Země dosáhla stavu, že by se mohla stát místem štěstí a míru – Bůh nechce, aby se rodily zlé duše, které by pokračovaly v na­rušování míru a nerespektovaly dobro. Takovéto duše musí opustit Zemi – budou muset pykat za své setrvání v hříchu na méně pokročilých planetách, kde budou opět pokračovat ve svém duchovním pokroku s menším štěstím a větší bolestí než zde na Zemi. Na takovýchto světech se budou formovat nové, více osvícené rasy s duchovně „vyspělými“ vyslanci na pomoc zpožděným bytostem za účelem jejich duchovního pokroku, využívajíce znalostí, kterých dosáhli už na Zemi. Na pokročilejší světy postoupí až tehdy, až si to zaslouží a až se úplně očistí. Jestliže byla Země pro ně očistcem, tyto světy budou pro ně „peklem“, ale bytosti, které se budou snažit, nebudou opuštěny.

Ale současně jak se bude „postižená generace“ ztrácet, nová generace se bude rychle objevovat -jejich víra bude založena na „křesťanském spiritismu“, tzn. že duchovní principy budou vycházet z principů křesťanských a ty budou poskytovat nové uvědomění na Zemi. Spiritismus se nesnaží stát se novým domi­nantním náboženstvím, ale nabízí lidstvu nové morální orientace. Tento historický princip je jasně popsaný v úvodu knihy Evan­gelium podle spiritismu a v první kapitole knihy Genesis.