je vždy testem míry našeho Spirituálního vývoje.

Často, komplikovaný člověk, se který sdílíme rodinný život, sebou nese znaky utrpení nebo nedokonalostí, které na něj byli vloženy námi v předchozích reainkarnacích.

Nechtějte, aby se vaši příbuzní  chovali podobně jako vy, především po těch od vás odlišných, protože každý z nás je uznám podle výhod(předností) nebo  ztrát, které přinášíme v naší vlastní duši.

Nesnažte si zbavit obtížných příbuzných tím, že je na vysoké náklady necháte v domově s pečovatelskou službou, protože přirozené odloučení přijde jakmile vyrovnáte vaše dluhy před Božími zákony.

Co se týče zkoušek a konfliktů v domácnosti, často platíme na splátky dluhy, které jsme nashromáždili najednou.

Týden 42:

Chico Xavier/Andre Luiz, Green Light – Zpráva 7

Překlad Pavel Beran – v anglickém originále:

Accept your difficult relatives with generousity and  comprehension, being sure that God’s Law would not link one to the other without a good reason.

The difficult relative is always a test to measure our Spiritual evolvement.

Very often, a complicated person, whom we share family life with, brings with himself marks of suffering or imperfections that were imposed upon him by ourselves in previous incarnations.

Do not ask from your relatives a similar behaviour to yours, especially those who are different to you, for each of us is recognised by advantages or losses we bring in our own soul.

Do not try to get rid of difficult relatives leaving them i rest homes at high expense, for the natural separation will come once you settle your debts before The Divine Laws.

Concerning trials and conflicts in the home, very often we are paying in instalments the debts we have accumulated all at once.

Život nikdy nekončí, je věčným pramenem a smrt je jen nejasným působením iluzí.

Velká řeka teče svou vlastní cestou než dosáhne oceánu. Podobně duše prochází stejně rozmanitými cestami a prochází rozdílnými stupni, tu a tam obdržíc nové přítoky vědění, posiluje svou osobnost a zdokonaluje své vlastnosti než dosáhne Oceánu věčné Moudrosti.

Uzavření našich pozemských očí je tak jednoduchou věcí.

Opuštění fyzického těla nevyřeší základní otázky osvícení, stejně jako změna oblečení nemá nic dočinění s hlubokými otázkami ohledně života a osudu.

Ach, cesty duše, tajemné stezky srdce! Člověk je musí projít celé předtím než bude čelit konečnému hodnocení Věčného života. Je pro vás nezbytné prožít všechny jejich konflikty a plně je znát v dlouhém procesu spirituálního pokroku.

Jak dětinské je přestavovat si, že pouhé „zatažení opony“ by vyřešilo transcendentální otázky Nekonečna.

Jeden život je pouze jedním dějstvím.

Jedno tělo – oděvem.

Jedno století – dnem.

Jeden úkol – zkušeností.

Jedno vítězství – akvizicí.

Jedna smrt – dechem renovace(obnovy).

Kolik životů, kolik těl, kolik století, kolik úkolů, kolik vítěství, kolik smrtí je nám ještě přisouzeno?

A přesto budou náboženští filozofové mluvit o konečných soudech a neměnných rozsudcích!

Bohužel všude nacházíme studenty doktríny, kteří jsou spirituálními analfabety!

Člověka stojí vstoupit do Školy Evangelia mnoho úsilí a je téměř vždy přijat podivným způsobem – ocitá se sám se svým Mistrem, zápasíce s těžkým předmětem, učíce se v neviditelné třídě, navštěvujíce dlouhé hodiny plné nevyřčených slov.

Dlouhá, předlouhá je tedy naše svízelná cesta. Zde vám naše skromné snahy přinášejí pouze záblesk této základní pravdy.

Mluvím k vám jako anonymní přítel, v anonymitě, která pramení z bratrské lásky. Velká většina lidstva se podobá křehké schránce, která ještě nemůže obsáhnout celou pravdu. Proto se omezujeme na vyjádření pouze samotného hlubokého zážitku v jeho kolektivních hodnotách. Nebudeme nikoho mučit myšlenkou Věčnosti. Nechme schránky nejdříve zesílit. Věnujeme tedy tento stručný záznam nedočkavým duchům našich bratrů snažících se o jejich spirituální pokrok, kteří stejně jako my vědí, že „vítr vane, kam chce“.

A nyní, mí přátelé, nechme mé díky dopadnout na tento papír a odtud stoupat a přecházet ve velké ticho soucitu a vděčnosti. Náklonnost, vděk, láska a radost sídlí v duši. Buďte si jisti, že v nitru(hloubce) té mé cítím tyto pocity směrem k vám.

Bůh vám žehnej.

 Andre Luiz

Úvod z knihy Náš domov od Andrea Luize tlumočené Chico Xavierem.

(Náš domov je prvním dílem z 12 knih napsáných Andreem Luizem prostřednictvím Chico Xaviera, které byly publikovány pod jménem “Život v duchovním světě”. Každý díl přináší nějaká objasnění o podmínkách duše v duchovním životě, o kontaktech obou světů a o jejich omezeních, o procesech inkarnace a smrti, o procesech obsese atd.)