Hmotné světy jsou prostředníci k výkonu Božské moci tím, že pomáhají plnit úkoly duchů, kteří na nich adoptují hmotná těla. Uplatňováním Božských zákonů v tělesném životě zvyšují svoji inteligenci, resp. se duchovně zdokonalují podléhajíce duchovnímu pokroku, čímž dosáhnou „věčného štěstí”.

Zrození není uloženo duchům jako trest. Je nezbytné k jejich duchovnímu vývoji, ke splnění Božských plánů a všichni, až na výjimky „prvorozených Synů” jakým byl např. Ježíš Kristus, je musí plnit bez ohledu na to, zda jdou cestou dobra nebo zla. Ale ti, kteří jdou cestou dobra, dosáhnou dokonalosti dříve a dosáhnou jí menším utrpením.

Lidské duše jsou inkarnovaní duchové. Aby pomohl člověku splnit jeho úkoly, stvořil Bůh zvířata, jejichž podstata a inteligence odpovídá potřebám lidí.

Zdokonalení duchů je ovoce jejich vlastního úsilí. Poněvadž není možné, aby duch získal všechny morální hodnoty a jejich cíle v jedné fyzické existenci, musí se uskutečňovat ve více existencích, během kterých se dosáhne několik kroků (stupňů) na cestě k dokonalosti.