Dne 27.5. 2013 proběhla na Novotného lávce 5 již 4. přednáška z cyklu Spiritualita Divalda Franca o depresích a psychiatrických poruchách.
Pří této příležitosti poskytl rozhovor, publikovaný již v květnovém čísle časopisu Meduňka, který nyní uveřejňujeme v plném znění:
1) Jak můžeme analyzovat depresi z lidského a duchovního hlediska?
Deprese je bipolární porucha v oblasti citů. Může být nejen původu organického, ale také psychologického, coby výsledek různých faktorů: dědičnosti, nakažlivých infekčních nemocí, které jsou interního původu organizmu anebo životních zážitků: traumata z dětství, domácí konflikty, rušivé rodinné chování, úzkost, strach, osamocenost…. Také připomeneme faktory duchovního původu, kde se jedná o vměšování duchovních myslí, podněcujících obsese, to znamená ovládnutí citové domény individua duchovními bytostmi. V Ježíšově Evangeliu je toto téma známo jako posedlost démony.
2) Dle tvrzení specialistů pro mentální zdraví světové zdravotnické organizace WHO by se měla deprese stát tou nejrozšířenější nemocí na světě. Souhlasíte s tímto tvrzením? Co vysvětluje tuto realitu?
Jsem v plné shodě s výrokem Světové zdravotnické organizace, protože sociální konkurence, egoismus, nedostatek bratrského cítění, přehnaná technologie, chybějící solidarita, strach ze samoty a jiných vlivných současných faktorů, tlačí jedince do vlastního nitra (do Self) a také psychologická nezralost, která narušuje neurokomunikaci a brání produkci substancí podněcujících radost a dobrý mozkový stav, což jsou: serotonin, noradrenalin a dopamin. Bez morálních základů nedokáží psychologicky oslabená individua čelit těmto ovlivňujícím faktorům a podléhají depresi. Dle důvěryhodných statistik, existuje dnes na světě přibližně 250 milionů depresivních lidí, mimo těch, kteří ještě nebyli takto diagnostikování…
3) Existují nějaké symptomy předcházející depresi?
Takových symptomů je mnoho: nespavost, nechuť k jídlu a k sexualitě, strach, přerušovaný spánek, nedostatek chuti žít, potíže s ranním vstáváním…
4) Je obvyklé spojovat depresi s genetickými faktory. Depresivní rodiče mají depresivní děti. Jaké další faktory můžeme ještě uvážit?
Bez jakékoliv pochyby genetické faktory přispívají k problematice deprese. Je-li jeden z rodičů depresivní, děti mají šanci 30% stát se také depresivními. Jsou-li oba rodiče depresivní, tato šance stoupá na 70%. Totéž platí v případě schizofrenie. Jiné faktory, jak je uvedeno v předchozí otázce, jsou události života, psychologické soužití s ostatními a niterní konflikty.
5) Jak řešit depresi v dětství? Jsou takové případy běžné v instituci “Mansão do Caminho”, kterou řídíte?
Deprese v dětství je ještě závažnější pro neschopnost dítěte reagovat na svůj stav a snažit se o motivaci, aby se vymanilo z této emocionální poruchy. Nicméně povzbuzující konverzace, hry, při kterých se vzbuzuje zájem o soupeření a seberealizaci, velmi pomáhají vedle psychologických a psychiatrických terapií vždy přiměřených stupni projeveného problému. V naší instituci “Mansão do Caminho” jsme měli pouze jeden případ deprese, kde se ve skutečnosti jednalo o duchovní obsesi, negativní dědictví z jiné reinkarnace a šlo o jednoho našeho 15 letého chlapce.
6) Jak pomoci objektivně rodinným příslušníkům anebo přátelům, kteří trpí hlubokou depresí, bez vlastních sil vymanit se z této situace? Existují nějaké alternativy, které nahrazují anebo doplňují léky tradičně používané?
Když se pacient při depresi rozhodne čelit problému, stane se tím nejlepším psychoterapeutem. Protože nemá chuť k životu, je pro něho těžké reagovat. Avšak když projeví zájem o uzdravení, může si záhy přivlastnit zdravé návyky ve svém chování. Nejdříve ho musíme stimulovat, převést negativní myšlenkové vlny na jiné myšlenky – optimistického charakteru, naděje a dobrého pocitu. Poté mu pomáhat, aby se usilovně snažil překonat svůj špatný stav, obzvláště když ráno vstane, aby pečoval o svou hygienu, i třeba pod nátlakem. Hned poté pacientovi navrhnout procházku, což je velmi zdravé. Někteří specialisté v oblasti deprese tvrdí, že 6 kilometrová procházka odpovídá dávce specifického léku… Trváme na tom, aby nepřerušil léčbu, i přesto že už se cítí lépe, ale aby pokračoval v léčbě až do úplného uzdravení. Čímž se zabrání recidivě, ke které vždy dochází z důvodů nepozornosti pacienta a jeho rodiny.
7) Existují relace mezi mediumitou a depresivními anebo psychiatrickými poruchami?
Reinkarnovaný duch je vždy dlužníkem. Z tohoto důvodu se již narodí s matrikou vlastností určených k morální splátce. Jsou-li jeho dluhy spirituálního anebo intelektuálního druhu, narodí se s pocitem viny ve svém podvědomí, s nevyhnutelnou tendenci k problémům psychiatrického rázu. A současně ty duchovní bytosti, které se cítí být ublížené anebo oběťmi tohoto, jež se nyní opět nachází ve fyzickém těle, prostřednictvím zákona morální afinity se k němu přiblíží a přenáší na něho stav nevolnosti, produkují mentální hypnosu, jejichž výsledkem je soužení depresí anebo jiného rázu. Co se týká mediumity, toto soužití s nepřátelskými duchy, se stane snadnějším a přímočarým při vytváření fenoménu posedlosti.
8) Jaký je pohled spiritismu na ty nezávažnější psychiatrické případy?
Dle spiritismu existují dva způsoby morální splátky, které esoterici nazývají karmou. Jsou to zkoušky, které se skládají z testů, drobných neduhů a utrpení, jež jsou vážnými mentálními poruchami a organickými potížemi, jako deformace a degenerace všeho druhu. My spiritisté dáváme přednost konceptu s názvem zákon příčiny a následku. Každá událost je výsledkem nějaké příčiny. Jedná-li se o inteligentní událost, okamžitě za ní vidíme inteligentní původ. Z tohoto důvodu, ať už jsou jakékoliv výzvy lidské bytosti: zdraví, nemoc, štěstí nebo neštěstí, moc nebo závislost, krása anebo deformace, hojnost nebo chudoba, radost nebo smutek, příčina se vždy nachází u ducha tohoto člověka, který trpí následkem špatností praktikovaných v minulosti. Co se týče psychologických a psychiatrických problémů, prevalence tohoto zákona je normální.
9) Existují preventivní metody proti depresi?
Ano existují. Zpočátku, musíme vždy kultivovat radost ze života, a to dokonce i v méně šťastných okamžicích. Snažit se žít vznešené myšlenky, udržovat si relevantní výtečnou emocionální úroveň, bez psychologických holí jakéhokoliv druhu závislosti. Modlitba je blahodárným přínosem, protože pozvedává myšlení těch, kteří v modlitbě přemýšlí, a tím mohou získat naději a klid…
10) Jaký vzkaz by jste měl pro naše čtenáře?
Žít biologický fenomén. Dobře žít a nashromáždit zážitky, avšak, žít dobře to znamená být niterně bohatým na radost a mír, být žoviální a pracovitý, to jsou cíle, které my všichni máme sledovat. Velký český psychiatr Dr. Stanislav Grof, který uskutečnil pozoruhodné pokusy s kyselinou lysergovou na pražské univerzitě kolem roku 1955 u pacientů trpících schizofrenií a tak definoval reinkarnaci, napsal excelentní knihu, které dal název „Za hranicemi mozku“ a stal se později v Kalifornii (USA) jedním ze spoluzakladatelů Transpersonální psychologie, také známé jako Psychologie s duší. Ve svých terapeutických doporučeních Grof navrhuje víceméně to, o čem jsem se zmínil. Důležité je dát životu smysl, psychologický význam, tak jak tomu učil Viktor Frankel, slavný vídeňský psychiatr, autor Logoterapie, také známé jako smyslová terapie. Přežil několik koncentračních táborů s nucenými pracemi a vyhlazením. Dát životu smysl, je nejlepším způsobem k dosažení vnitřního naplnění. Proto bych vzkázal vašim čtenářům, že nejdůležitější je milovat, a ne být milován, jakkoliv se to zdá být neuvěřitelné. Jestliže milujete, vnitřní obohacení je možné. Když si přejete být milováni, individuum se ještě nachází ve stavu psychologického dětství.
Salvador de Bahia, 15. prosince 2012. Divaldo Pereira Franco
