Úvod

Duchové doporučují vložit tuto modlitbu do čela sbírky nejen jako modlitbu, ale i jako symbol již proto, že pochází od samého Ježíše (Mat., 6:9-13), ale i proto, že jí lze nahradit všechny ostatní. Je nejdokonalejším vzorem přesnosti, skutečným mistrovským dílem. Opravdu, stručnou formou vyjadřuje všechny povinnosti člověka k Bohu, k sobě samému a k bližnímu; obsahuje vyznání důvěry, uctívání a podřízení se, prosbu o všechno nutné k životu a zásadu milosrdenství. Vyslovit ji soustředěně za někoho, je žádat pro něho to, co bych prosil pro sebe.

Avšak proto, že je velmi stručná, mnoho lidí nechápe její hluboký smysl; proto ji vesměs odříkávají jako formuli, a několikrát za sebou v pověrčivé víře, že se tím zvýší její účinek.

Aby se doplnila stručnost této modlitby, dle rady a pomoci dobrých Duchů, ke každé větě je dodán komentář, který vysvětluje  její smysl a ukazuje její použití. Dle okolnosti a  časové možnosti je možno se modlit „Otčenáš“ buď prostě nebo s výkladem.

Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé.

Věříme v Tebe, Bože, neboť ve všem se jeví  Tvoje moc a dobrota. Harmonie vesmíru svědčí o moudrosti, rozumnosti a prozřetelnosti, přesahující všechny lidské schopnosti. Jméno bytosti nekonečně veliké a moudré je vepsáno ve všem stvořeném, od stébla trávy a nejmenšího červíčka až k hvězdám, kolujícím v prostoru. Ve všem vidíme tvou otcovskou péči. Je slepým ten, kdo Tebe nevidí ve Tvých dílech, pyšným, kdo nevelebí Tebe, a nevděčným je, kdo nevzdává Tobě díky.

Přijď království Tvé.

Hospodine, dal jsi lidem zákony, jež jsou plné moudrosti a jež by je učinily šťastnými, kdyby jich dbali. Zákony ty by nastolily mezi nimi mír a spravedlnost. Lidé by si pomáhali vespolek, a neškodili by si navzájem, jak to činívají doposud. Silný by pomáhal slabému a neutlačoval by ho. Nebylo by také nemocí, které vznikají z různých výstředností. Bída je na zemi proto, že lidé nezachovávají Tvé zákony, Bože, a  trpí pak osudnými následky.

Zvířeti jsi dal, Pane, pud, který mu praví, čeho potřebuje, a co mu škodí;  zvíře poslouchá tento instinkt jako stroj. Člověku však jsi udělil kromě instinktů také soudný rozum. Dal jsi mu také svobodnou vůli, aby buď zachovával nebo přestupoval Tvé zákony; aby si mohl vybrat  dobré nebo zlé, a podle toho aby byl za své skutky  odměněn, nebo potrestán.

Nikdo nemůže říci, že nezná Tvé zákony, protože jako starostlivý otec, vryl jsi je do  svědomí každého, ať jest jeho víra a národnost jakákoliv. Zapírá tedy Tebe, kdo je nezachovává.

Slíbil jsi, že přijde doba, kdy se všichni lidé  budou řídit Tvými zákony. Pak zmizí nevíra a všichni uznají, že jsi svrchovaným  Pánem všeho. Tvé království přijde na zem, až lidé budou zachovávat Tvá přikázání.

Pane, urychli jeho příchod, dej lidem potřebné světlo, aby jim svítilo  na cestě pravdy.

Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi.

Jestliže je povinností syna, aby se podrobil otci, a povinností podřízeného k nadřízenému, o to větší je povinnost stvořeného podrobit se Tvůrci. Plnit Tvou vůli, Pane, znamená sledovat Tvé zákony a bez reptání podrobit se Tvým božím ustanovením. Člověk se jim podrobí, až pochopí, že Ty jsi pramenem vší moudrosti, a že nemůže být nic bez Tebe. Pak bude činit Tvou vůli na zemi, jako vyvolenci ji plní v nebi.

Chléb náš vezdejší  dej nám dnes.

Dej nám pokrm k uchování sil našeho těla. Avšak dej nám také duchovní potravu k rozvoji našeho ducha.

Zvěř nalezne svou potravu, ale člověk si ji musí vydobýt svou vlastní prací tělesnou nebo intelektuální, protože jsi ho stvořil svobodným.

Řekl jsi mu: „V potu tváře dobývat budeš svůj chléb“.  Určil jsi mu tedy práci, aby vytříbil svůj rozum hledáním prostředků k zabezpečování svých potřeb a blahobytu prácí tělesnou nebo intelektuální. Bez práce zastavil by se na dráze pokroku a nedošel by blaženosti vysokých Duchů.

Pomáháš člověku, který má dobrou vůli a nečeká, až mu udělíš potřebné, avšak nepodporuješ lenivého, který by rád dosáhl všeho bez vlastního přičinění, ani toho, kdo hledá nadbytek.

Většina lidí podléhá těžkostem vlastní vinou pro svou  lhostejnost, ctižádostivost a nespokojenost s tím, co jsi Ty dal. Takoví  jsou sami strůjci svého neštěstí a nesmí si naříkati; jsou trestáni vlastní vinou. Avšak ani těch neopustíš, vždyť jsi nekonečně milosrdný. Podáváš jim pomocnou ruku, jakmile se navrátí se  Tobě, jako marnotratný syn.

Dříve, nežli si budeme stěžovat na svůj osud, tažme se, zda-li  jsme si ho nezpůsobili sami, avšak vzpomeňme si také, že Bůh nám dal rozum, aby nám pomohl z nouze, a máme ho tedy použíti.

Poněvadž zákon pracovat jest povinností člověka na Zemi, uděl nám odvahu a sílu bychom ji splnili, učiň nás také moudrými, obezřetnými a mírnými, bychom se nepřipravili o ovoce ze své práce. Nebude-li nám možno pracovati, spoléháme se na Tvoji božskou Prozřetelnost.

Chceš-li nás zkoušet nejkrutějším nedostatkem, byť bychom se namáhali sebe více, pomyslíme si, že tím odpykáme chyby, jež jsme snad spáchali  buďto  v tomto životě, nebo v předešlých; neboť jsi spravedlivý, a víme, že není nezasloužených trestů a že netrestáš bez příčiny.

Chraň nás, Bože, bychom nezáviděli ani těm, kteří mají, čeho my nemáme, ani oněm, již žijí v blahobytu, kdežto my jsme snad v nedostatku. Odpusť jim, zapomenou-li zákona bratrské lásky ku bližnímu, jemuž jsi je učil.

Potlač v naší duši všelikou myšlenku zapírat Tvoji spravedlnost, uvidíme-li, že zlý člověk jest šťasten, kdežto poctivec trpí nouzi. Jsouce poučeni novým světlem, jež jsi  nám poslal, víme, že Tvoje spravedlnost se naplní  vždycky a nemine nikoho.

Vezdejší blaženost nešlechetníka jest pomíjející; trvá jen tak dlouho, jako jeho tělesný život, a i jemu nastane někdy strašná změna; kdežto radost toho, kdo trpí nereptaje, bude věčná.

Odpusť  nám naše viny, jakož i my odpouštíme svým viníkům.

Kdo přestupuje Tvé  zákony, Pane, Tebe uráží a dopouští se viny, kterou bude mu odpykati hned, anebo potom. Odpusť nám naše viny, milosrdný Bože; slibujeme Ti, že jiných se už nedopustíme.

Lásku k bližnímu jsi nám výslovně přikázal. Avšak bratrská láska není toliko pomáhati bližnímu v nouzi, nýbrž také zapomínat jeho viny a odpouštět je. Jakým právem  bychom Tě prosili za shovívavost pro sebe, nejsouce sami shovívaví ke svým nepřátelům?

Dej nám Bože, sílu, bychom udusili ve své duši všeliký hněv, nenávist a pomstychtivost. Kéž nejsme překvapeni smrtí ve stavu pomstychtivosti.  Zalíbí-li se Ti  povolati nás odsud třeba dnes, kéž se Ti představíme jako Kristus, jenž se modlil  na kříži za své katy.

Pronásledují-li nás nepřátelé, jest to naší  pozemskou  zkouškou. Trpme  ji, nereptajíce, jako všechny ostatní zkoušky a nezlořečme těm, kteří svou zlobou nám razí cestu k věčnému blahu; vždyť řekl jsi, Bože, ústy Ježíšovými: „Blaženi ti, kteří trpí pro spravedlnost.“ Žehnejme ruku, jež nás tepe a ponižuje; neboť rány těla posilují duši, a budeme povýšeni ze své nízkosti.

Buď velebeno Tvoje jméno, Hospodine, že jsi nás poučil o tom, že náš osud po smrti není určen neodvratně, nýbrž že můžeme odpykat a napravit své minulé chyby v jiných životech, a vykonat v novém životě to, co jsme pro sebe zanedbali v životě nynějším. Vysvětlují se tím všecky zdánlivé neshody na tomto světě; osvěcuje to naši minulost i budoucnost a svědčí o Tvé nejvyšší spravedlnosti a nekonečné dobrotě.

Neuved‘ nás v pokušení, ale zbav nás od zlého

Posilni nás, Pane, bychom odporovali podnětům nízkých Duchů, kteří nás chtějí svésti z dobré cesty,  když nám vnukají špatné myšlenky.

Jsme sami nedokonalými Duchy a vtělili jsme se na tuto zemi, abychom zde pykali za své viny, a zlepšovali se. Sami jsme první příčinou zlého, a nízcí Duchové jenom živí a rozdmychují v nás špatné náklonnosti, aby nás pokoušeli.

Ovlivňují nás, poněvadž jsme nedokonalými. Ale jsou slabí proti bytostem dokonalým, a takové nepokoušejí. Marně se namáháme, chtíce  odstraniti je, když sami neumíme jednat dobře, a nevzdáme-li se zlého nadobro. Zlepšujme tedy sebe, a sami potom nízcí Duchové k nám nepůjdou: neboť zlo je láká, a dobro odpuzuje.

Hospodine, pomáhej nám, křehkým. Nadchni nás prostřednictvím našich andělů strážných a dobrých Duchů, abychom smyli své nedokonalosti; neboť jenom tehdy k sobě nepřipustíme nízké Duchy.

Zlo není Tvým dílem, Pane; neboť nemůžeš vytvořit špatnosti, jsa pramen všeho dobra. My jsme jeho původci, přestupujeme Tvoje zákony  a zneužíváme svobodnou vůli, kterou jsi nám dal. Až lidé budou dbát  Tvých zákonů,  zloba ze  Země vymizí, jako zmizela již na vyšších světech.

Nikdo není osudem nucen páchati zlé; to obhajují jenom ti,  kteří si v něm libují. Máme-li svobodnou vůli ke zlému, mějme ji také k dobrému. Pomáhej nám tedy, Bože, a pošli dobré Duchy, abychom odolali pokušení.

Staň se tak (Amen).

Dopusť, Pane, aby naše přání byla splněna! Avšak my se skláníme před Tvou nekonečnou moudrostí. Ve všech věcech, kterým my nemůžeme porozumět, ať se stane Tvoje svatá vůle, nikoliv naše;  neboť smýšlíš s námi dobře a víš lépe, čeho potřebujeme. Modlíme se k Tobě, Bože, nejen za sebe, ale také za všechny trpící duše, vtělené i nevtělené, za své přátele i nepřátele, známé i neznámé, za všechny, kteří prosí nás o pomoc. Smiluj se nad nimi a požehnej jim.