Neotřesitelná víra je pouze taková, která se může střetnout tváří v tvář s rozumem v každé lidské epoše.

Allan Kardec

Když se rozhodneš pro vyšší cíle a vystřídáš se bláznovství nevyrovnanosti, navštíví tě osoby se snahou přesvědčit tě, že se mýlíš.
Trvej na svém zdravém předsevzetí a neposlouchej je.
Když upadneš, bude jen málo rukou, které se budou snažit tě pozvednout.
Je vždy dosti těch, kteří ještě hlouběji srazí padlého do příkopu zoufalství.
Bohužel je málo těch, kteří ochotni nezištně pomáhat, zatímco se množí počet lidí, kteří si libují, když mohou jiným uškodit.
Jdi kupředu s dobrem a Dobro ti učiní velké dobro.

Týden 40:
Divaldo Pereira Franco/Joanna de Ângelis, Štastný život, Zpráva CLIV

Tvá zkušenost je hodnota, kterou získáš časem, žitím lekcí života ve tvém procesu vývoje.
Prošlá cesta je cesta poznaná.
Tváří v tvář této zkušenosti poznáš, že je velká vzdálenost mezi teorií a praxí.
Více uvažuj, dříve než budeš jednat, aby tvá rozhodnutí byla klidná a povzbudivá.
Jednáš-li popudem, můžeš padnout do nebezpečných omylů.
Jsou události, které se přihodí ve správný čas, ale je moudrý člověk ten, který určí hodinu k realizaci vyšších cílů.

Týden 39:
Divaldo Pereira Franco/Joanna de Ângelis, Štastný život, Zpráva LXII

V předešlém jsme podali výklad zjevení Duchů pokud se týká mravního zákona. V tom jest pravá velikost spiritismu. Zjevy jsou jen úvodem a v témž poměru k mravnímu zákonu jako slupka k plodu, obé nerozdílné co do vzrůstu, ale tak různé hodnoty!

Na základech, jež položila věda, staví filosofie; korunou filosofie jest pak mravouka, v níž se všechny mravouky minulosti splývají, se doplňují a vysvětlují, aby se staly mravoukou všeobecnou, pramenem vší moudrosti a ctnosti, jichž však člověku nelze získati, leč prošel-li řadou mnoha žití.

Mravní zákon je duši nějpřednější potřebou a též nejdrahocenějším majetkem, správně-li mu rozumí. Jím lze nám měřiti své síly a podle nich zaříditi své jednání, aby nám co nejvíce prospělo. Naše vášně jsou zhoubné síly, jsme-li otroky jejich, avšak mohou býti užitečné, blahodárné, umíme-li jimi vládnouti. Opanovati je znamená vzrůsti, poddati se jim jest totéž jako klesnouti a zbídačiti.

Chceš-li, čtenáři, vyprostiti se z pozemských běd, uniknouti pozemskému vtělování, vštip si zákon mravní a plň jej! Nedej člověku smyslnému, pomíjejícímu, jenž zanikne v hodině smrti, leč co je nevyhnutelno: vzdělávej s veškerou péčí člověka duchovního, který má život věčný. Odvracej se od věcí časných: pocty, bohatství a radovánky světácké jsou pouhý dým; jen dobro, krása a pravda jsou věčné.

Zachovej duši svou bez poskvrny, svědomí své bez výčitek. Každá myšlenka zlá, každý vzlet a každé úsilí k dobru rozmnoží tvé síly a učiní tě schopným obcovati s vyššími mocnostmi. Vyvíjej v sobě život vnitřní, jímž lze vejíti ve styk s neviditelným světem a veškerou přírodou. V tom je zdroj pravé síly a zároveň i čistých rozkoší a vzácných dojmů, jež vzrůstají tou měrou, jak slábnou dojmy života vnějšího, přibývajícím stářím a straněním se věcí světských.

Rozjímej o věcech vyšších a uslyšíš z hlubin vlastního nitra podivuhodné harmonie jako ohlas báječných světů, uslyšíš hlasu, jež budou ti vypravovati o hrozných bojích mravních a vznešených skutcích sebezapření a lásky. V těchto dojmech a nadšení, lidem smyslným a zlým neznámých, najdeš předehru volného života v nekonečnosti, okusíš blaženosti uchystané spravedlivým, dobrým a statečným.

Z knihy: León Denis, Po smrti, druhé vydání, Hejda a Tuček, Praha – kapitola LVI. Mravní zákon

Lidé dobrého úmyslu věří, že několik dobrých skutků postačí k dosažení klidného svědomí a následnému dobytí království nebes.

Mezi nicneděláním a realizací něčeho je vždy lepší konat dobro. Přesto však opakovaný šlechetný čin není úplně dostačující k vyrovnání lidských hodnot na bitevním poli osobnosti, která tato bytost postrádá uvnitř sebe sama.

Člověk se stane tím, co vytváří v myšlenkách.

Nevyrovnaný mentální život, ploditel tisíce konfliktů a pošetilostí, se nezmění několika solidárními činy či skutečnou dobročinností.

Správně myslet je jedinou metodou jak správně jednat.

Pouze správně řízené myšlení zabrání klíčení semen mentálního narušení, ploditele útrap vystávajících z dřívějších špatných návyků.

Úsilí vynaložené na snahu správně myslet zabrání špatnému myšlení nebo nemyšlení vůbec, dvěma výplodům přetvářky a pohodlí.

Pomocí správného myšlení člověk objeví sám sebe a také správně jedná.

Usměrni své myšlenky k tomu nejzdárnějšímu.

Nestaň se prostředníkem morálního odpadu společnosti, ani si nedovol sbírat zbytky pesimizmu či vulgárnosti.

V žádném případě nekritizuj svého bližního, obzvláště tehdy, když není přítomen.

Hledej pozitivní vlastnosti, které existují u jiných a zlepši ty, které se nacházejí v tobě.

Buď vyrovnaný v hloubi duše i ve svém vnějším projevu.

Hovoř méně a rozvažuj víc o lásce.

Trvej na myšlenkách, které podněcují chuť stát se silným.

Plánuj vzrůst a přemýšlej o něm, uvažuj na téma ztráta času iluzemi a malichernostmi.

Ovládej strach jakéhokoliv původu, s důvěrou, že žádné vnější zlo ti nemůže uškodit, pokud budeš vnitřně dobrý, a že se ti přihodí pouze to, co pomáhá přispět k tvému osobnímu míru a spirituálnímu růstu.

*

Ježíš realizoval na Zemi jedny z nejpodivuhodnějších fenoménů, které byly kdy zaznamenány. Demonstroval ten nejvyšší stupeň lásky, který kdo doposud nabídl bytostem tohoto světa. Jeho správné myšlení bylo vždy příčinou správného jednání, které Ho učinilo Vzorem hodným následování ve všech dalších epochách.

Týden 38:
Divaldo Pereira Franco/Joanna de Ângelis, Chvíle rozjímaní, Zpráva 3

Pro ještě lepší představu o filozofii duchů uvádím shrnutí podané Leónem Denisem v jedné z jeho knih:

Abychom výsledky bádání svého učinili ještě zřejmějšími, shrnujeme tuto hlavní zásady filosofie Duchů.

I. Boží Moudrost vládne nad světy. S ní ztotožněn jest nezměnitelný, věčný, řídící Zákon, jemuž jsou poddány všechny bytosti i věci.

II. Jako člověk ve svém obalu hmotném, neustále se obnovujícím, uchovává svoji totožnost duchovní, své nezničitelné já, sebevědomí, v němž se poznává, svědomí, jimž se ovládá a obrazí se v sobě, v úhrné jednotě svého já. Vesmírné já – toť Bůh, živý zákon, svrchovaná jednota, k níž míří a v souladu splývají všechny vztahy, nesmírné ohnisko světla a dokonalosti, odkud na všechno lidství září a se rozlévají paprsky Spravedlnosti, Moudrosti, Lásky.

III. Ve všemmíru všechno se vyvíjí a dychtí po vyšším. Všechno se přeměňuje a zdokonaluje. V lůně nevyzpytatelnosti vzniká život, zprvu zmatený, nejasný, oduševňující nesčíslné tvary, stále dokonalejší a dokonalejší, až rozkvete v bytosti lidském v níž dosahuje svědomí, rozumu a vůle, vytvořuje tak duši nebo-li ducha.

IV. Duše jest nesmrtelná. Jsouc dovršením a souborem nižších sil přírody, majíc v sobě zárodky schopností vyšších, jest určena, aby je rozvinula prací a sebepřemáháním, vtělujíc se na světech hmotných, aby stoupala nepřetržitým žitím stupeň od stupně k dokonalosti.

Duše má dvě stránky: jednu dočasnou, tělo pozemské, nástroj k bojům a zkouškám, jenž smrtí se rozpadne; druhou trvalou, tělo fluidné, od ní neodlučitelné, jež postupuje s ní a se ušlechťuje.

V. Život pozemský je škola, možnost výchovy a zdokonalení prací, bádáním a útrapami. Není věčného štěstí ani věčného utrpení. Odměna neb trest záleží v rozšíření neb zmenšení našich schopností, oboru našeho vnímání, jež jsou výsledky dobrého neb špatného zvyku, jejž jsme vypěstovali svobodnou vůlí, a snah i náklonností, jež jsme v sobě rozvinuli. Duše, volná a odpovědná, má v sobě zákon svého života; v přítomnosti klidní důsledky své minulosti a seje radost neb bolest své budoucnosti. Nynější život jest dědictvím předešlých žití a přípravou na další. Duch nabývá světla a vzrůstá svými rozumovými a mravními silami, podle toho, kam dospěl na své pouti, a jak silné byly vzněty k činům jeho směřujícím k dobru a pravdě.

VI. Těsná vespolnost pojí duchy, totožné původem i koncem, různící se toliko pomíjejícím stavem; jedni volní v nesmírnosti prostoru, druzí odění šatem podléhajícím zkáze; ale jedni i druzí předcházejí střídavě z jednoho stavu do druhého; smrt jest jen odpočinkem mezi dvěma pozemskými životy. Všichni, majíce původ svůj v Bohu, Otci svém společném, jsou bratří a tvoří jednu nesmírnou rodinu. “Mrtví” s “živými” jsou trvale spojeni a v ustavičných, vzájemných stycích.

VII. Duchové v nesmírnosti jsou roztříštěni podle hustoty svého fluidného těla, jež srovnává se s jejich pokročilostí a zdokonalením. Místo, jež zaujímají, jest určeno přesnými zákony; zákony ty ve věcech mravních jsou podobné zákonům přitažlivosti a tíže v oboru hmoty. Spravedlnost vládne tam stejně jako rovnováha panuje v říši hmoty. Hříšní, zlí duchové zahaleni jsou hustými fluidy, a ta poutají je k nižším světům; i jest jim vtělovati se na nich, aby se zbyli svých nedokonalostí. Duše ctnostná, oděná jemným, etherickým tělem, jest účastna dojmů nadsmyslného života a vznáší sek šťastnějším světům, kde hmota má méně moci, kde panuje harmonie, blaženost. Duše svým vyšším dokonalým žitím spolupůsobí s Bohem, přispívá k vytvoření světů, řídí jejich vývoj, bdí nad pokrokem člověčenstev, nad plněním věčných zákonů.

VIII. Dobro jest svrchovaný zákon všehomíra a cíl vývoje všeho stvoření. Zla ve skutečnosti není; jest jen výsledkem protiv; jest jen nižším stupněm, přechodným stavem, jimž všechny bytosti procházejí, jak postupují výš ak lepšímu a lepšímu.

IX. Ježto výchova duše jest vlastním účelem života, uvádíme stručně zásady její: Potlačujme hrubé potřeby tělesné, smyslné choutky; vytvořme si duševní, ušlechtilé potřeby. Bojujme, přemáhejme se, a třeba-li, i trpme pro pokrok lidstva i veškerenstva. Zasvěcujme své bližní v jasnou nádheru Pravdy a Krásy. Milujme upřímnost a spravedlnost, mějme se ke všem laskavě a blahovolně; toť tajemství budoucnosti, taková je naše Povinnost!

León Denis, Po smrti, druhé vydání, Hejda a Tuček, Praha – kapitola Přehled

Naslouchej pozorně a pečlivě.
Nesnaž se přerušovat hovor, jako bys již vše pochopil.
Jsou lidé, kteří se nesnadno vyjadřují proto nebývá snadné jim porozumět.
Vyslechl-li jsi někoho, rozmlouvej s ním, pokud to dovolí okolnosti, a pouč ho, aby mu situace byla jasná.
Kdo umí pozorně naslouchat, ten lépe chápe poučení, které k němu přichází.
Naslouchat je umění, dnes ještě málo používané.

Týden 37:
Divaldo Pereira Franco/Joanna de Ângelis, Štastný život, Zpráva XLVIII

Rád bych se jen ve zkratce zmínil o tom, jak přesně vzniká rubrika myšlenky týdne.
Každé pondělí si vezmu jednu z knih s krátkými zprávami od dobrých duchů a náhodně ji otevřu na nějaké stránce, což je běžný způsob, jakým spiritisté hledají inspiraci pro témata, o kterých mají přemýšlet.
Proto se může stát, že se některá zpráva objeví v budoucnu vícekrát, což neznamená, že bych nemohl najít nějakou jinou; pro mě osobně je to často znamení, že bych se měl na něco opravdu soustředit.

Pavel Beran

8. a 9. listopadu se bude v Londýně konat 4. Britský kongres o medicíně a spiritualitě, jehož se zúčastní mnoho zajímavých řečníků:

http://animoto.com/play/cMckDv13SRDLA0u3xtEPmw

Pro bližší informace a registraci navštivte stránky:

http://www.medspiritcongress.org/

Proto, věrný křesťane, hledej pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, mluv pravdu, opatruj pravdu, braň pravdu až do smrti, neboť pravda tě vysvobodí od hříchu, od ďábla, od smrti duše a konečně od smrti věčné, kterou je věčné odloučení od boží milosti.

Jan Hus Výklad Viery, Desatera a Páteře, 1412
lze najít v: B. Havránek, J. Hrabák, J. Daňhelka a kol. Výbor z české literatury doby husitské, ČSAV Praha 1963