Bůh. Ústřední bod celé spiritistické doktríny. Bez Jeho existence nedává nic z ní smysl. Bez víry v Něj ji nikdy nemůžete přijmout.

Jedna z věcí, která podle mého názoru brání všeobecnějšímu rozšíření víry v Boha, je utkvělá představa o tom, že říkám-li, že věřím v Boha, nutně tím myslím vousatého stařečka, který sedí na obláčku, kouká dolů a plní naše přání. (Nemluvě o tom, že jsem se nedávno dozvěděl, že když věřím v Boha, popírám evoluci. To jsem o sobě ani nevěděl…) Kvůli tomuto mylnému přesvědčení mnoho lidí říká, že věří v “něco” vyššího, “něco” nad námi, ale v Boha v žádném případě.

Podle mě je podstatné si uvědomit, že právě to “něco” je Bohem. Něco pro nás stále neuchopitelného, co tu není proto, aby plnilo naše malicherná přání, ale pomáhám nám nalézt správnou cestu životem.

To, že je pro nás Bůh jako celek neuchopitelný, neznamená, že si o něm nemůžeme udělat alespoň základní představu. A proto je vhodné se podívat do Kardecovi Knihy duchů, ve které, v souladu s tím, co bylo zmíněno výše, hned první otázka zní: Co je to Bůh? (A ne Kdo je to Bůh?) Odpověď zní:

„Bůh je nejvyšší inteligence, první příčina všech věcí.“ (Kniha duchů, ot. č. 1)

Což je sice definice úplně správná, ale bohužel pro nás nepříliš konkrétní. Naše mysl ale stejně, jak již bylo zmíněno, ještě není schopná Jeho velikost pojmout. Což si každý může zkusit, ale také nás v tom utvrzují odpovědi na otázky 10 a 11:

  1. Může člověk pochopit vnitřní podstatu Boží?

„Ne, k jeho pochopení mu schází potřebné smysly.“

  1. Bude člověk někdy schopný pochopit tajemství Boží?

„Až jeho mysl nebude zastíněna hmotou a až se svou dokonalostí přiblíží Bohu, bude schopný Ho vidět a pochopit.“
Omezenost lidských schopností mu neumožňuje pochopit vnitřní podstatu Boha. Během raného dětství lidstva si člověk často pletl Stvořitele s tvorem a připisoval mu své vlastní nedokonalosti. Ale úměrně k vývoji jeho morálního smyslu, lidské myšlenky pronikají hlouběji do podstaty věci a tak si je schopný vytvořit správnější a racionálnější představu o Bohu, ačkoli stále nedokonalou a neúplnou.

Vše, čeho jsme schopni, je udělat si představu o některých z jeho vlastností. Tu nám přináší otázka 13:

  1. Když říkáme, že Bůh je věčný, nekonečný, neměnný, nehmotný, jedinečný, všemocný, svrchovaně spravedlivý a dobrý, nemáme úplnou představu o jeho vlastnostech?

 „Ano, soudě z vašeho úhlu pohledu, protože si myslíte, že shrnete do těchto pojmů vše; ale musíte pochopit, že existují věci převyšující inteligenci i toho nejrozumnějšího člověka, a pro které ve vaší řeči, omezené vašimi myšlenkami a city, chybí výrazy. Váš rozum vám říká, že Bůh musí mít tyto dokonalosti na nejvyšším stupni, protože kdyby mu jedna chyběla, nebo by nebyla na nejvyšším stupni, tak by nebyl nadřazený všem, a tak by nebyl Bohem. Aby byl nadřazený všem, nesmí se podrobovat žádné změně a nesmí mít žádnou nedokonalost, jakou jen si představivost dokáže vymyslet.“
Bůh je věčný. Kdyby měl začátek, musel by buď vycházet z ničeho nebo by musel být vytvořen něčím Jemu předcházejícím. A tak krok za krokem přicházíme k představě nekonečna a věčnosti.
Bůh je neměnný. Kdyby byl podroben změnám, zákony vládnoucí vesmíru by nebyly stálé.
Bůh je nehmotný, což znamená, že se jeho podstata liší od všeho, čemu říkáme hmota; jinak by nebyl neměnný, protože by podléhal změnám hmoty.
Bůh je jedinečný. Kdyby bylo několik Bohů, nebylo by jednoty ani v záměrech, ani v síle řídící vesmír.
Bůh je všemocný, protože je jedinečný. Kdyby nebyl nejmocnějším, znamenali to, že něco je mocnějším, nebo alespoň stejně mocným. Nestvořil by veškeré věci, a ty, které by nebyl stvořil, by byly výtvory jiného Boha.
Bůh je svrchovaně spravedlivý a dobrý. Prozřetelná moudrost Božích zákonů se ukazuje jasně v těch nejmenších, stejně jako v těch největších věcech a tato moudrost nepřipouští pochybnosti ani o Boží spravedlnosti, ani dobrotě.

Hledání Boha pro mě osobně neznamená hledání všemocné bytosti, ale hledání příčiny, proč vesmír existuje. Protože věřím snadno pozorovatelnému principu, že každý důsledek musí mít nějakou příčinu. Sledovali bychom-li události zpět v čase, pro každou událost bychom dokázali nějakou příčinou najít. I když je pravda, že mnohdy velmi komplikovanou. Nakonec se musíme neodvratně dostat k té první. K příčině, které nic nepředcházelo. A tuto neobyčejnou příčinu já nazývám Bohem… Tento myšlenkový postup jasně ukazuje to, že je zřejmě naprosto nemožné popsat, jak Bůh vlastně vypadá. Jak chcete popsat prvotní příčinu? Jistě jí nebudete dávat jakékoliv lidské parametry – proč by příčina měla vypadat jako člověk. Ale zároveň z toho vyplývají Jeho jiné charakteristiky. Jak neskutečně vyspělý musel být někdo (něco?), kdo stvořil celý tento vesmír…

Na závěr bych chtěl zmínit, proč je natolik podstatné, abychom si přiznali existenci Boha, když bylo ukázáno, že často je to pouze otázka slova, které používáme k označení stejné “entity”?  Je to protože pouze Bůh (a ne “něco”) u nás probouzí smysl pro morálku a povinnost vůči ostatním. Pouze Bůh a víra v jeho spravedlnost dokáže přinést nekonečný optimismus, co se týče budoucnosti, pouze Bůh nás může zbavit strachu ze smrti, pouze Bůh nám umožní přijímat utrpení jako něco užitečného (a umožnit nám tak snáze ho překonat) a pouze Bůh nám ukazuje, jak moc velkou cenu mají naše dobré skutky a jak moc platíme za ty špatné.

Pavel Beran

4 Comments

  1. Michal
    Posted 23/06/2015 at 11:31 | Permalink

    děkuji za pěkný článek..já osobně považuji také za velice důležité vnímání Nejvyššího jako “Někoho”, spíše než něco, to mi také umožnuju mít s Bohem vztah a vnímat Jeho přítomnost ve svém životě. Důkazem osobní povahy Boha je pro mě i to-jak je zde popsáno také- že Bůh je synonimum k inteligenci a existence inteligence je vždy vázána na živou vědomou bytost, v tomto případě Nejvyšší Bytost. S pozdravem Michal Sládek

  2. Pavlína
    Posted 02/04/2018 at 18:05 | Permalink

    Moc hezký článek, pane Pavle. Ukazuje to, že lidé mají kromě těla duši i ducha. Podle mého názoru tělem a duší si uvědomujeme fyzické potěšení i žal, duchem si uvědomujeme krásu toho, jak nás Bůh miluje.
    Srdečně,
    Pavlína

  3. Anna Fialová
    Posted 07/07/2018 at 13:50 | Permalink

    Když je Bůh tak dobrý ……proč jsou války a různá zvěrstva proti lidskosti, jeden hruhému takto činí ? Člověk, který svojí inteligencí a schopnostmi stvořil ( vyrobil ) např. automobil, pračku…. moc dobře ví, co od toho čekat. Tedy, ví, jak bude např. ta pračka pracovat. A sama od sebe nemůže vytvářet nový program. Bůh, který tedy stvořil člověka, přeci jako nejvyšší …….apod., také musel vědět jak se bude člověk chovat?! On ,ho vlastně také vyrobil ( by se dalo řici ), jako člověk tu pračku. Nebo ne ? Tak podle mě, musel vědět, jak lidé budou ( války, koncentráky….), na sebe zlí.

    • Pavel Beran
      Posted 07/07/2018 at 14:55 | Permalink

      Odpověď na Vaši otázku vyžaduje zamyslet se nad několika věcmi.
      První je naše ego. A v tomto případě myslím naši schopnost myslet/mít jiné úmysli než náš stvořitel. Kdybychom tuto schopnost neměli dalo by se předpokládat, že by nikdy k jiným zvěrstům nedošlo ovšem za cenu, že bychom byli nerozlišitelní od Boha samotného. Idvidivualita jako taková by neexistovala. Otázku kterou je dobré si potom položit je: Je vhodné tuto schopnost využívat? A odpověď podle mě je: není. To ovšem není nutně odpověď každého. I když já osobně věřím je jednou bude. Jak tedy k této odpovědi dojdeme? Tím, že “zkusíme” jít proti Boží vůli, budeme aplikovat naši svobodu a setkáme se s důsledky takových činů (především bolest a utrpení ve všech jeho podobách).
      To nás přivádí k další otázce. Co je vlastně dobro? Je bolest dobrá když nás přivede k rychlejšímu uzdravení. Já bych řekl, že ano, ale to je hlavně otázka perspektivy. A moji perspektivu mi přínáší víra v reinkarnaci. Kdybych v ni nevěřil, já osobně bych nemohl věřit ani v jakoukoliv spravedlnost. Protože jeden lidský život je příliš krátký na to, abychom během něho mohli vidět jak všechny příčiny tak především konečný cíl ke kterému nás všechna naše práce na sebezlepšení a všechno naše utrpení vede. K dokonalosti naší duše (a můžeme dlouze diskutovat o tom, co přesně ta dokonalost představuje. Co by ale určitě měla obsahovat je i schopnost “naslouchat” Boží vůli, která se rozhodně neučí snadno).
      Takže měl bych shrnout proč jsou války (či všechno jim podobné): Jsou důsledkem svobody naší volby v době kdy jsme ještě daleko od “dokonalosti” (což znamená například, že jsme často řízeni především naším egoismem) a jsou “povoleny” proto, že jsou bolestivými lekcemi ukazující důsledky právě takového chování.
      K lepšímu pochopení toho, co jsem se snažil poněkud vyjádřit se vrátím k Vašemu přírovnání “stvoření” člověka Bohem se stvořením pračky. Pračka je bezduchý nástroj sloužící člověku. Je mechanická, čistě “racionální” a neměnná (až na to, že stárne a chřadne). Těžko bychom mohli dát kteroukoliv z těchto charakteristik použít na člověka. Osobně nemám žádnou představu jestli člověk má nějaký účel pro Boha, ale tato otázka nevyžaduje zodpovězení a je otázkou zdali vůbec člověk k takovému může dojít (já myslím, že ne). Co nás ovšem spiritismus učí je, že nás Bůh stvořil jako “prázné listy” s jasným cílem (=dokonalost) ovšem cesta je na nás. Jepší představa než vztahu člověka pračky pro pochopení našeho vztahu k němu/jeho k nám je vztah rodiče a dítěte. Jistě přirovnání je to nedokonalé. Jistě, rodiče dítě “nestvořili” celé (nedali mu duši), ovšem dali mu jeho fyzickou schránku. A lidská inteligence (ani cokoliv jiného) není dokonalá a tak její schopnost vidět do budoucnosti je velmi omezená. Ale pořád, s jistotou alespoň pár let po narození, převyšuje inteligenci dítěte. Rodič se snaží naučit vše co může, ale dítě často neposlouchá, ač to může jít velmi proti jeho zájmům (o čemž ještě neví) a často nezbývá nic jiného než nechat jej popálit, aby konečně pochopilo. Duše člověka prochází inkarnací za inkarnací a chybou za chybou, aby se poučila – aby nakonec PO ZÁSLUZE mohla stanout na svém právoplatném místě po Božím boku (a můžem opět diskutovat o tom, co přesně to asi znamená).
      Pokusil jsem se jak nejlépe dovedu odpovědět na Vaši otázku. Omlouvám se, není to jednoduché to shrnout, a tak si dokážu představit, že moje odpověď zanechala mnoho nejasností. S těmi se na mě můžete obrátit i přes email (skupinaallankardec@gmail.com ), jestli bude v mých silách je zodpovědět, udělám to.
      S pozdravem, Pavel Beran
      (Upraveno)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *