About Pavel

| Add my circles on Google+ :

Správně myslet

Lidé dobrého úmyslu věří, že několik dobrých skutků postačí k dosažení klidného svědomí a následnému dobytí království nebes.

Mezi nicneděláním a realizací něčeho je vždy lepší konat dobro. Přesto však opakovaný šlechetný čin není úplně dostačující k vyrovnání lidských hodnot na bitevním poli osobnosti, která tato bytost postrádá uvnitř sebe sama.

Člověk se stane tím, co vytváří v myšlenkách.

Nevyrovnaný mentální život, ploditel tisíce konfliktů a pošetilostí, se nezmění několika solidárními činy či skutečnou dobročinností.

Správně myslet je jedinou metodou jak správně jednat.

Pouze správně řízené myšlení zabrání klíčení semen mentálního narušení, ploditele útrap vystávajících z dřívějších špatných návyků.

Úsilí vynaložené na snahu správně myslet zabrání špatnému myšlení nebo nemyšlení vůbec, dvěma výplodům přetvářky a pohodlí.

Pomocí správného myšlení člověk objeví sám sebe a také správně jedná.

Usměrni své myšlenky k tomu nejzdárnějšímu.

Nestaň se prostředníkem morálního odpadu společnosti, ani si nedovol sbírat zbytky pesimizmu či vulgárnosti.

V žádném případě nekritizuj svého bližního, obzvláště tehdy, když není přítomen.

Hledej pozitivní vlastnosti, které existují u jiných a zlepši ty, které se nacházejí v tobě.

Buď vyrovnaný v hloubi duše i ve svém vnějším projevu.

Hovoř méně a rozvažuj víc o lásce.

Trvej na myšlenkách, které podněcují chuť stát se silným.

Plánuj vzrůst a přemýšlej o něm, uvažuj na téma ztráta času iluzemi a malichernostmi.

Ovládej strach jakéhokoliv původu, s důvěrou, že žádné vnější zlo ti nemůže uškodit, pokud budeš vnitřně dobrý, a že se ti přihodí pouze to, co pomáhá přispět k tvému osobnímu míru a spirituálnímu růstu.

*

Ježíš realizoval na Zemi jedny z nejpodivuhodnějších fenoménů, které byly kdy zaznamenány. Demonstroval ten nejvyšší stupeň lásky, který kdo doposud nabídl bytostem tohoto světa. Jeho správné myšlení bylo vždy příčinou správného jednání, které Ho učinilo Vzorem hodným následování ve všech dalších epochách.

Týden 38:
Divaldo Pereira Franco/Joanna de Ângelis, Chvíle rozjímaní, Zpráva 3

León Denis – Přehled filozofie duchů

Pro ještě lepší představu o filozofii duchů uvádím shrnutí podané Leónem Denisem v jedné z jeho knih:

Abychom výsledky bádání svého učinili ještě zřejmějšími, shrnujeme tuto hlavní zásady filosofie Duchů.

I. Boží Moudrost vládne nad světy. S ní ztotožněn jest nezměnitelný, věčný, řídící Zákon, jemuž jsou poddány všechny bytosti i věci.

II. Jako člověk ve svém obalu hmotném, neustále se obnovujícím, uchovává svoji totožnost duchovní, své nezničitelné já, sebevědomí, v němž se poznává, svědomí, jimž se ovládá a obrazí se v sobě, v úhrné jednotě svého já. Vesmírné já – toť Bůh, živý zákon, svrchovaná jednota, k níž míří a v souladu splývají všechny vztahy, nesmírné ohnisko světla a dokonalosti, odkud na všechno lidství září a se rozlévají paprsky Spravedlnosti, Moudrosti, Lásky.

III. Ve všemmíru všechno se vyvíjí a dychtí po vyšším. Všechno se přeměňuje a zdokonaluje. V lůně nevyzpytatelnosti vzniká život, zprvu zmatený, nejasný, oduševňující nesčíslné tvary, stále dokonalejší a dokonalejší, až rozkvete v bytosti lidském v níž dosahuje svědomí, rozumu a vůle, vytvořuje tak duši nebo-li ducha.

IV. Duše jest nesmrtelná. Jsouc dovršením a souborem nižších sil přírody, majíc v sobě zárodky schopností vyšších, jest určena, aby je rozvinula prací a sebepřemáháním, vtělujíc se na světech hmotných, aby stoupala nepřetržitým žitím stupeň od stupně k dokonalosti.

Duše má dvě stránky: jednu dočasnou, tělo pozemské, nástroj k bojům a zkouškám, jenž smrtí se rozpadne; druhou trvalou, tělo fluidné, od ní neodlučitelné, jež postupuje s ní a se ušlechťuje.

V. Život pozemský je škola, možnost výchovy a zdokonalení prací, bádáním a útrapami. Není věčného štěstí ani věčného utrpení. Odměna neb trest záleží v rozšíření neb zmenšení našich schopností, oboru našeho vnímání, jež jsou výsledky dobrého neb špatného zvyku, jejž jsme vypěstovali svobodnou vůlí, a snah i náklonností, jež jsme v sobě rozvinuli. Duše, volná a odpovědná, má v sobě zákon svého života; v přítomnosti klidní důsledky své minulosti a seje radost neb bolest své budoucnosti. Nynější život jest dědictvím předešlých žití a přípravou na další. Duch nabývá světla a vzrůstá svými rozumovými a mravními silami, podle toho, kam dospěl na své pouti, a jak silné byly vzněty k činům jeho směřujícím k dobru a pravdě.

VI. Těsná vespolnost pojí duchy, totožné původem i koncem, různící se toliko pomíjejícím stavem; jedni volní v nesmírnosti prostoru, druzí odění šatem podléhajícím zkáze; ale jedni i druzí předcházejí střídavě z jednoho stavu do druhého; smrt jest jen odpočinkem mezi dvěma pozemskými životy. Všichni, majíce původ svůj v Bohu, Otci svém společném, jsou bratří a tvoří jednu nesmírnou rodinu. “Mrtví” s “živými” jsou trvale spojeni a v ustavičných, vzájemných stycích.

VII. Duchové v nesmírnosti jsou roztříštěni podle hustoty svého fluidného těla, jež srovnává se s jejich pokročilostí a zdokonalením. Místo, jež zaujímají, jest určeno přesnými zákony; zákony ty ve věcech mravních jsou podobné zákonům přitažlivosti a tíže v oboru hmoty. Spravedlnost vládne tam stejně jako rovnováha panuje v říši hmoty. Hříšní, zlí duchové zahaleni jsou hustými fluidy, a ta poutají je k nižším světům; i jest jim vtělovati se na nich, aby se zbyli svých nedokonalostí. Duše ctnostná, oděná jemným, etherickým tělem, jest účastna dojmů nadsmyslného života a vznáší sek šťastnějším světům, kde hmota má méně moci, kde panuje harmonie, blaženost. Duše svým vyšším dokonalým žitím spolupůsobí s Bohem, přispívá k vytvoření světů, řídí jejich vývoj, bdí nad pokrokem člověčenstev, nad plněním věčných zákonů.

VIII. Dobro jest svrchovaný zákon všehomíra a cíl vývoje všeho stvoření. Zla ve skutečnosti není; jest jen výsledkem protiv; jest jen nižším stupněm, přechodným stavem, jimž všechny bytosti procházejí, jak postupují výš ak lepšímu a lepšímu.

IX. Ježto výchova duše jest vlastním účelem života, uvádíme stručně zásady její: Potlačujme hrubé potřeby tělesné, smyslné choutky; vytvořme si duševní, ušlechtilé potřeby. Bojujme, přemáhejme se, a třeba-li, i trpme pro pokrok lidstva i veškerenstva. Zasvěcujme své bližní v jasnou nádheru Pravdy a Krásy. Milujme upřímnost a spravedlnost, mějme se ke všem laskavě a blahovolně; toť tajemství budoucnosti, taková je naše Povinnost!

León Denis, Po smrti, druhé vydání, Hejda a Tuček, Praha – kapitola Přehled

Umění naslouchat

Naslouchej pozorně a pečlivě.
Nesnaž se přerušovat hovor, jako bys již vše pochopil.
Jsou lidé, kteří se nesnadno vyjadřují proto nebývá snadné jim porozumět.
Vyslechl-li jsi někoho, rozmlouvej s ním, pokud to dovolí okolnosti, a pouč ho, aby mu situace byla jasná.
Kdo umí pozorně naslouchat, ten lépe chápe poučení, které k němu přichází.
Naslouchat je umění, dnes ještě málo používané.

Týden 37:
Divaldo Pereira Franco/Joanna de Ângelis, Štastný život, Zpráva XLVIII

Myšlenky týdne

Rád bych se jen ve zkratce zmínil o tom, jak přesně vzniká rubrika myšlenky týdne.
Každé pondělí si vezmu jednu z knih s krátkými zprávami od dobrých duchů a náhodně ji otevřu na nějaké stránce, což je běžný způsob, jakým spiritisté hledají inspiraci pro témata, o kterých mají přemýšlet.
Proto se může stát, že se některá zpráva objeví v budoucnu vícekrát, což neznamená, že bych nemohl najít nějakou jinou; pro mě osobně je to často znamení, že bych se měl na něco opravdu soustředit.

Pavel Beran

Husovo sedmero

Proto, věrný křesťane, hledej pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, mluv pravdu, opatruj pravdu, braň pravdu až do smrti, neboť pravda tě vysvobodí od hříchu, od ďábla, od smrti duše a konečně od smrti věčné, kterou je věčné odloučení od boží milosti.

Jan Hus Výklad Viery, Desatera a Páteře, 1412
lze najít v: B. Havránek, J. Hrabák, J. Daňhelka a kol. Výbor z české literatury doby husitské, ČSAV Praha 1963

Nekřič

Nekřič.
Žádná situace nevyžaduje křičení, které mate a rozrušuje.
Když budeš hovořit přiměřeným tónem, křiklouni se ztiší, aby tě slyšeli.
Chceš-li s nimi soutěžit ve výšce hlasu, ochraptíš a nebudeš slyšen.
Hlas charakterizuje chování a emoce osob.
Nehovoříme o technikách prozódie, které mají svůj cíl, ale o přirozeném, slyšitelném tónu bez agresivity.
Slyšel jsi již svůj hlas z magnetofonu, především když jsi byl nevyrovnaný? Vyzkoušej si to!

Týden 36:
Divaldo Pereira Franco/Joanna de Ângelis, Štastný život, Zpráva C

Jít příkladem

I když o tom nevíš, jsi někomu příkladem.

Vždy existují osoby, které sledují tvé jednání, dokonce i nesprávné, a ztotožní se s ním.

Zodpovídáš pak nejen za to, co konáš, ale také za to, jak tvé ideje a postoj inspirují jiné.

Diktátoři a svévolní vládci by nic nezmohli, pokud by nebylo těch, kteří myslí stejným způsobem a podporují je.

Proto i dílo dobra by zaniklo, kdyby nebyli lidé, kteří se s ním spojí s odevzdaností a láskou.

Dbej na to, co mluvíš a konáš, abys podnítil následovníky, kteří se povznesou a budou jednat správně.

Týden 35:
Divaldo Pereira Franco/Joanna de Ângelis, Štastný život, Zpráva CXX

Rozhovor s Divaldem

Dne 27.5. 2013 proběhla na Novotného lávce 5 již 4. přednáška z cyklu Spiritualita Divalda Franca o depresích a psychiatrických poruchách.

05-Praga

Pří této příležitosti poskytl rozhovor, publikovaný již v květnovém čísle časopisu Meduňka, který nyní uveřejňujeme v plném znění:

1) Jak můžeme analyzovat depresi z lidského a duchovního hlediska?

Deprese je bipolární porucha v oblasti citů. Může být nejen původu organického, ale také psychologického, coby výsledek různých faktorů: dědičnosti, nakažlivých infekčních nemocí, které jsou interního původu organizmu anebo životních zážitků: traumata z dětství, domácí konflikty, rušivé rodinné chování, úzkost, strach, osamocenost…. Také připomeneme faktory duchovního původu, kde se jedná o vměšování duchovních myslí, podněcujících obsese, to znamená ovládnutí citové domény individua duchovními bytostmi. V Ježíšově Evangeliu je toto téma známo jako posedlost démony.

2) Dle tvrzení specialistů pro mentální zdraví světové zdravotnické organizace WHO by se měla deprese stát tou nejrozšířenější nemocí na světě. Souhlasíte s tímto tvrzením? Co vysvětluje tuto realitu?

Jsem v plné shodě s výrokem Světové zdravotnické organizace, protože sociální konkurence, egoismus, nedostatek bratrského cítění, přehnaná technologie, chybějící solidarita, strach ze samoty a jiných vlivných současných faktorů, tlačí jedince do vlastního nitra (do Self) a také psychologická nezralost, která narušuje neurokomunikaci a brání produkci substancí podněcujících radost a dobrý mozkový stav, což jsou: serotonin, noradrenalin a dopamin. Bez morálních základů nedokáží psychologicky oslabená individua čelit těmto ovlivňujícím faktorům a podléhají depresi. Dle důvěryhodných statistik, existuje dnes na světě přibližně 250 milionů depresivních lidí, mimo těch, kteří ještě nebyli takto diagnostikování…

3) Existují nějaké symptomy předcházející depresi?

Takových symptomů je mnoho: nespavost, nechuť k jídlu a k sexualitě, strach, přerušovaný spánek, nedostatek chuti žít, potíže s ranním vstáváním…

4) Je obvyklé spojovat depresi s genetickými faktory. Depresivní rodiče mají depresivní děti. Jaké další faktory můžeme ještě uvážit?

Bez jakékoliv pochyby genetické faktory přispívají k problematice deprese. Je-li jeden z rodičů depresivní, děti mají šanci 30% stát se také depresivními. Jsou-li oba rodiče depresivní, tato šance stoupá na 70%. Totéž platí v případě schizofrenie. Jiné faktory, jak je uvedeno v předchozí otázce, jsou události života, psychologické soužití s ​​ostatními a niterní konflikty.

5) Jak řešit depresi v dětství? Jsou takové případy běžné v instituci “Mansão do Caminho”, kterou řídíte?

Deprese v dětství je ještě závažnější pro neschopnost dítěte reagovat na svůj stav a snažit se o motivaci, aby se vymanilo z této emocionální poruchy. Nicméně povzbuzující konverzace, hry, při kterých se vzbuzuje zájem o soupeření a seberealizaci, velmi pomáhají vedle psychologických a psychiatrických terapií vždy přiměřených stupni projeveného problému. V naší instituci “Mansão do Caminho” jsme měli pouze jeden případ deprese, kde se ve skutečnosti jednalo o duchovní obsesi, negativní dědictví z jiné reinkarnace a šlo o jednoho našeho 15 letého chlapce.

6) Jak pomoci objektivně rodinným příslušníkům anebo přátelům, kteří trpí hlubokou depresí, bez vlastních sil vymanit se z této situace? Existují nějaké alternativy, které nahrazují anebo doplňují léky tradičně používané?

Když se pacient při depresi rozhodne čelit problému, stane se tím nejlepším psychoterapeutem. Protože nemá chuť k životu, je pro něho těžké reagovat. Avšak když projeví zájem o uzdravení, může si záhy přivlastnit zdravé návyky ve svém chování. Nejdříve ho musíme stimulovat, převést negativní myšlenkové vlny na jiné myšlenky – optimistického charakteru, naděje a dobrého pocitu. Poté mu pomáhat, aby se usilovně snažil překonat svůj špatný stav, obzvláště když ráno vstane, aby pečoval o svou hygienu, i třeba pod nátlakem. Hned poté pacientovi navrhnout procházku, což je velmi zdravé. Někteří specialisté v oblasti deprese tvrdí, že 6 kilometrová procházka odpovídá dávce specifického léku… Trváme na tom, aby nepřerušil léčbu, i přesto že už se cítí lépe, ale aby pokračoval v léčbě až do úplného uzdravení. Čímž se zabrání recidivě, ke které vždy dochází z důvodů nepozornosti pacienta a jeho rodiny.

7) Existují relace mezi mediumitou a depresivními anebo psychiatrickými poruchami?

Reinkarnovaný duch je vždy dlužníkem. Z tohoto důvodu se již narodí s matrikou vlastností určených k morální splátce. Jsou-li jeho dluhy spirituálního anebo intelektuálního druhu, narodí se s pocitem viny ve svém podvědomí, s nevyhnutelnou tendenci k problémům psychiatrického rázu. A současně ty duchovní bytosti, které se cítí být ublížené anebo oběťmi tohoto, jež se nyní opět nachází ve fyzickém těle, prostřednictvím zákona morální afinity se k němu přiblíží a přenáší na něho stav nevolnosti, produkují mentální hypnosu, jejichž výsledkem je soužení depresí anebo jiného rázu. Co se týká mediumity, toto soužití s nepřátelskými duchy, se stane snadnějším a přímočarým při vytváření fenoménu posedlosti.

8) Jaký je pohled spiritismu na ty nezávažnější psychiatrické případy?

Dle spiritismu existují dva způsoby morální splátky, které esoterici nazývají karmou. Jsou to zkoušky, které se skládají z testů, drobných neduhů a utrpení, jež jsou vážnými mentálními poruchami a organickými potížemi, jako deformace a degenerace všeho druhu. My spiritisté dáváme přednost konceptu s názvem zákon příčiny a následku. Každá událost je výsledkem nějaké příčiny. Jedná-li se o inteligentní událost, okamžitě za ní vidíme inteligentní původ. Z tohoto důvodu, ať už jsou jakékoliv výzvy lidské bytosti: zdraví, nemoc, štěstí nebo neštěstí, moc nebo závislost, krása anebo deformace, hojnost nebo chudoba, radost nebo smutek, příčina se vždy nachází u ducha tohoto člověka, který trpí následkem špatností praktikovaných v minulosti. Co se týče psychologických a psychiatrických problémů, prevalence tohoto zákona je normální.

9) Existují preventivní metody proti depresi?

Ano existují. Zpočátku, musíme vždy kultivovat radost ze života, a to dokonce i v méně šťastných okamžicích. Snažit se žít vznešené myšlenky, udržovat si relevantní výtečnou emocionální úroveň, bez psychologických holí jakéhokoliv druhu závislosti. Modlitba je blahodárným přínosem, protože pozvedává myšlení těch, kteří v modlitbě přemýšlí, a tím mohou získat naději a klid…

10) Jaký vzkaz by jste měl pro naše čtenáře?

Žít biologický fenomén. Dobře žít a nashromáždit zážitky, avšak, žít dobře to znamená být niterně bohatým na radost a mír, být žoviální a pracovitý, to jsou cíle, které my všichni máme sledovat. Velký český psychiatr Dr. Stanislav Grof, který uskutečnil pozoruhodné pokusy s kyselinou lysergovou na pražské univerzitě kolem roku 1955 u pacientů trpících schizofrenií a tak definoval reinkarnaci, napsal excelentní knihu, které dal název „Za hranicemi mozku“ a stal se později v Kalifornii (USA) jedním ze spoluzakladatelů Transpersonální psychologie, také známé jako Psychologie s duší. Ve svých terapeutických doporučeních Grof navrhuje víceméně to, o čem jsem se zmínil. Důležité je dát životu smysl, psychologický význam, tak jak tomu učil Viktor Frankel, slavný vídeňský psychiatr, autor Logoterapie, také známé jako smyslová terapie. Přežil několik koncentračních táborů s nucenými pracemi a vyhlazením. Dát životu smysl, je nejlepším způsobem k dosažení vnitřního naplnění. Proto bych vzkázal vašim čtenářům, že nejdůležitější je milovat, a ne být milován, jakkoliv se to zdá být neuvěřitelné. Jestliže milujete, vnitřní obohacení je možné. Když si přejete být milováni, individuum se ještě nachází ve stavu psychologického dětství.

Salvador de Bahia, 15. prosince 2012. Divaldo Pereira Franco

Divaldo, Díky

Ten, kdo Divalda Pereiru Franca nezná a přečte si poprvé jeho životopis, si často může klást otázky: Je to pravda? Jak je to možné? Kde, kdy a jak to začalo?

V přání k Divaldovým 85. narozeninám od Suely Caldas Schubertové Divaldovi z roku 2012 a ve knize Divaldo Franco, Mladík, který zvolil Lásku napsané Anitou Marií Rosas Baptist nacházíme některé z odpovědí na tyto otázky.

Divaldo se narodil v katolické rodině, byl šťastným a veselým dítětem a miloval hudbu  přírody a žalmy, i když neměl žádné radio. Ve 4 letech uviděl Divaldo poprvé ducha milé a láskyplné dámy, která se objevila, aby ho utěšila pokaždé, když měl astmatický záchvat. Představila se jako “Přátelský duch”. Tak se probudila Divaldova mediumita. A ačkoli se posléze jeho dětství dá považovat za úplně běžné dětství normálního kluka, míval i zlé sny a zneklidňující vize pod vlivem nešťastných duchů.
“Přátelský duch” odhalil svoji identitu až roku 1945. Je to Joanna de Angelis, jeho duchovní učitelka.

Jako dospělý byl Divaldo přiveden ke spiritismu a začal praktikovat mediumitu pod vedením jeho rádkyně Joanny de Angelis. Ve 20 letech započal svůj úkol coby řečník. 27. března 1947, ve městě Aracaju, před zraky diváků očekávající jeho řeč, váhající a nejistý, uslyšel hlas, který mu řekl: “Mluv, já budu mluvit za tebe a s tebou.” To promluvil duch Humberta de Campose (Brazilského spisovatele žijího v letech 1886-1934), vyzívající ho, aby začal jeho misi rozšiřování Kristova evangelia a spiritismu. Divaldo tedy povstal a promluvil. A od té doby nikdy nepřestal přednášet. Již 66 let mluví ve jménu dobra a míru.

16. února 1949 medijně napsal(psychografoval) svojí první zprávu, která byla podepsaná duchem Marca Prisca. Divaldo Franco popisuje tuto událost takto: Po tom, co cítil ostrou bolest v ruce a jistý neklid, promluvil se svými duchovními přáteli, kteří ho doprovodili do Veigova domu a navrhli mu, aby vzal tužku a papír. Divaldo poslechl a začal velmi rychle psát… A i v tomto případě píše doteď a pokračuje tak ve své misy. Ke dnešnímu dni Divaldo medijně napsal 258 knih podepsaných 211 duchovními autory.
Většina prací byla napsána pod vedením Joanny de Angelis, která zdůrazňuje sebepoznání a každodení uplatnění mravní nauky bratrské lásky, obsažené v Evangeliu a spiritistické doktrýně, a povzbuzuje čtenáře, aby čelili problémům všedního dne praktičtějším a optimističtějším způsobem.

Divaldův život je neoddělitelně spojený se životem jeho přítele a bratrance Nilsona Pereiry de Souza. S ním roku 1952 založili oraganizaci Mansão do Caminho. Divaldo líčí, že když roku 1948 cestoval s Nilsonem vlakem a sledoval scenérii za oknem, měl vizi, ve které viděl sám sebe pohybující se po velké oblasti s mnoha stromy, několika budovami a skupinou dětí okolo starého muže. “Když jsem se k tomuto muži přiblížil, otočil se a já si uvědomil, že jsem to já sám, i když starší…”, popisuje Divaldo a pokračuje: “Přijeli jsme do Salvadoru a šli jsme na běžné mediumické sezení, kde se mě Joanna de Angelis, stále ještě se představující jako “Přátelský duch”, zeptala, jestli bych se nechtěl věnovat vzdělávání sirotků, protože je tento úkol součástí mého programu duchovní evoluce…” A tak, jak říká, se zrodilo Mansão do Caminho.

Pocatky Mansão do Camin
Počátky Mansão do Caminho

Poslední roky Divaldo cestuje průměrně 230dní v roce, aby přednášel na seminářích v Brazílii i po celém světě. Divaldův život je směsí přeplněných  přednášek posluchači; rozhovorů s novináři i lidmi na ulicích (ovládá několik jazyků); neustávajího studia; medijních sezení; medijního psaní; duchů projevujících se skrze jeho mediumitu; vznešených duchů, kteří ho obklopují; spirituálního léčení; jeho slov utěšujících psychické i fyzické bolesti; práce pro děti, které se rodí, vyrůstají a vzdělávají v jeho oraganizaci; mnoha přátel; spiritistického hnutí; stovek dobrovolníků a mnoha dalšího.
Od roku 1947 do 2010 navšívil 976 měst (z toho 397 mimo Brazílii) v 65 zemích světa, procestoval 13702687 km (což představuje 41 cest na Měsíc) a přednesl okolo 13000 přednášek. Jen pro představu, během své letošní cesty po Evropě mezi 5. květnem a 13. červnem navštíví 17 zemí a přednáší v 27 městech.

Divaldova prednaska
Divaldova prednáška

Během své letošní návštěvy Curychu mu byla položena otázka, zda-li ve svých 86 letech cítí unavený? Na což mladistvě odpověděl: “Cítím se osvěžován radostí ze života.” A to i přes jeho pro nás nepochopitelný způsob života, protože spí pouze 4 hodiny deně a každý den až do časných ranních hodin medijně píše knihy, i když má ten den přednášku.
Tento rok je již dvacátým třetím, ve kterém má přednášku i v České republice, v Praze a/nebo v Brně. Ve svém rozhovoru z Magazínu Meduňka z června loňského roku nám odhaluje svoji náklonnost a oddanost naší zemi.

Být s Divaldem a naslouchat mu je jako dar z nebes: citíme veselí, štěstí a lásku. Momenty s ním jsou prosyceny jeho moudrostí, jeho slovy plnými lásky a ozářeny jeho vysokými psychickými vibracemi. Cítíme se obnoveni, optimističtí a šťastní.
Za to, za všechno, i za to ostatní, pro co se v tomto článku již nenašlo místo, bychom ti chtěli Divaldo poděkovat.

Děkujeme.
Skupina Allan Kardec Praha