Dokud disponuješ prostředky, pěstuj solidárnost.

Jsi společenskou bytostí a potřebuješ spolužití s bližním, abys dosáhnul cílů, pro které jsi se  znovuzrodil.

Solidárnost je jedním z nejhodnotnějších nástrojů k úspěšnému pokusu.

Staň se užitečným, buď zdvořilým, rozdávej dobro a za odměnu nikdy nebudeš sám.

Joanna de Angelis, Šťastný život.

“Pouze vlci padnou do pasti pro vlky” – učí nás Ježíšovo Evangelium.  Proto nikdy nikoho nezraň trnem ponížení či zneuctění, když jsi napadán nebo pomlouván.

Jsi tím, co žiješ ve svém nitru a ne tím, z čeho tě obviňují.

Nestaneš se lepším jen proto, že tě chválí nebo horším, že tě jiní obviňují.

Žij důstojně, mlčenlivě, zůstaň sám sebou a snaž se o své vnitřní zdokonalení.

Joanna de Angelis, Šťastný život.

Místo, kde se nalézáš, to, co vlastníš a znalosti, které jsi získal – to vše jsou základní hodnoty, kterými disponuješ ve prospěch svého duchovního růstu.

Boží moudrost umístí učně na místě co nejbohatším na zkušenosti, nezbytné pro jeho růst.

Pokud se nalézáš v dobrých podmínkách, můžeš číst ty nejkrásnější texty o moudrosti v otevřené knize života.

Nezvládneš-li situaci, ve které se nacházíš, jen stěží dosáhneš dalšího stupně duchovního růstu.

Neutíkej před lekcemi, které ti zadá evoluce, tyto představují těžkosti, omezení a bolest.

Kamkoliv se přesuneš, tvůj osud tě bude následovat, je to ten, který jsi si naprogramoval svými dřívějšími reinkarnacemi.

Čeho nedosáhneš nyní, později když tě opustí entuziasmus nového, již nedokážeš.

Bůh tě miluje na kterémkoliv místě a ví co je pro tebe to nejlepší.

Ani přijetí toho, co nazýváš neštěstím, ani jásot nad tím co nazýváš vítězstvím, by na tebe nemělo mít vliv.

Život má svou přirozenou dynamičnost, rytmus, který bys měl aplikovat do svých tužeb, událostí a plánů.

Proto jednej vždy formou, která ti poskytne nejvyšší možný mír a pozitivní zážitky.

“Kámen, který se valí se nepokryje mechem,” praví jedno lidové přísloví. Stejným způsobem tě vnitřní nevyrovnanost žene k neustálým změnám a nedovolí ti zaměřit se na cokoliv a o to méně na hlubokou seberealizaci.

Dopřej si čas sadby, vzklíčení, růstu, květu a plodu.

Bezdůvodně nespěchej.

Práce vštěpování ušlechtilých návyků je vnitřní záležitostí.

Znalosti se získávají pozvolna.

Naplnění láskou je pomalé.

Všechny alternativní nabídky světa jsou pomíjivé.

Kristovy nabídky jsou věčné.

Pomalým krokem můžeš spojit to, co zanecháš smrtí těla.

Vytrváš-li v dobývání harmonie, docílíš tak stavu, který ti nikdo nemůže odejmout.

Joanna de Ângelis/Divaldo Franco,  z knihy „Chvíle rozjímání“

Využij každou příležitost jednat ušlechtilým způsobem.

Jsou tací, kteří očekávají mimořádné okamžiky a zvláštní příležitosti, které možná nikdy nepřijdou.

Ne to, co děláš, tě činí velikým a důležitým, ale způsob, jakým vykonáváš každou věc,  tě promění ve váženého člověka.

Mohutný strom má svůj původ v malém semínku.

Vesmír je výsledkem neviditelných částic a molekul.

Staň se velikým malými věcmi, aby ses neponížil před  věcmi velkými.

Joanna de Angelis, Šťastný život.

Působí duchové na naše myšlenky a na naše skutky?

“V tomto ohledu je jejich vliv větší než míníte; nebot‘ často jsou to oni, kteří vás řídí”.

Máme myšlenky, které jsou naše  vlastní, a jiné, které nám jsou vnuknuty?

“ Vaše duše je duch, který myslí; víte, že máte současně najednou o tom samém předmětu vícero myšlenek, často docela protikladných jedněch k druhým; tak tedy mezi nimi jsou vždy některé vaše, a některé naše; to přivádí do nejistoty, poněvadž máte dvoje ideje, které si odporují”.

Jak rozeznáme myšlenky, které jsou naše vlastní, od těch, které nám jsou vnuknuty?

“ Když se vám vnukne nějaká myšlenka, je to tak, jakoby jakýsi hlas  k vám mluvil. Vlastní myšlenky jsou obyčejně ty nejprvnější. Ostatně vám na tomto rozeznání mnoho nezáleží, a často je i prospěšné to nevědět: člověk jedná svobodněji. Když se odhodlá  k dobrému, tak to udělá samovolněji. Když se vydá na zlou cestu, tak má tím větší odpovědnost”.

Můžeme se osvobodit od vlivu duchů, kteří  nás poňoukají k zlému?

“ Ano, nebot‘ se spojí jen s těmi, kteří je přivolají svou žádostí, nebo kteří je přitahují svými myšlenkami”.

Když pocítíme jakousi úzkost a nevýslovný stesk, nebo vnitřní spokojenost bez známé příčiny, závisí to jedině na tělesné povaze?

“Je to skoro vždy skutek kommunikace (sdělení), jež obdržíte bez vašeho vědomí od duchů, nebo které jste obdrželi od nich ve snu“.

(Otázky kladené Allanem Kardekem vyšším duchům, kteří pracovali na kodifikaci spiritistického učení. Z Knihy duchů, kap. IX)

Ve shonu, který ovládá svět a lidi, si vyhraď několik chvil ticha, které se promění ve vnitřní mír.

Rozruch, vřava, tlachání rozladí emocionální centra tvé rovnováhy.

Více mlč než mluv.

Nejprve uvažuj, dříve, než řekneš své mínění.

Uvědom si neklid,  odejdi od vřavy a zůstaň v míru.

Takové chování léčí ve všech situacích života.

Joanna de Angelis, Šťastný život.

Jsou lidé, kteří pod záminkou hledání duševního míru doslovně „ nenávidí svět,“ oddají se životu odmítáním všeho a všech, formou fanatického asketismu, dalekého od logiky a zdravého rozumu.

Někteří, i když si zaslouží náš respekt za námahu a snahu, nejsou nic víc než psychopati, kteří se oddávají  „útěku“ pod záminkami, které se jim stanou základem.

Chtějí dosáhnout spirituálního štěstí na úkor tělesného trýznění a věří že odříkáním a osamělostí docílí smrt ega.

Vytýčí si nečinnost coby životní cíl, oddají se jí a očekávají dosažení míru zahálkou, což znamená být lhostejný ke svému vývoji a tím i bránit bytosti projevit se.

Duch se reinkarnuje za účelem evoluce, nikdy však stagnace.

Reinkarnace, to je proces iluminace prací a morální transformace.

Znovuzrození znamená možnost růstu láskou a moudrostí.

Kdo se izoluje, přivlastňuje si negovat život, opovrhovat Bohem, ačkoliv se ospravedlňuje tvrzením, že Ho hledá.

Ve všem stvořeném znějí jednotně rytmizované melodie činů, které podněcují evoluci a též pohyb, zodpovědný za řád v universu.

Nečinnost je stojatá voda, která skrývá jedovaté smrtící výpary.

Ve slavném dialogu Krišny s Arjunem odpoví blahoslavený mladému princi z rodu Pandava na otázku smyslu jednání v souladu se spisem Bhagavad-Gita toto:

“–Je zbytečný a neslušný život člověka v tomto světě činů, jež se snaží zdržet se činů, vychutnává ovoce aktivního života, nespolupracuje, naopak vede zahálečný život. Ten, který využívá každým okamžikem svého života koloběhu, nepřiloží ruku k činu aby pomohl pohybu koloběhu, je parazitem, je zlodějem, který bere bez toho, aby dal něco výměnou.”

A pokračuje:

“– Moudrý je proto ten, který plní dobře své povinnosti, vykonává díla, která mají být uskutečněná na světě, zříká se jejich ovoce, koncentruje se na poznání reálného Já.”

Ježíš, excelentní Mistr, žil, pracoval, zdůrazňoval hodnotu činnosti, coby cesty povznesení a míru.

Na toto téma, Allan Kardec ustanovil trojici z práce, solidarity a tolerance a doplnil že pouze dobročinnost spasí, je-li činem lásky ve službě člověka a lidstva.

Joanna de Ângelis/Divaldo Franco,  z knihy „Chvíle rozjímání“

Poté co si uvědomíš svůj omyl, začni s nápravou.

Nikdy se neoddávej zoufalství nebo sebevýčitkám.

Stejně tak, jak bys neměl trvat na neušlechtilých přáních, nemůžeš se vyčerpávat neustálým pokáním.

Pokání má za úkol pouze si uvědomit učiněné zlo.

Odpusť si, vzchop se, započni pracovat na obnově své rovnováhy, zmenšovat a  napravovat způsobené škody.

Joanna de Angelis, Šťastný život.

Nevylévej svou trpkost, konflikty a stísněnost na sloužící ve tvé domě, na podřízené na pracovišti, nebo ve společenském prostředí.

Oni již dosti trpí, když si nesou zátěž trpkosti a špatného pocitu, kterou na ně přenášíš.

Vžij se do jejich situace a poznáš, jak rád by jsi obdržel zdvořilost a zmírnění pokoření a bolesti, které zapříčiňuješ.

Jsou to tvoji nuzní bratři.

Chovají-li se k tobě hrubě a nezdvořile, vychovávej je mlčením a dobrotou.

Neznají dobré způsoby, proto potřebují tvůj příklad.

Joanna de Angelis, Šťastný život.

Je duch nahý nebo je, jak tomu jiní chtějí, zabalen jakousi substancí?

“Duch je zahalen pro tebe v jakousi mlhavou podstatu, která je ale pro nás ještě velmi hrubá; ale přesto umožňující vznést se do vzduchu a přenést se kam chce“.

Jako zárodek ovoce je zahalen zárodkovou blánou (péripermem), tak je také duch zahalen jistým rouchem, které se může podobně nazvat rouchem duše, (périspritem).

Odkud bere duch své polohmotné roucho?

“ Z obecné tekutiny (fluida) každého světa. Z této příčiny to není stejné ve všech světech. Když duch přechází z jednoho světa do druhého, změní roucho, jako vy měníte šatstvo“.

Když tedy duchové, kteří obývají vyšší světy, přicházejí k nám, vezmou na sebe hrubší roucho?

“Je třeba, aby se oděli vaší hmotou, to jsme vám už řekli“.

Vezme polohmotné roucho ducha na sebe určitou podobu a lze ji pozorovat?

“Ano, bere podobu dle libosti ducha, a tak se stává, že se vám zjeví někdy ve snu nebo ve stavu bdícím,  a pak ho můžete spatřit a dokonce se ho i dotknout“.

(Otázky kladené Allanem Kardekem vyšším duchům, kteří pracovali na kodifikaci spiritistického učení. Z Knihy duchů, kap. I)

*Některá další pojemenování pro perisprit užívaná v různých zemích a v různých dobách různými autory:

Kha nebo BaÏ  (Egypt)

Ochéma  (Řecko)

Eidolon (Pythagoras, Řecko)

Linga-sharîra (Indie v Rig-Véda)

Kama-Rupa (Indie, Hindové)

Tělo aerifome (Konfucius, Čína)

Nephesh  (Hebrejci)

Duchovní tělo neboli Nezničitelno (Pavel z Tarsu, křesťanství)

Astrální tělo neboli Evestrum  (Paracelsus, Švýcarsko)

Fluidické tělo (Leibniz, Německo)

Fluidický organismus  (Léon Denis, Francie)

Psychosoma  (André Luiz, Psychografie Chica Xaviera, Brazílie)

Fyziologická duše (Emmanuel, Psychografie Chica Xaviera, Brazílie)

Biologický organizační model (Dr. Hernani G. de Andrade, Brazílie)

Bioplasmatické tělo (sovětští vědci)

Morfogenetické pole (Dr. Rupert Sheldrake, Anglie)

Energetické neboli éterické tělo (někteří současní vědci)