Vášeň je vzpomínkou na zvířecí pud, který převláda v člověku.

Uvádí ho do nepředstavitelné trýzně, zotročuje ho a ničí jeho vznešené city.

Propukne, ničí jako nečekaná bouře, devastuje a pohlcuje vše, co jí klade odpor v jejím postupu.

Vyzývavě poblázní a bleskově zasáhne toho, kdo podlehne jejímu velení. Zanechává vždy „trosky“ pokud dosáhne vytýčeného, nebude-li přemožena stejným násilím jakého sama používala.

Je duší neovladatelných tužeb, pozůstatek primitivních instinktů, které by měl řídit rozum.

V tomto primitivním stavu je největším nepřítelem člověka, protože zdivočuje a ovládá.

Vedena disciplinovanou touhou po ušlechtilých cílech, promění se v hnací sílu, která dá život hrdinovi, vytrvalost mučedníkovi, křídla andělovi, krásu umělci a slávu bojovníkovi.

 Ovládni své nejhrubší city, potlačuj zlé sklony za pomoci správného uvážení, zaměřeného ke vznešeným cílům.

Proměň „ničivý oheň“ jež tě pohlcuje v sílu, která pohání k všeobecnému dobru.

Uniklá jiskra z nepozornosti vznítí dravý, ničivý požár, zatímco ovládané zhoubné plameny mohou tavit a zušlechťovat kovy, určené k prospěšnému a konečnému užívání.

Přemýšlej o vášni Alarica, nelítostného dobyvatele a jeho vrstevníka Augustina, osvoboditele.

Vzpomeň si na vášeň Nera, svévolného vládce a na jeho mistra-otroka Senecu,  kterého on nechal zabít.

Vášeň Heroda pro trůn a Ježíše k pravdě. Měli stejnou intenzitu, pouze síla této vášně byla řízená k opačným účelům.

Joanna de Ângelis/Divaldo Franco,  z knihy „Chvíle rozjímání“